Říká se, že zdraví máme jen jedno a ne nadarmo si při nemoci přejeme jediné. Být zdraví. Jenže pak se nám udělá lépe, najedeme zpět do režimu a klasické starosti a přání převezmou kontrolu nad našimi potřebami a myšlenkami.
Realita ale je taková, že zdraví opravdu máme ve velké míře ve vlastních rukou. Díky prevenci, vnímání signálů a vědomé péče o sebe samé. Ostatně na prevenci opravdu dbám, k zubaři docházím dvakrát ročně, na preventivní prohlídku jednou za dva roky, gynekologii též dvakrát do roka a ještě přidávám kardiologii a endokrinologii jako bonus.
A právě díky prevenci jsem si nahmatala bulku v prsu. Prsa si pravidelně každý měsíc samovyšetřuji a nález odhaluji ve svých 27 letech poprvé. Nejprve mě zachvátí panika, umírám, mám nádor, slovo na R, které se (podobně jako Voldemort v Harrym Potterovi) nesmí vyslovit.
Uklidňuji se tím, že jsem mladá, zdravá a bulka může být třeba jen uzlina, cysta, tuková bulka. Obecně bych měla méně overthinkovat a skákat do conclusions, než je mi realita naservírována černá na bílém. Takže dokud nemám vysledky, považuji se za zdravou. Taková presumpce neviny, Innocent until proven guilty.
Krok první: Objednání
Přes čtyři roky jsem pracovala v neziskovce Loono, která se (kromě jiných témat) věnuje prevenci rakoviny prsu a díky tomu jsem dobře věděla, jak postupovat. Spojila jsem se se svou gynekoložkou (která je naprosto skvělá!), a poprosila ji o vystavení žádanky na sono, které je vzhledem k mému věku vhodným vyšetřením. Žádanku mi na dálku vystavit ale odmítla. Praktik mi telefon nebral, rozhodla jsem se proto podstoupit sono jako samoplátce. Cena se pohybuje kolem 1 200 korun, čili když si dáš měsíčně 50 korun stranou, což reálně není ani na kávu, máš za dva roky, kdy se na prevenci doporučuje zajít, našetřeno.
Následně se pokouším dovolat na dvě kliniky, neúspěšně. Trvá mi dva dny, než mi z jedné volají zpět a získávám termín přesně za týden. Do věku 45 let se ženám doporučuje jednou za dva roky podstoupit preventivní sono prsu, v případě potíží nebo nálezu ihned, s nárokem na žádanku (kterou vystaví praktik nebo gynekolog).
Preventivní mamografie je v Česku hrazená zdravotní pojišťovnou ženám od 45 let, a to jednou za dva roky. S věkem se mění struktura prsní tkáně a vyšetření je pak přesnější. Prsa se při ní krátce stlačí mezi dvě desky, což může být nepříjemné, ale vyšetření trvá jen pár minut.
Krok druhý: Vydržet a nezbláznit se
Takhle, týdenní čekání na vyšetření je vlastně dost snesitelná lhůta, na spoustu jiných vyšetření se čeká mnohem déle. Stejně se ale každý den kontroluji a udržet si čistou mysl je docela oříšek. Jiné přípravy na vyšetření netřeba.
Krok třetí: Papírování
Při příchodu na kliniku předávám kartičku pojištěnce, platím poplatek za vyšetření a dostávám papíry k vyplnění, konkrétně dotazník rizikových faktorů. Vypisuji, zda jsem již vyšetření podstoupila, jestli podstupuji hormonální léčbu, zda máme v rodině indikaci a jestli na sobě pozoruji podezřelé změny.
Krok čtvrtý: Vyšetření
V podstatě hned po vyplnění si mě pan doktor volá do ordinace. Předávám dotazník, za závěsem se svléknu do poloviny těla. Vyšetření se provádí v leže na zádech, s rukama nad hlavou. Nejprve se prsa vyšetří pohmatem. Pak na scénu přichází gró vyšetření, sono. Na oblast se aplikuje gel, který trochu zastudí, ale za pár vteřin o něm nevíš. Lékař poté sondou pomalu projíždí přes prsa, podpaží i okolí a na obrazovce sleduje, co se děje uvnitř.
