I Francie v sobě skrývá hromadu zajímavostí.
Jedna z největších zemí Evropy, kde nechybí nekonečné pláže francouzské riviéry, krásné dívky a bohatá kultura s historií. Francie se v minulosti mnohokrát stala evropskou a světovou velmocí, v jejím čele kdysi stál samotný Napoleon a pak přišlo dvacáté století a světové války, které ji zdecimovaly nekonečnými boji. Francouzi jsou dodnes hrdí na svou zemi, na svou vlast a na svůj národ, a když se řekne Francie, možná si jednou vzpomeneš na jednu z těchto zajímavostí.
1. Francouzské školy dbají na bezpečný sex
Sexuální výchova mládeže je v dnešním světě nezbytná. Mladí lidé se musí ještě před prvním pohlavním stykem naučit základy intimní bezpečnosti a prevence, protože pohlavní nemoci si dnes nevybírají a stačí jedno špatné rozhodnutí a člověk kvůli němu může pykat ještě dlouho. O tom, jak je informovanost mládeže v oblasti sexuality ve Francii efektivní, svědčí například fakt, že až na 96 procentech středních škol v zemi je umístěn automat na prezervativy. Ochranu si studenti mohou koupit za trochu nižší ceny ve srovnání s těmi v běžných obchodech a to, že to zřejmě funguje, potvrzují i statistiky uvádějící snižující se počty těhotných teenagerek a pohlavních chorob u té nejmladší sexuálně aktivní skupiny lidí. Kdoví, jak by to s takovými automaty dopadlo na českých středních školách.
2. Když král vládne jen 20 minut
V historii se na francouzském trůnu vystřídalo mnoho silných a úspěšných králů, ale jeden z nich, princ Louis-Antoine alias král Ludvík XIX. se do ní zapsal v trošku jiném světle. Když 2. srpna roku 1830 abdikoval na francouzský trůn, jeho otec Karel X., Ludvík dostal možnost stát se králem Francie. Nicméně, po otcově abdikaci přišel jasný vzkaz, aby se Ludvík vzdal trůnu ve prospěch svého synovce Henriho V. Překvapený Ludvík tak nakonec i udělal, ale ještě před tím strávil přibližně 20 minut přemýšlením nad tím, jestli to přece jen nezkusí na trůnu sám. Bohužel pro něj, nakonec se k vládnutí nedostal a mnozí dodnes pochybují, zda se 20minutový král dá označit za legitimního krále.
3. Král vyrobený ze skla
Nevíme, čím přesně to mohlo být, ale mezi francouzskými králi zkrátka nikdy nechyběli exoti, kteří byli schopni zničit celé své království kvůli naprosté malichernosti. Jedním ze skvělých příkladů by mohl být i král Karel VI., Který vládl na přelomu 14. a 15. století. Na trůnu se mu sice podařilo vydržet více než 40 let, ale netrvalo dlouho, než ho lidé začali přezdívat Karlem Šíleným, protože mimo jiné věřil, že je jeho tělo ze skla. Může to sice znít bláznivě, ale Karel si dokonce svým krejčím nechal ušít speciální oblečení, díky kterému byl chráněn před tím, aby se při případném pádu na zem nerozbil na tisíc kousků a neopustil tak svou zemi a rodinu před tím, než se jeho čas skutečně naplnil. Všechny jeho problémy nakonec vyústily do toho, že ho z trůnu politicky sesadili jeho synové a Karel vládl už jen naoko. Pro dobro vlasti.
4. Supermarkety nemohou potraviny vyhazovat do kontejnerů
Jedna z čerstvých zpráv přicházejících z Francie pravděpodobně potěší mnoho lidí, kteří ostře nesouhlasí s obrovským plýtváním jídla v podání velkých obchodů. Jako první země na světě totiž Francie před pár dny přijala zákon, podle kterého mají supermarkety a další obchody s potravinami zakázáno neprodané jídlo jen tak vyhazovat do kontejnerů a místo toho ho mají raději posílat na charitu či různým organizacím schopným distribuovat ho mezi lidi, kterým z příjmů na jídlo nezbývá. Rozhodně lepší, než ho jen tak vyhodit do koše.
5. Brambory jako marketingový trik
Dokážeš si představit situaci, kdy se brambory považovaly za jídlo výhradně pro zvířata a vlády evropských států dokonce zakazovaly jejich pěstování, protože se bály, že by mohly způsobovat různé nemoci? Brambory se do Evropy rozšířily až někdy v polovině 17. století a i když zákon hovořil jasnou řečí, Francouz Antoine-Augustin Parmentier patřil mezi největší podporovatele užívání brambor pro lidi vůbec. Brambory začal jíst během pobytu v pruském vězení a po návratu domů propagoval tuto plodinu jakkoli mohl. Známým se stal například díky tomu, že si svůj kousek pole, kde vysadil brambory, nechal hlídat ozbrojenými muži, aby si ostatní mysleli, že tam skrývá něco vzácného. Pak nařídil strážníkům, aby přijímali veškeré úplatky a lidé si mohli brambory nakrást a následně zjistit, že ve skutečnosti jde o skvělé jídlo. I díky jeho snažení se tak z brambor stala pochoutka, která přetrvává dodnes.
