S řemdihem a brokovnicí proti cacodémonům z pekel a s Janem Žižkou po boku proti králi Zikmundovi. I tak jsme trávili letošní rok.
Každým rokem vychází čím dál více her a je nemožné, aby si člověk zahrál všechny. V redakci jsme proto spojili síly. Každý z nás vybral pět titulů, které jej v letošním roce nejvíce zasáhly, ať už svým poutavým příběhem a postavami, vtahujícím světem nebo brilantní hratelností.
Výsledkem je výběr – podle nás – těch nejlepších her napříč všemi možnými žánry, což jen podtrhuje, jak pestrý a bohatý na povedené tituly letošní rok byl.
Řada kvalitních titulů se sem pochopitelně nevešla, a tak pokud v našem výběru chybí hra, která se letos nejvíc líbila tobě, dej nám v komentářích vědět, která to byla. Dole pod článkem na tebe taky čeká anketa, kde můžeš dát hlas svému favoritovi. Tak pojďme na to!
VIDEO: Vzniká nová česká středověká hra. Podívej se na fantastickou ukázku
12. října 2025 v 11:44
5 nejlepších her podle Ondřeje Mrázka
- Battlefield 6
Návrat krále a zároveň pro mě osobně asi největší překvapení roku. Jasně, těšil jsem se na obří mapy, všudypřítomnou destrukci i chaos na bojišti, ale pořád jsem čekal, že nejnovější díl legendární akční série dopadne tak jako všechny předchozí. Užiju si kampaň, strávím týden s mulťákem a pak se mi to omrzí. Jenže chyba lávky.
Zatímco kampaň stála za prd, multiplayer se tady nakonec ukázal jako naprostá výhra, která svou návykovostí a nulovou repetitivností dokonce předčila veškerá má očekávání. Už tam mám třeba 150 hodin, hraje i přítelkyně a nemůžeme se toho nabažit. Hra má své chybky, progression napříč classami a zbraněmi trvá věky, občas je matchmaking dost nevyrovnaný a třeba zimní update je velkým zklamáním, jinak má ale Battlefield 6 asi nejblíž k splnění snu všem, kteří kdy chtěli ochutnat válku z pohodlí svého vlastního gauče.
- Ghost of Yotei
Velkolepá samurajská akce s mnohem lepším příběhem i světem než minule. Bavilo mě se ztrácet, prozkoumávat každičký centimetr rozumně velké a hlavně rozvržené mapy, plnit vedlejší úkoly, řešit hádanky, dělat jump-puzzle a vůbec vše, co tenhle vynikající sequel nabídnul. Víc jsem se o tom rozepsal v recenzi.
- Doom: The Dark Ages
Ghost of Yotei Zdroj: Sony Interactive Entertainment/propagační materiál
Bál jsem se, že to na mě bude moc intenzivní. Ostatně předchozí díl Doomu jsem po pár desítkách minut zase odinstaloval, protože mi zkrátka tempo a rychlost hry vůbec neseděly. Jenomže přístup tvůrců k akci v The Dark Ages se výrazně změnil, místo hektického pobíhání a skákání dorazila pomalejší taktičtější akce, kde jste de facto „tank“ s velmi atraktivní selekcí zbraní a vše, co musíte udělat, je se pomalu probít přes stovky, spíš ale vyšší tisíce otravných démonů napříč plejádou rozmanitých map (až příliš mnoha map) v kampani, která neurazila, ani nenadchla. Bavil jsem se dost, ale upřímně, být to o pár hodin kratší, jsou mé vzpomínky na hru asi o něco lepší.
- Dune: Awakening
Asi by nemělo zapadnout, že letos taky vyšlo tohle nenápadné MMO/survival RPG ze světa mé milované Duny. A byť to není zrovna ten žánrový hybrid, který bych úplně vyhledával, těch několik desítek hodin, co jsem se hrou strávil, bylo nad očekávání příjemných, překvapivě zábavných, naplnilo mě pocitem úžasu ze světa, který tvůrci zvládli převést do interaktivní podoby a posloužilo jako hezké zkrácení času před tím, než v příštím roce dorazí do kin očekávané zakončení filmové trilogie. Vodila mě hra za ručičku někdy až moc? Jednoznačně. Obávám se však, že nebýt toho, skončil bych jako potrava pro červy dřív, než bych stačil postavit svou vlastní písečnou tříkolku.
- Všechny moje oblíbené live-service hry
Strašně rád bych do té TOP 5 vměstnal novou Mafii, všemi chválenou Expedition 33, příběhovku Dispatch nebo tunu dalších dle všeho fantastických her, co letos vyšly. Jenže to bych na ně musel mít čas, který nemám, protože se neustále vracím k ověřeným a stále updatovaným peckám jako World of Warcraft, Diablo IV nebo Hearthstone. Jo, Blizzard má moji peněženku bezpečně ve svém držení a já si vlastně ani nemám na co stěžovat.
Do WoWka dorazil koncem roku housing, který se instantně stal jednou z nejlepších features, co se kdy v tomto MMO dědečkovi objevila, svět Sanctuary pak čerstvě obohatila má oblíbená class Paladin, která zároveň dorazila s tou nejnávykovější season doteď, a kartičkový Hearthstone je prostě láska, i když nějaký balanc ta hra neviděla už roky.
Příští rok ale věřím, že tu TOP 5 z nových her zase poskládám. A jen pro pořádek, Clair Obscur jsem nakonec zkusil, a ukázalo se, že to není nic pro mě. Moji kolegové ale naštěstí mají o něco lepší vkus než já.
