V článku detailně rozebereme tvorbu Leonarda DiCapria a podíváme se na možné důvody, proč ještě stále nemá Oscara.
Na otázku, proč Akademie doslova nenávidí a ignoruje tohoto člověka, neexistuje jednoznačná odpověď, ale rozhodl jsem se, že vám alespoň naznačím, proč tomu tak je. Mezi některými panuje názor, že Leonardo byl a stále je příliš pěkná tvářička. Miláček žen s miliony fanoušků pro konzervativní a staromódní Akademii jednoduše příliš mladý na to, aby získal Oscara. Kdo tvoří Akademii, hlasující za nejlepší filmy, herce, herečky, scénáře, soundtracky a podobně, to bohužel nevíme. Víme však, že přibližně ze 70% se skládá právě ze starších lidí bílé barvy, ne příliš libující homosexualitu a černochů. Že tomu tak je, nám dokázali v posledních letech už mnohokrát. Každý si o tom šušká, ale málokdo to řekne nahlas, respektive to nahlas říkají všichni, ale nikdo neposlouchá. Mezi hlasujícími jsou i zpěváci a jiní lidé vůbec neznajíce a nepracujíce (ať už prakticky nebo teoreticky) přitom umění filmu a kinematografii jako takovou. Hlasovací právo získaly po rodinném příslušníkovi nebo jim připadlo po rozhodnutí některé z velkých hlav v srdci akademiků. Představte si, že důchodce vidí Interstellar / Fincherovku a následně McConaugheyho v Dallas Buyers Club. Nebude vám trvat dlouho, dokud přijdete na to, který z nich se jim bude líbit víc. Proto mají Nolan a Fincher doma tolik Oscarů, kolik mají. Správně, to číslo je 0. Padla vám čelist? Nebojte, podobný článek věnuji i jim. A to raději nezmiňujme chudáka Martyho (Scorseseho). Na chyby Akademie a její charakteristiku se ale zaměříme jindy. Teď už zpět k Leovi.
Ten zazářil už jako 16letý. Ano, jeho fanoušci už nyní vědí, že mluvím o Arniem, zdravotně postiženém chlapci, o jehož (a celou jejich rodinu) se staral jeho starší bratr Gilbert (Johnny Depp). I dnes, po 22 letech, stále mnozí nechtějí uvěřit, že Leo nebylo skutečně postižen, ale "jen" to tak dokonale zahrál. V 16 letech předvedl pravděpodobně nejlepší výkon puberťáka, jaký kdy svět spatřil (v témže roce jsme ho přitom mohli vidět i v uznávané dramatu The Boy's Life s Robertem De Nirem). Akademie mu udělila nominaci, ale v kategorii "Nejlepší herec ve vedlejší roli" tehdy vyhrál Tommy Lee Jones a jeho ztvárnění policisty nahánějícího Harrisona Forda v Uprchlíkovi. Umím si představit, jak teď kroutíte hlavou a nechápete, jak to mohl vyhrát Tommy Lee. Ano, je sympaťák, odvedl kvalitní penzum práce, ale Tommy hrál jen sebe. Pokud jste viděli dostatek jeho filmů, víte, že ve většině z nich ztvárňuje téměř totožné postavy, minimálně se stejným provedením, ale zaručeně se stejným hereckým stylem. Druhá facka byl pak fakt, že nevyhrál nejen Leo, ale ani Ralph Fiennes a jeho skvěle zahraná postava nacistu v Schindlerová listě.
V akční komedii Tropic Thunder (Tropická bouře) s Downeym (ten černoch), Benem Stillerem či Jackem Blackem jsme se setkali s hláškou „You never go full retard“. Mnozí z vás dosud neznají její původ či význam.
