Může být pokračování lepší než originál? Asi úplně ne, ale sequel filmu Freaky Friday k tomu má nebezpečně blízko.
O více než 20 let později se Lindsey Lohan a Jamie Lee Curtis vrací do svých ikonických rolí. Titul Freakier Friday přináší stejný mix emocí jako jeho starší originál, jen v novém kabátě. Místo Take Me Away od Christiny Vidal v úvodu zazní HOT TO GO! od Chapell Roan a vyklápěcí mobily nahradí nejnovější iPhony.
Přesto ale film dokáže předat stejnou vlnu pocitů jako před lety. Snímku nechybí chaotická úvodní scéna, ve které se hlavní postavy chystají na svůj den, ani emotivní hudební vystoupení na konci. Přesně ty momenty, které jsme byli zvyklí vídat ve starých filmech na Disney Channelu a které nám tak moc chybí.
Promlouvá ke své generaci
Tvůrci moc dobře věděli, kdo na film do kina vyrazí. Lidé, kteří v roce 2003 snili o tom, že budou mít svou kapelu a toužili po blonďatých melírech, jako nosila Lindsey Lohan, totiž už nejsou teenageři. Jsou to mladí dospělí, kteří povětšinou sedí v kancelářích a snaží se přijít na to, co od života vlastně chtějí.
Na rozdíl od prvního dílu se proto dvojka až tolik nesoustředí na problémy, které zažívá Harper na střední, ale spíše na každodenní frustrace, které zažívá Anna v práci či osobním životě. Snad i proto je film pro své publikum stále tak uvěřitelný.
Do prostředí teenagerů nás samozřejmě také přivede, ale na mnohem kratší dobu. Možná je to ale lepší řešení, než kdyby se scénáristé pokoušeli dospívající svět uměle nasimulovat a vytvořit trapné dialogy, které by v reálném životě nikdy proneseny nebyly. Generace Z je zde nastíněna jen lehce, zato velmi důvěrně a nenásilně.
Co poté ve snímku opravdu perfektně funguje, je chemie mezi hlavními dospělými herečkami. Při sledování totiž působí, jako by těch 22 let, které uplynuly od původního filmu, opravdu žily v domech poblíž jako dcera a matka. Dlouhá odmlka jim očividně prospěla, Lindsey Lohan i Jamie Lee Curtis nasbíraly tolik potřebné herecké zkušenosti a rozhodně lze říct, že jejich výkony jsou mnohem uvěřitelnější a opravdovější než dříve.
Zápletka podle osvědčeného vzorce
Nový snímek je volným pokračováním jedničky. Pokud jsi ji tedy ještě neviděl*a, zápletku i tak pochopíš. Zároveň ale doporučujeme Freaky Friday zkouknout. Jednak nepřijdeš o skryté inside jokes, které v pokračování na originál odkazují, ale zároveň by byla škoda si nechat tento klenot z počátku 21. století uniknout.
Zápletka filmu samozřejmě není nijak zvlášť sofistikovaná a sklouzává k lehkému klišé, jehož závěr si vlastně domyslíme už na začátku. Dvě teenagerky, které se nesnáší, nechtějí, aby se jejich rodiče vzali, a rozhodnou se svatbu překazit. Ano, to už jsme někde viděli. Vše pak ozvláštní jen ona výměna těl, která se stala ikonickou pro Freaky Friday. Tentokrát si však pozice prohodí hned čtyři osoby, což místy vytvoří trochu chaos při sledování, kdy není úplně jasné, kdo je kdo.
Ačkoliv je děj částečně inovován, rozhodně není tím, co snímek táhne dopředu. Freakier Friday má však určitě jiné přednosti, ať už zmiňovaný pocit nostalgie, který v tobě vyvolá, či vtipné momenty perfektně vyvážené emotivními scénami. V jádru snímku totiž stojí především síla vztahů, které definují rodinu. Bez ohledu na to, jestli je spojuje krev, nebo cit. A to ještě silněji než dříve. Z Tess je totiž už babička a na scénu přichází i láska prarodičovská.
Menší generační propast
To ale není jedinou novinkou oproti filmu původnímu. Na snímku je znát, že se doba posunula. A to nejen pokrokem moderních technologií, ale i náladou ve společnosti. Vlna nepochopení mezi jednotlivými generacemi je zdánlivě mnohem menší. A to především díky rozdílné mentalitě Anny v roli matky v kontrastu s tím, jak se chovala ve stejné roli Tess. Freakier Friday vlastně působí mnohem citlivěji než jeho předchůdce.
Poněkud zvláštní a nevhodné vztahy, které jsou kamenem úrazu původního filmu a za které byl originál převážně kritizován, tak v sequelu nenajdeme. Tvůrci situaci vyřešili elegantně, v momentě, kdy se Harper promění do těla své matky, totiž jejímu snoubenci řekne, že jakékoliv fyzické projevy náklonnosti těsně před svatbou by mohly do nově vzniklého manželství přinést smůlu. Tím se snímek vyhne poněkud trapným situacím, kdy nic netušící dospělý muž vlastně sahá na stehna teenagerce.
Vyřešit museli scénáristé i opravdu bizarní vztah, který v originálním filmu vznikl mezi dospívajícím Jakem a o několik let starší Tess. Scénáristé na něj nezapomněli a rozhodli se jej pojmout komicky. Ukázali, že nyní zhruba čtyřicetiletý muž tak vlastně stále touží po nyní už důchodkyni a že ačkoliv se zdálo, že se do Tess zamiloval jen kvůli tomu, že v jejím těle byla Anna, ve skutečnosti jej její matka opravdu přitahovala. Vzhledem k tomu, že v novém zpracování už jsou oba dospělí, můžeme se situaci opravdu zasmát, když si ale vzpomeneme, kdy tento románek začal, neubráníme se lehkému odporu.
Disney stárne s námi
Filmu se podařilo skvěle zpracovat nostalgii, kterou mladší generace momentálně cítí. Snímek jako by ukázal, kolik času uplynulo, jako by vytvořil pomyslný milník, který oddělil naše dětství od dospělosti. Sledujeme to samé, co už jsme viděli, ty samé tváře, jen s vráskami a pár šedými vlasy navíc. Nabídne nám návrat do minulosti, ale nezapomene připomenout, že už jsme jinde. Freakier Friday tak možná není jen návratem k oblíbenému příběhu, je nenásilným připomenutím toho, jak moc jsme se změnili, a přesto zůstali stejní.
Kina v poslední době zaplavují všemožná pokračování či nové verze oblíbených klasik. A rozhodně ne všechny jsou povedené. Freaky Friday mezi nimi ale působí jako jedna z těch, které mají skutečný důvod se vrátit. Generace, která na starých Disney filmech vyrostla, se totiž nyní pouští do dospělého života a tápe v tom, co od své budoucnosti vlastně chce. A právě v tomto momentě potřebuje nostalgický výlet do dětství více, než si možná uvědomuje.
Buďme upřímní, Freakier Friday Oscara nejspíše nedostane, ale své místo mezi povedenými Disney komediemi si rozhodně zaslouží.