Povídáme si o všem a o ničem a než se naděju, je hotovo. Samotné vyšetření opravdu trvá jen několik minut, v mém případě zhruba pět, je bezbolestné a neinvazivní. Poté lékař odkládá sono a sděluje mi nález. Fibroadenom (nezhoubný nádor) oboustranně. Cítím obrovskou úlevu, zároveň si říkám... mám opravdu malá prsa, která se díky tomu snadno samovyšetřují. Sama jsem ale bulku našla pouze v jednom prsu, takže jsem moc vděčná, že jsem sono podstoupila.
Krok pátý, šestý a další kroky, it never ends
Fibroadenom není rakovina a ve většině případů se k léčbě nepřistupuje. Nadále se tedy budu každý měsíc samovyšetřovat a pokud zaznamenám zvětšení útvarů nebo jiné neobvyklé změny, následuje kontrola u lékaře. Operace přichází v úvahu výjimečně, při rychlém růstu útvaru nebo nejasném nálezu (pokud bulka třeba překáží, bolí). No a indikace přeměny ve zhoubný nádor je takřka minimální. Jupí jej.
Celých 30 procent rakoviny prsu či varlat odhalí partner nebo partnerka.
Fibroadenomy jsou často spojené s hormonálními změnami a vznikají i u jinak zdravých žen. Neexistuje žádná konkrétní prevence, která by jejich vzniku stoprocentně zabránila. Zároveň nejsou nijak omezující, pouze musím být pozornější k vlastnímu tělu.
Jediným varovným signálem pro mě byla bulka, kterou jsem si nahmatala při samovyšetření. Bulka bývá prvním a zároveň často jediným příznakem v počátečních stádiích rakoviny prsu. Takže znovu, protože opakování je matka moudrosti. Kdybych si prsa nevyšetřovala, pravděpodobně bych o nálezu vůbec nevěděla.
This is your sign samovyšetřovat (si) prsa
Samovyšetření se provádí jednou měsíčně, ideálně mezi pátým až desátým dnem od začátku menstruace, kdy jsou prsa nejlépe prohmatná a nejméně bolestivá. A moje oblíbená statistika – nezapomeň prohmatat taky partnera nebo partnerku. Celých 30 procent rakoviny totiž odhalí právě on*a.
1. Podívej se na prsa do zrcadla. Sleduj změny od posledního samovyšetření, např. velikost, tvar prsu nebo bradavky, výtok z bradavky nebo změny kůže.
2. Třemi prsty naplocho a krouživými pohyby prohmatej celá prsa, od klíční kosti přes podpaží až k podprsenkové rýze. Všímej si nerovností na povrchu i uvnitř. Vyšetřuj opačnou rukou, tzn. pravé prso levou rukou a levé prso pravou.
3. All good? Super, za měsíc znovu. Něco se ti nezdá? Zachovej chladnou hlavu, negoogli a ozvi se svému gynekologovi nebo praktikovi.
👉 Koukni na video tutorial Jak na správné samovyšetření prsu?
Zdroj: Loono
Co si z toho odnáším?
Na preventivní mamo dochází pouze 60 procent žen. Na rakovinu prsu v Česku ročně zemře 1700 žen, přičemž 30 procentům úmrtí by se dalo včasným odhalením předejít. Hele, nejsme nesmrtelní. Není to jen o prsou, ale obecně o naslouchání našemu tělu. Nemáme čas dojít si k lékaři a žijeme v pocitu, že dokud nám nikdo neurčí diagnózu, jsme zdraví. I přesto, že naše tělo už možná vysílá jasné signály.
Zdraví je všechno. Naše i našich blízkých. Protože co jiného si přejeme, když jsme nemocní?
Já jsem vyšetření podstoupila v Mamodiagnostickém centru Waltrovka v Praze, u pana profesora Daneše. Tímto mu chci poděkovat za milý, citlivý a profesionální přístup.