Kirk Lazarus (Downey), oceněními a Oscary ověnčený herec vysvětluje Speedman (Stiller, jakási kopie Bruce Willise), který nedokáže vyhrát Oscara, jakkoliv se snaží, že nikdy nemůže zahrát naprosto retardovanou postavu, jinak ho nikdy nevyhraje. Vzpomíná přitom na Hoffmannova Rain Mana nebo Hanksova Forresta Gumpa. Sice byly trošku přibrzdění nebo zčásti retardovaní (pardon za výrazy), ale jeden byl ve skutečnosti génius, druhý ohromil Nixona, vyhrál ping-pongový turnaj a stal se válečným hrdinou, zatímco Stillerově ztvárnění úplného retarda (opět mi omluvte ten výraz) bylo prostě nepřijatelné, stejně jako excelentní výkon Seana Penna v I Am Sam (opět jen nominace bez konečné výhry). Stejně tak dopadl i Leo, jehož Arnie byl ztělesněním mentální poruchy. Nezáleží, že se Leo skutečně stal postiženým a ve filmu nebyla vteřina, kdy byste o tom pochybovali. He just went full retard, never go full retard. Přesně tak, nikdy nebuďte úplně retardovaní, to nám potvrdili i poslední Oscary. Kdopak to vyhrál v kategoriích "nejlepší herec / herečka"? No přece skvělý Eddie Redmayne jako Stephen Hawking či Julianne Moore ve snímku Still Alice, kde hrála učitelku s Alzheimerem. Přitom jejich konkurence vůbec nebyla zanedbatelná. Redmaynovi bych to asi dal i já, i když Michael Keaton a jeho Birdman byl také úžasný, ale jak mohla Moore porazit mrazivou a dokonale chladnou Rosamunde Pike a její Amy v Gone Girl, to nepochopím. Akademie má prostě ráda, když kulháte na jednu nohu nebo nejste zcela duševně zdravý. Je to stejná láska, jakou pociťují k biografickým snímkům. Pokud se jednoduše jde natáčet film o slavné osobnosti s jakýmsi zdravotním postižením, nemáte šanci vyhrát s žádnou jinou rolí. O tom si ale povíme v článku přímo kritizující Akademii a jejich rozhodnutí.
Dokonalý Leo a jeho Arnie v What’s Eating Gilbert Grape
Ignorace Leovi možná uškodila, neboť si po Grape (doporučuji se na ten film podívat, jednak kvůli vyšperkovaný hereckým výkonům, jednak kvůli nádhernému filmu) vybíral méně úspěšné projekty, ve kterých až tak neexceluje. Přišel ale Titanic a velmi překvapivé angažování mladého Lea, které si vyžádal přímo James Cameron. Co se dělo pak, to už víte. Tehdy jen 23-letý chlapec se nesmazatelně zapsal do historie filmu a čekala ho jasná budoucnost. Opět ale nepředvedl až tak oslnivý výkon a každému je dnes již jasné, že ačkoliv byl skvělý, ve skutečnosti by dokázal Jacka ztvárnit lépe. Nic to však nemění na faktu, že nejvýdělečnější snímek vůbec získal celkem 11 nominací, ale pro našeho DiCapria se neušla ani jedna. Po pár nepříliš výrazných projektech ho ale vytáhl z kaše Steven Spielberg, a to v perfektní krimi záležitosti Catch Me If You Can (Chyť mě, když to dokážeš), kde ho honil Tom Hanks. Leo a vlastně ani tato skvělá krimi komedie jako taková nominována na Oscara nebyla. Následovala první spolupráce s Martinem Scorsesem, kteří dnes již tvoří nerozlučnou dvojici. Gangy New Yorku byl velmi osobitý projekt, který dosud nemuseli všichni překousnout. Odměněn byl ale 10 nominacemi, včetně té pro skvělého Daniela Day-Lewise, ale jak již tušíte, Leo opět odešel naprázdno.
Aviator byl perfektní možností získat Oscara. Postavu Howarda Hughese a jeho životní příběh ztvárnil dokonale. Psychická proměna nebo vyjádření jeho chodu myšlenek a vlastně celkový emocionální dojem spojený s biografií známého člověka a Martina Scorseseho coby režiséra, mělo přinést Leovi vytoužené ocenění. Opět se tak nestalo a mnozí se ptali, jestli Akademie opravdu proti Leovi něco nemá. Zde zasahuje jeden z faktorů smůly. V témže roce totiž přišel do kin i Jamie Foxx a jeho biografie o Rayovi Charlesovi, považována i za celkově lepší film. Bylo to prostě kdo z koho a vyhrál Foxx. Kluci si to pak pěkně vyjasnili v Django. Dalším faktorem, proč Leo nezískal Oscara, je fakt, že ho režíroval Martin Scorsese. DiCaprio je vlastně v očích Akademie Scorseseho syn. Oba dva akademie ignoruje a snad i trochu "nenávidí". Scorsee se ale Oscara dočkal za The Departed, ve kterém hrál i Leo. Stalo se tak po 40 letech a prohraných nominacích pro Goodfellas, Gangs of New York, Raging Bull nebo Taxi Driver. Akademie jednoduše od svého vzniku nadělala víc škody než užitku. Jejich otřesná rozhodnutí už naštvala celý svět mnohokrát. Ale to zase opouštím a rozebírám chyby těchto konzervativních hlasujících z obecného hlediska.
