Vyrazili jsme na hudební festival Let It Roll až do dalekého Mostu. Jaké jsme si přivezli dojmy?
Pokud sis někdy chtěl*a přečíst dojmy z hudebního festivalu očima člověka, který nikdy nespal pod stanem a spacák je pro něj sprosté slovo – blahopřeju, nyní máš šanci.
Letos jsem jako redaktorka navštívila tři hudební festivaly, odkud jsem postovala na sítě a psala články. Využívala jsem tak pohodlí press center, bezstarostnost „lepších“ vstupenek a, když byla šance, spala v hotelu. Do Mostu na Let It Roll jsem se také vydala díky akreditaci, zbytek ale byla moje „honest experience“ jako běžné návštěvnice. Pojďme si společně odpovědět na otázku, zda rozmazlená holka – „city girl“, jak by řekl kamarád – přežije i takový letní festival?
1. Cesta na festival
Z Prahy jsem se se stanem na zádech, Ikea taškou s matrací a peřinou a kufrem (protože krosnu bohužel nevlastním) vydala vlakem do Mostu. Hned před vstupem na nádraží čekal shuttle bus, který návštěvnictvo odvážel přímo k festivalu, kromě toho ale zastavoval u obchodu a dalšího parkoviště nebo akreditací. Vysadil nás nejblíž, jak mohl. Pecka.
2. Kemp
Kemp se zaplnil celkem rychle, na mě tu ale čekal zbytek mé friend group, takže místo bylo. Rozkládací stan, který mi půjčil kamarád, byl postavený během pár minut. Matrace nafouknutá díky přenosné mini-pumpičce také. Protože nesnáším šustění spacáku a jsem tak trochu rozmazlená, přivezla jsem si povlečení, peřinu i polštář. Přestože to leckomu přišlo k smíchu, mně se spalo krásně a můj stan byl podle mě nejlepší z našeho kempu.
Protože moje kamarádstvo, ke kterému jsem se připojila, má s festivalem mnohem větší zkušenost než já, bylo naše místečko vyšperkované do posledního detailu. Měli jsme velký stan, beer pong stůl, židličky i světýlka. Coachella hadr.
Čeho jsem se bála asi nejvíc, kromě nepohodlí, byly sprchy a toalety. Během festivalu dost vydatně pršelo, což samozřejmě vedlo k tomu, že bylo všude bláto. Před keramickými toaletami v kempu byl ale snad nonstop staff, takže za mě žádný problém. Sprchy v podobě kontejnerů na tom byly podobně. Staff neustále přítomen, žádný problém. Na výběr bylo dokonce ze tří typů sprch. Během odpoledne se mi stalo, že jedna byla studená a příliš už netekla, jistily to ale zástupy dalších alternativ.
3. Festivalový areál
Podle hodnocení mých přátel byl letos areál o něco menší, za mě ale přehledný a nemám k tomu výtku. S blátem a deštěm organizátorstvo zmůže jen málo, přesto zajistili alespoň palety, desky před stages a kůru na zemi. Stánků nebylo přehršel, ale rozhodně bylo z čeho vybírat. Pití bylo také na každém rohu. Jediné pomyslné minus dávám za nový vynález ženských ToiToi, které fungují podobně jako pánské pisoáry. V teorii mi to přišlo jako super nápad, v praxi už to bylo trochu horší. Nicméně klasické „toitoiky“, covers a ubrousky s dezinfekcí to jistí.
Letošní ročník Let It Roll se konal u jezera Most, což je za mě naprosto skvělé. Přes den se totiž můžeš koupat, nebo chillovat na pláži, zatímco posloucháš day rave.
Moje tipy a dojmy
Možná to bude znít jako klišé, ale ze všeho nejdůležitější je, s kým na festival jedeš. Pro mě to byl safe space. Když víš, že máš na koho se spolehnout, tak se dá všechno zvládnout o něco lépe. Moje doporučení je vzít si rozhodně špunty do uší a věci, se kterými se ti bude dobře spát, ať už je to spacák, peřinu nebo nafukovací matrace. Myslela jsem si, že s kufrem na fesťáku budu outsider, ale nakonec ho měla spousta lidí a v podstatě mi to přišlo i praktické, protože ti ve skořepinovém kufru aspoň nic nenavlhne a netáhneš ho na zádech.
Takže jo, festival si užiješ i pokud jsi spíš fandou*fanynkou all inclusive dovolených. Aspoň pokud s sebou budeš mít ty správné lidi a vybavení, které ti bude vyhovovat. Pokud chytneš anxiety attack nebo jiný nepříjemný stav, neboj se to říct svým blízkým a zkus odejít do stanu nebo někam do ústraní, kde ti bude lépe.
Co mě překvapilo? Jak moc friendly všichni byli. Před festivalem mě kamarádka uklidňovala, že na Let It Roll panuje pohodová atmosféra a všichni se rychle spřátelí. Po festivalu jí musím dát za pravdu, z mé zkušenosti si všichni vyšli vstříc a nikdo nebyl nepříjemný. Taky bych nečekala, že se někdy objevím v první řadě pod stage, ale i na to došlo a paradoxně mi to dodalo energii víc, než ubralo.