6. Trochu bláznivý francouzský prezident
Francouzi, jak jsme již výše zmínili, zkrátka mají bláznovství v krvi. Nejen králové, ale například i francouzští prezidenti se v historii vyznačovali značnou měrou kontroverze, což vyvrcholilo, když se do úřadu na začátku 20. století dostal Paul Deschanel. Jeho prezidentování trvalo sice jen něco více než půl roku, ale za ten čas stihl vyrobit více skandálů, než jeho předchůdci dohromady. Známými situacemi jsou například ty, když po přijetí dívčí skupiny od nich převzal kytici, aby ji pak po kouskách naházel zpět na překvapené dívky. Kromě toho se mu jednoho dne podařilo vypadnout z okna vlaku, po čemž ho našel náhodný kolemjdoucí a odnesl ho do bezpečí. Jedním z největších trapasů však bylo přijetí britského velvyslance, jehož Deschanel přijal zcela nahý, protože měl na sobě pouze ceremoniální prezidentské doplňky. Hřebík do rakve si zatloukl, když jednou odkráčel ze setkání a celý oblečený se hodil do jezera. Byl přinucen odstoupit z funkce, ale Francouzi si v roce 1920 užili množství vtipných příhod.
7. Hitlerova lenivost zachránila Eiffelovku
Jeden ze známějších faktů o Francii pochází ještě z druhé světové války. Když se německá vojska úspěšně probojovala až do Paříže a osobně je přišel povzbudit i samotný Adolf Hitler, padlo rozhodnutí, že nacistická zástava by se výborně vyjímala na samotném vrchu Eiffelovy věže. Příslušníci francouzského odboje však s takovým nápadem nesouhlasili, a tak se rozhodli přestřihnout kabely od výtahu vedoucího na nejvyšší patro věže. Hitler už byl připraven na slavnostní výstup, když mu najednou bylo řečeno, že výtah nefunguje a delegace by se na vrch věže musela dostat pomocí schodů, kterých bylo více než tisíc, z nápadu rychle sešlo. Hitler kromě toho vydal během války rozkaz i na to, aby byla Eiffelovka zničena, ale naštěstí se ani ten nedotáhl do úspěšného konce.
8. Rodiče se mohou těšit na zaslouženou odměnu
Založit si rodinu a vychovat své děti, to vůbec není jednoduchý úkol. Ve Francii proto již v roce 1920 přišli na to, jak motivovat rodiče, aby své děti vychovávali tak, jak se patří. Francouzi se rozhodli matky, ale i otce mnohočetných rodin odměňovat za to, že ze svých dětí vychovali slušné občany tím, že jim udělovali slavnostní medaili za rodinu. Medaili si zasloužili pouze rodiče, kteří vychovali čtyři a více dětí, podle počtu se uděluje buď bronzová, stříbrná nebo zlatá, a úspěšně je začlenili do společnosti. Rodiny s trojčaty by si sice mohly stěžovat, ale raději odměnit pouze některé rodiče, než kdyby neměl být odměněn nikdo.
9. Kočky to ve středověké Francii neměly jednoduché
Středověk se v Evropě nesl na vlně mnoha zvláštních praktik, jako například upalování žen podezřelých z čarodějnictví, ale ve Francii se v těch dobách uchytila i jiná tradice spojená s ohněm. Až do počátku 19. století se tam lidé rádi setkávali u velké vatry, u které si ale neopékali chutné klobásky. Místo toho si přinesli velkou rybářskou síť a několik koček, které pak zavázali dovnitř sítě a připevnili přesně nad rozpálenou vatru. Kočky pak začaly hystericky mňoukat od bolesti, ale protože byly ve středověku spojovány s magií a čarodějnictvím, lidé se na nechutný rituál pouze dívali s úsměvy na tvářích, protože si mysleli, že svět vlastně zbavují zla.
10. Pařížané si na značky STOP nepotrpí
I když mnozí Evropané považují francouzské řidiče za ty ze skupiny horších, právě Francouzi a konkrétně obyvatelé Paříže mají ve srovnání s ostatními evropskými metropolemi jednu zajímavou výhodu. V celém celičkém francouzském hlavním městě bys podle místní policie našel pouze jedinou značku Stop a to se ještě nachází u východu z areálu jisté stavební firmy. Francouzi očividně stopky v lásce příliš nemají a spoléhají se zejména na přirozené pravidlo pravé ruky, které hovoří o tom, že řidiči zprava mají vždy přednostní právo jízdy, oproti těm zleva. Zní to možná zvláštně, ale dokud jim to funguje, tak proč to potom měnit?
BONUS: Eva Green
Věděl jsi, že tato nádherná herečka ve skutečnosti pochází z francouzské Paříže? I když bys to podle její angličtiny pravděpodobně nezjistil, přitažlivá Eva tvrdě pracovala na tom, aby se její jazykové schopnosti zlepšily a režiséři ji pak odměnili rolemi ve filmech jako Casino Royale či Království nebeské.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