V roce 2006 chtěl Leo prorazit dvěma akčními krimi / dramaty. Jmenovitě zde byl již zmíněný The Departed (Na druhé straně) a Blood Diamond (Krvavý diamant). Jeden z člověka předpovídajících Oscarové výsledky se později vyjádřil, že Leo nezískal ocenění i kvůli tomu, že vsadil na špatného koně. Propagovat a oslavovat dva žánrově podobné snímky jednoduše nejde. Navíc, pokud v nich hraje hlavní roli jeden a tentýž herec, je jasné, že buď to vyjde s jednou nebo s žádnou. Nezáleží na tom, že Leo byl v The Departed perfektní a že v Blood Diamond potáhl téměř sám celý film. Získal sice nominaci, ale v tom roce mu prestižní zlatou sošku ukradl Forest Whitaker za roli ve filmu, který většina z vás pravděpodobně ani nezná, stejně jako si nepamatuje na Forestův výkon, ačkoli, stále velmi dobrý. Tak schválně, víte, jak se ten film jmenoval? Já jsem si to četl asi před hodinou, ale už mi to vyfučalo z hlavy. No nic, nevadí Leo, jdeme dál.
Nouzový východ ani Pavučinu lží rozebírat nemusíme. Každý z herců si odehrál své a tam to i skončilo. Následoval ale rok 2010 a perfektní psychologické drama Shutter Island (4. spolupráce se Scorsesem - Gangs of New York, Aviator, The Departed, Shutter Island a nakonec Wolf of the Wall Street) a mindfuck od Nolana, Inception. Asi vás nepřekvapí, když napíšu, že nominován na Oscara nebyl ani za jednu roli. V mých očích jde o trestuhodné rozhodnutí. Natáčení obou projektů byly velmi blízko sebe a náš pán herec se dokázal velmi rychle oprostit od dvou zcela odlišných charakterů. Dnes již patří zejména Inception mezi klasiky, v nichž vyniká každý jeden aspekt od emocionální vypjaté a kolosální Zimmer hudby, přes podmanivý vizuál, úžasné triky, propracovaný scénář, až po bravurní režii průkopníka režijního řemesla, Christophera Nolana a v neposlední řadě excelentní herecké výkony. Ačkoliv můžeme výkon v Inception řadit do TOP 3 hercových výkonů, Akademii nestál ani za nominaci (tehdy ho vlastně odignorovali i na BAFTA Awards a Golden Globes - Zlatých glóbech, což bylo jasné znamení, že Academy Awards vynechá také. Vyhrál to tehdy skvělý Colin Firth a jeho koktání - menší "zdravotní vada", kterých se Akademie neumí nabažit.
Přišel ale Django Unchained, westernový velkofilm Quentina Tarantina s Jamiem Foxx v hlavní roli a s vedlejšími herci jako DiCaprio či Christoph Waltz. Waltz byl perfektní a Oscara si rozhodně zasloužil, ale prakticky si půjčil charakter Hanse Landy a nechal mu narůst plnovous, oblékl se na Divoký západ a dokráčal si pro výhru, kterou už vlastně získal v Inglorious Basterds (správně, vyhrál dva Oscary za "jednu" postavu). Výkon Lea, který mě osobně posadil na zadek, včetně pozdějšího zjištění o jeho dokonalé improvizaci (zranění bylo skutečné), mě ujistili v tom, že tentokrát to už vyjde. Opět se tak ale nestalo a vám, stejně jako mně, už pomalu začíná docházet trpělivost, byť jen při čtení článku o historii, jejíž výsledek dobře znáte. Leo sice nebyl v Django ani nominován, ale v téže kategorii získal nominaci a vyhrál Zlatý glóbus. V Letci (Aviator) již nominován byl, ovšem nevyhrál. Stalo se ale znovu to, že si domů přinesl další Zlatý glóbus, a to ve stejné kategorii. Totéž se stalo i při Wolf of the Wall Street či The Departed, kde dokonce Lea mezi nominovanými na Oscara nahradil Mark Wahlberg (ano, vážně. Sice se říká, že Wahlberg je v Leovi přítomnosti o dost lepším hercem, ale tady se asi spletli obálky se jmény herců). A to mluvíme jen o vítězstvích ve Zlatém glóbu, o počtu nominací raději ani nechtějte vědět. Akademie prostě nikdy nedocenila tohoto velikána, zatímco každá jedna jiná prestižní filmová instituce ho odměnila nějakým významným oceněním za téměř každý jeho film.
