Zabiják se tvářil, že je gay. V klubu přitančil k muži a píchl mu injekci s jedem

Život Richarda Kuklinského, narozeného ve 30. letech 20. století, se s násilím a smrtí pojil už od dětství. Agresivní chování odpozoroval od svých rodičů, kteří ho pravidelně bili. Mladý Richard byl mimojiné svědkem, jak hlava rodiny, polský imigrant Stanisław, udeřil a znásilňoval jeho matku.

Aby toho nebylo málo, neustále opilý otec Richardova staršího, tehdy pouze sedmiletého bratra, při jedné takové potyčce zabil. V pozdějších interview Richard Kuklinski řekl, že svého otce z duše nenáviděl a byl by rád, kdyby ho tehdy zabil. Nakonec ale zemřel přirozenou smrtí a Richard se radoval, že už není na tomto světě. Jeho pohřbu se pochopitelně nezúčastnil.

Kriminalistka Kelly Wellman na festivalu Crimecon 2019 uvedla, že se Richard Kuklinski dále setkával s násilím nejen ze strany místních dětí, ale i jeptišek, které vyučovaly na škole, kterou navštěvoval. Při jedné takové bitce prý plný hněvu jeptišce řekl, že pokud ho ještě jednou udeří, „rozbije jí tu vy*ebanou hlavu“, uvádí web televizní stanice Oxygen.

Richard Kuklinski byl tak dlouho obklopen fyzickým násilím, až ho přijal za přirozenou součást sebe sama a začal ho šířit ve svém okolí. Kriminalistka Wellman zdůrazňuje, že pokud si člověk projde něčím takovým jako Richard Kuklinski, neznamená to automaticky, že se z něj stane chladnokrevný vrah.

Je ale pravděpodobné, že bude taková osoba náchylnější k páchání násilí, které se v případě Icemana rozšířilo do extrémních rozměrů. Podobně „povedený“ byl, mimochodem, i Richardův mladší bratr Joseph, jehož odsoudili za znásilnění a vraždu dvanáctiletého děvčátka.

Dnes kostel, kdysi popraviště mafie

Kromě zabíjení pro mafii vykonával Richard Kuklinski i jiné druhy zločinů. Loupil, mlátil lidi a prodával ilegální pornografii. Do gangu ho dostal mafián jménem Roy DeMeo z rodiny Gambino. Očekával však od něj naprostou oddanost.

Zkouškou ohněm byla pro Richarda Kuklinského údajně vražda náhodného muže na ulici, píše The Sun. Kuklinski prý úkol splnil bez jakýchkoliv otázek. Sídlem vražedného gangu Roye DeMea byl bar Gemini Lounge na adrese 4021 Flatlands Ave v Brooklynu, kde podle Google Maps v současnosti stojí kostel.

V prostorách té budovy se duchovní snaží šířit slovo Boží, což ve srovnání s minulostí tvoří značný kontrast. V baru Gemini Lounge totiž mafiáni vraždili své oběti, kterých bylo odhadem 70 až 200. New York Post uvádí, že gangsteři používali takzvanou „metodu Gemini“, jejímž cílem bylo, aby po oběti nezůstal nepořádek.

Jeden mafián například střelil člověka do obličeje a kolem hlavy mu omotal ručník, aby nekrvácel podlahu. Druhý zabiják zasáhl oběť nožem tak, aby krev nevytékala pouze z jednoho místa silným proudem. Ideální byl zásah do srdce, které následně přestalo pumpovat krev do zbytku těla. V suterénu budovy následně pověsili mrtvolu za nohy, nechali z ní vytéct krev a tělo rozsekali na malé části, kterých se později zbavili. 

Pro podsvětí se Richard Kuklinski údajně podílel na vraždách známých mafiánů jako Carmine Galante či Paul Castellano. Tvrdil také, že měl prsty i v únosu vůdce odborů Jimmyho Hoffy (o jeho příběhu natočili film Irčan). Pravdou však je, že Richard Kuklinski toho namluvil skutečně mnoho a určitě nesmíme věřit všem jeho slovům. V případě množství jeho přiznání neexistují důkazy, a tak možná šlo jen o snahu upoutat pozornost.

Doporučeno

Rytmus: Po vydání alba Bengoro mě chtěli znát politici i mafiáni, bral jsem je jako fanoušky 11. května 2021 v 14:34

Počet obětí — XXX?

Richarda Kuklinského policie sledovala delší dobu, ale na kolena ho dostal až agent americké federální agentury ATF (The Bureau of Alcohol, Tobacco, Firearms and Explosives) Dominick Polifrone, který se vydával za člena podsvětí a u Icemana si objednal nájemnou vraždu.

Kolik lidí ve skutečnosti zabil? Sám tvrdí, že jich mohlo být více než sto. Po zadržení v roce 1986 ho však obžalovali „jen“ z pěti vražd. První oficiálně potvrzenou Kuklinského obětí byl 42letý George Malliband, kterému údajně slíbil prodej pornografických videokazet, ale místo toho ho počátkem roku 1980 zastřelil.