Před sebou tedy už máme jen Great Gatsbyho a Wolfa. Nevím proč, ale Gatsby mi absolutně nesedl. Leovi výkon kvituji, ale nevidím důvod, proč by si měl za tu roli odnést Oscara. Trochu jiného názoru jsem ale při Wolfovi z Wall Street, kde ztvárnil, vlastně ne, on se doslova stal miliardářem, který si své miliardy vydělal "poctivou" dřinou. Scorsese sice tvrdí a stojí si za tím, že Wolf je proti-kapitalistický a proti-materialistický životopisný (tak vidíte, každé pravidlo má svou výjimku, a tedy pravidlo o "jistém" výherci pro životopisná biografii se nemusí uplatnit vždy, zvláště pokud jde o tohoto herce) film, čemu má nasvědčovat i žánrové zařazení drama (dramatem byl snímek asi až v posledních 15 minutách a jediná depresivní nebo dramatická scéna nám ukázala Jordanovu snahu unést své děti), ale upřímně, každý si o filmu myslí pravý opak. Leo opět změnil svůj přízvuk, trochu zhubl a doslova se stal postavou, jakou napsal do scénáře Terence Winter. Abych popsal svůj pocit z této komedie, prozradím vám, že moje první poznámka k ní zněla: "Quaaludes scéna, wow!".Quaaludes byly drogy, které se postaraly o nejúžasnější a nejvtipnější scénu na stříbrném plátně po velmi dlouhé době. Mě jen mrzí, že jsem si ji nevychutnal v kinosále, za což děkuji otřesným nočním spojem z Lučence. Leův výkon je pro mě nezapomenutelným a něčím, co už pravděpodobně nikdy neuvidím. Jeho sžití se s postavou je ikonické již nyní, ale nemohu říci, že Matthew McConaughey si výhru nezasloužil. Jeho elektrikář Ron Wooodrof trpící AIDS (fyzická proměna, těžká zdravotní nemoc a skutečný příběh kdysi žijící osoby, už chápete?) Si to prostě zasloužil. Pokud o Akademii něco víme, tak jednoznačně to, že kombinace v závorce spojená se skvělým hereckým představením tehdy zářící hvězdy McConaugheyho udávala cestu směřující k vítězství Oscara za nejlepšího herce v hlavní roli jasný směr. Leo měl prostě opět smůlu.
Je až zarážející, jak moc Akademie pravděpodobně nejlepšího herce posledních let ignorovala. Leo se na každou roli svědomitě připravuje. Na place zůstává dlouhé hodiny a do každé své postavy vloží něco jiného. Emoce, charakteristické rysy, detaily mimiky, způsob chůze a vyjadřování, celkový dojem z charakteru dané osoby, dokonce i přízvuk (jeho změny ale někteří považují za jeho slabinu, přitom jeho bostonský přízvuk pro The Departed nebyl o nic horší, než přízvuk rodilých Bostončanov a jeho kolegů na place, Wahlberga či Damona). To vše a mnohem více rozlišuje s každou další úlohou. Nikdy nevíme, kam Leo posune level tentokrát. Přesvědčili jsme se o tom při Aviator, The Departed, Shutter Island, Django, ale i při Inception, ale zejména při Wolf of the Wall Street, kterému pomohl i jako producent. Preciznost Leova ponětí jednotlivých charakterů postav nebo vžití se do jejich vystupování a myšlení na úrovni, na jaké to dělá on, je prostě jedinečná. Leo však má i své nevýhody. Jak jsem tvrdil výše, akademie miluje biografické filmy. Proč potom nedostal Oscara za Aviator (Letce) od Scorseseho či J. Edgara od Clinta Eastwooda (Angelina Jolie, Sean Penn, Hilary Swank, Morgan Freeman, Matt Damon a Meryl Streep, tito všichni dostali alespoň nominaci, pokud byli vedeni Eastwoodem, obzvláště v biografickém snímku. No a ty Akademie miluje nadevše)? Vždyť právě on byl tou složkou, která dělala průměrné, v případě Aviator, ale i J. Edgara mírně nadprůměrné filmy filmy výjimečnými. Při Edgarovi mu nestačila ani vskutku znepokojivá fyzická proměna. Takových rolí bohužel chybí tomuto muži víc.