U soudu se přiznal k tomu, že na Mallibanda vystřelil pětkrát, a za motiv označil obchodní důvody. Později však v dokumentu HBO uvedl, že Malliband vyhrožoval jeho rodině. Tělo se snažil natlačit do sudu, ale jelikož se nevešlo v jednom celku, uřízl mrtvole nohu.

Z obchodních důvodů se v roce 1981 setkal s Louisem Masgayem, jehož zabil jednou dobře mířenou ranou do hlavy. Právě pro tuto vraždu dostal Kuklinski přezdívku The Iceman. Tělo oběti dal totiž na patnáct měsíců zmrazit, aby měl koroner při jeho obhlídce problém s určením času smrti, píší The New York Times.

Když mrtvolu po čase vytáhl z mrazáku a pohodil kdesi na veřejném místě, zdálo se, že je tělo relativně čerstvé. Alespoň tedy na první pohled. Při bližším zkoumání však policie zjistila, že v těle oběti ještě úplně neroztál led, a tak pochopila, že je chtěl pachatel oklamat.

Jako prodejce ilegálního zboží vystupoval i před 51letým Paulem Hoffmanem, který chtěl od něj v dubnu 1982 odkoupit množství ukradených léků na předpis. Za Kuklinským se vydal s hotovostí 22 tisíc dolarů, ale domů se už nevrátil a jeho tělo podle The New York Times nikdy nenašli.

Další vražda, která oficiálně padá na Kuklinského hlavu, je zabití Garyho Smithe. Ten patřil do malé skupiny lidí, se kterou si Kuklinski přivydělával loupežemi. Smith ale začal být problematickým článkem a existovaly důvodné obavy, že by vypovídal na policii. Richard Kuklinski mu proto koncem roku 1982 naplnil hamburger kyanidem a komplic jménem Daniel Deppner ho uškrtil. Později se Kuklinski obdobným způsobem zbavil i Deppnera.

Soud v případě Richarda Kuklinského rozhodl, že si nezaslouží nic jiného než doživotí. Později mu ale k tomuto trestu přibylo třicet let za vraždu policisty Petra Calabra, ke které se přiznal v dokumentu od HBO z roku 2001.

Milující manžel, nebo násilník?

Téměř dvoumetrový obr Richard Kuklinski vážící více než 130 kilogramů vzbuzoval hrůzu už od pohledu. Pro své sousedy byl ovšem vzornou hlavou rodiny. „Každý, kdo ho potkal, si myslel, že jsem nejšťastnější člověk na světě. Jednou týdně k nám chodil vozík s květinami, měla jsem nové šperky, koupil mi kožich z mývala za 12 tisíc dolarů,“ řekla pro The Sydney Morning Herald jeho manželka Barbara. Když se v roce 1961 vzali, údajně měl za sebou již několik desítek vražd.

Navenek vypadal jako starostlivý otec a manžel, který dětem platil drahé soukromé školy, brával je na výlety a pravidelně spolu chodívali do kostela. O jeho skutečném povolání Barbara s dětmi nevěděla a to, odkud bere tolik peněz, raději nezjišťovala, protože se ho bála. Jejich manželství mělo od idylky daleko.

Podle vyjádření exmanželky mafiánského kata pro The Sydney Morning Herald byl Kuklinski extrémním násilníkem i v soukromém životě. Manželku se prý pokoušel udusit polštářem, přejet ji autem nebo ji škrtil do bezvědomí. V lepším případě jí údajně vrazil do obličeje pěstí tak silně, že měla zlomený nos.

Jeho návaly hněvu navíc přicházely často zcela neočekávaně. Romantická večeře se mohla ve vteřině proměnit v násilí, kvůli kterému Barbara dvakrát potratila. Ani tato skutečnost ho však nepřesvědčila, aby vyhledal odbornou pomoc psychiatra. Jeho děti na něj byly tak rozzlobené, že ho chtěly zabít. K činu se ale nakonec neodhodlaly.

Zajímavé je, že při vražděni na objednávku odmítal zabíjet ženy a děti. Ke své partnerce se ale někdy choval tak, jako kdyby si nevážil jejího života. Návaly hněvu mnohdy následně vystřídala omluva s kyticí růží. Později se však nekonečný kolotoč násilí opakoval.

„Nikdy jsem nelitoval ničeho z toho, co jsem udělal. Pouze toho, že jsem zranil svou rodinu. Chci, aby mi odpustila,“ cituje jeho slova v knize Rebel Rebel: How Mavericks Made Our Modern World autor Chris Sullivan. Jeho exmanželka Barbara ale po roce 2006, kdy Richard Kuklinski zemřel, cítila jinou lítost. Tvrdí, že i v těch nejlepších dobách jejich manželství si přála, aby byl mrtvý. „Do konce svého života budu litovat, že jsem mu neřekla, jaký je bastard a jak moc ho nenávidím,“ nechala se slyšet.