V posledních letech jednoduše dostal do rukou brilantní scénář opracovaný perfektním režisérem, z čehož mohl vzniknout jen excelentní celovečerák. Každý herec potřebuje projekt, při kterém má šanci ukázat se, při kterém jeho jméno zazáří více, než projekt samotný. Leo takových možností mnoho nemá. Můžeme říci, že v jeho případě se taková možnost naskytne jednou v 10 případech. Proč tomu tak je? Každý režisér, producent a hlavně studio si uvědomuje, že pokud chtějí svoji snímek prodat, nejjednodušší cesta je angažovat oblíbeného a kvalitního herce (někdy se odpustí, jestliže hraje jen průměrně). Pokud máte na plakátu Lea, do kina zajde téměř každý člověk. Přidejme tam ještě pár hvězd, zvyšme budget a máme jistý box office (tržby v kinech) úspěch.
První oficiální obrázek z The Revenant
Leo prostě za posledních 10 let nehrál v slabém filmu naopak ve všech případech šlo o skvělé, ba až epické kousky. Jinak tomu pravděpodobně nebude ani s westernem The Revenant od režiséra a scenáristy Birdman či 21 Grams, Alejandra Gonzáleze Iñárritu. V něm si změří síly mimo jiné s Tomem Hardym. Světélko naděje ale vykresáva projekt The Crowded Room. V něm Leo ztvární člověka s 24 osobnostmi ve svém nitru. Toto je jednoznačně jedna z největších příležitostí, jak ukázat celému světu, jaký skutečně geniálně nadaný Leo je. Absolutním snem by bylo angažování Davida Finchera jako režiséra a měli bychom tu zálusk na film desetiletí. V konečném důsledku tak vidíme, že Leo nezískal za filmy jako Shutter Island, Inception, Departed zda Catch me If You Can ani nominaci. Ty si užil celkově jen čtyřikrát, a to pro snímky What 'Eating Gilbert Grape, Blood Diamond, Aviator a Wolf of the Wall Street. Spolupracoval přitom s nejlepšími režiséry Hollywoodu: Martin Scorsese, Steven Spielberg, Michael Mann, Ridley Scott, Quentin Tarantino, Sam Mendes, Clint Eastwood, James Cameron, Christopher Nolan, ke kterým se již připojil i Alejandro González Iñárritu. Zbývá opravdu už jen ten Fincher, že? Předvedl nám nejpamátnější a nejúžasnější herecké výkony po dlouhé době sucha, kdy už herci jako Al Pacino či Robert De Niro odešli do důchodu. Představil nám ikonické postavy a zejména díky němu se mnohé jeho filmy staly tak úžasnými. Nic z toho však nestačilo.
Žijeme v době, kdy má doma Oscara i Cuba Gooding Jr., ale Leonardo DiCaprio stále ne. A stejně jako Fincher či Nolan, i on už toto ocenění DÁVNO PŘEROSTL. To nám však nebrání v tom, abychom zpochybňovali relevanci a kredibilitu Akademie. Proč ho tedy tak nemá ráda? Je pro ně až příliš pěkná tvářička, je mladý, nebo vypadá prostě příliš křehce? Nebo to je z jiného důvodu? Snad se jen nedrží pravidla "Never go full retard". Tento herec si jednoduše Oscara zasloužil mít již před 20 lety, ale čeká na něj dodnes. Oscary jsou už jen odleskem slávy a prestiže, jakou se mohly pyšnit v minulosti. Pomalu, ale jistě na tom už ale přestává záležet. DiCaprio totiž formuje tvar herecké ikony a legendy, na kterou nikdo nezapomene a ke které bude každý vzhlížet. A to má teprve 40 let, což je o 12 let méně, než v jakém věku začal zářit Morgan Freeman. Snad vám nemusím připomínat, co za ten čas Freeman dokázal. Pokud ho Leo bude následovat, máme se skutečně na co těšit. Pokud se na to chcete těšit mezi prvními a získat tak informace nejen o jeho dalších počinů, sledujte naši filmovou stránku Filmkult.
