Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Pondělí 1. 3. 2021 svátek má Bedřich, Bedřiška

hledej na refresheru

Chceš dostávat notifikace i na tomto zařízení?
Zajímavosti
8
kubis
13. únor 2016, 12:42

Varjagové: východní Vikingové ve službách byzantských císařů

Jak se z barbarů ze severu stala elitní stráž byzantských císařů.

kubis
13. únor 2016, 12:42
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Varjagové: východní Vikingové ve službách byzantských císařů

Každý z vás už určitě slyšel něco o Vikinzích. Nájezdníci z dalekého severu, neporazitelní bojovníci, nepřekonatelní mořeplavci a lstiví obchodníci. Přistáli u břehů Severní Ameriky 500 let před Kryštofem Kolumbem, drancovali břehy celé Evropy, plenili města a kláštery, zotročovali místní obyvatelstvo, osídlili nehostinný Island a Grónsko. Jejich potomci, známí jako Normané, dobyli a ovládli Sicílii a rozdrtili poslední anglosaské krále v Británii. Málokdo však ví, že modré oči seveřanů se neupíraly pouze směrem na západ. Vikingové totiž pronikali i na východ a to severní trasou přes Pobaltí. Těmto východním Vikingům, kteří pocházeli hlavně z dnešního Švédska, se říkalo Varjagové.

 

Proti dešti a větru

Varjagové: východní Vikingové ve službách byzantských císařů
Zdroj: www.flickr.com

 

Evropské historické prameny o původu a povaze barbarů ze severu v temném středověku většinou mlčí, případně jsou jen velmi skoupé na slovo. Jako velmi plodný a spolehlivý zdroj našich poznatků o Varjazích se však nabízí cestopis arabského vzdělance Ahmada ibn Fadlána. Ten procestoval kraje dnešního západního Ruska počátkem desátého století a narazil i na muže ze severu.

 

Jejich vzezření popisuje následovně:
„Viděl jsem Varjagy, když sem přišli za obchodem a zastavili se na řece Volze. Neviděl jsem dokonalejšího těla než je jejich. Jsou vysocí, světlovlasí, červení. Tetování jsou od nohou až po krk.“
 

Obchodní a „romantické“ záležitosti barbarů nezůstaly pravděpodobně šokovaným Ahmadem opomenuty:
„V každém dřevěném domě se jich sejde deset nebo dvacet. Každý má lavici, na které sedí, s ním hezké dívky jako zboží pro kupce. Jeden z nich obcuje se svou otrokyní a jeho druh se na něj dívá. Jindy tak činí celá jejich skupina, jedni naproti druhým. Vchází kupec, aby koupil otrokyni, a najde ho s ní obcovat. A on (Varjag) ji nenechá, dokud neuspokojí svou tužbu.“
  

Varjagové byli stejně známí i svým neúprosným tkvěním na hygieně a zdravém životním stylu. Ostatně posuďte sami:

„Jsou nejšpinavějšími božími stvořeními, nečistí se od výkalů ani moči, nemyjí se od nečistoty, nemyjí si ruce po jídle. Každý den si povinně myjí obličeje a hlavy tou nejšpinavější vodou, jaká jen může být. Ráno přichází otrokyně s velkou nádobou vody a dává ji svému pánovi. Myje si v ní ruce, obličej i vlasy na hlavě. Myje je a češe hřebenem do té nádoby, pak se do ní vysmrká a odplivne si do ní a veškerou nečistotu nechává v té vodě. Když skončí s tím, co potřeboval, otrokyně zanese nádobu tomu, který sedí vedle něj. Ten dělá podobně, jako její pán a ona nádobu nepřestane nosit od jednoho k druhému, dokud neobejde všechny, kteří jsou v domě. Každý z nich smrká, plive a myje si v ní svou tvář a vlasy. Zcela se oddávají pití piva, pijí ho dnem i nocí a někdy někteří z nich umírají s pohárem v ruce." (Překlad: Mgr. Jaroslav Drobný, 2013)
 

 Antonio Banderas (vpravo) jako Ahmad ibn Fadlán ve filmu Vikingové (1999)

Varjagové: východní Vikingové ve službách byzantských císařů
Zdroj: www.movpins.com

 

Seveřané pronikali na jihovýchod po velkých ruských řekách. Kde to nešlo za pomoci vesel a větru, tam to šlo, jak to už u Vikingů bývá, hrubou silou. Své drakkary (vikingské úzké „dračí“ lodě s plachetnicí a nízkým ponorem) v případě potřeby tahali mezi řekami ručně po zemi. Po svých toulkách dnešním Ruskem Varjagové zakládali mocná města (Novgorod, Kyjev,...), unášeli důvěřivé místní obyvatelstvo, zejména ženy a děti, které později výhodně prodávali na tržištích v Konstantinopoli, a často i sami vládli. Mnich Nestor dokonce píše, že založili první kyjevskoruskou dynastii a funkční státní útvar na tomto území (deváté století). Rozhádané východoslovanské kmeny se totiž nemohly shodnout, který kmen z nich jim bude vládnout. Kmeny si raději dobrovolně přizvaly tři varjažské prince a bratry, Rurika, Sineuse a Truvora, aby jim vládli a už mezi nimi nevznikaly zbytečné rozbroje a kmeny se tak vnitřně nesnižovaly. První dynastie Kyjevské Rusi tak dostala jméno podle nejstaršího z bratrů - Rurika a národ se začal nazávat Ruským (Ruotsi a Rootsi původně označovalo právě Varjagy a znamenalo ve finských jazycích veslař; dodnes tento termín označuje ve finštině a estonštině Švédy). Později byli Varjagové v Rusku asimilováni většinovým slovanským obyvatelstvem, ale Rusům po nich do dneška kromě jejich vlastního pojmenování a měst zůstala i některá jména, třeba Oleg nebo Igor (ze severského Ingvar).

 

Střetnutí s východními Slovany

Varjagové: východní Vikingové ve službách byzantských císařů
Zdroj: rosdesign.com

 

Vojenská síla Varjagů jako žoldáků byla nezpochybnitelná. Toto si jako jeden z prvních uvědomil osvícený rurikovských kníže Vladimír I., který za pomoci svého norského příbuzného Jarl Haakon Sigurdssona, který se ho ujal v jeho skandinávském exilu, poslepovat armádu seveřanů a s ní následně dobyl celou Kyjevskou Rus. Tím ji vytrhl z rukou svého zrádného a slabošského bratra Jaropolka I. Kyjevská Rus pod Vladimírovým vládnutím prosperovala, začala přecházet ke křesťanství a snažila si udržet svého nejsilnějšího spojence v podobě světové mocnosti dané doby - Byzantské říše.

 

 Varjagové v bojové formaci čelí útoku nepřátelského nájezdu

Varjagové: východní Vikingové ve službách byzantských císařů
Zdroj: www.angelfire.com

 

Byzantský císař Basileios II. v té době požadoval jako součást spojenecké smlouvy od Vladimíra vojenskou pomoc. Nejen proti Arabům, ale i proti vzbouřeným generálům a množícímu se povstání v říši, na což Vladimír reagoval zasláním šesti tisíc Varjagů na pomoc Basileiovi. Za to se mu císař odměnil svou sestrou Annou jako manželkou. Je třeba zmínit, že Varjagové byli v menších počtech nasazeni i předtím. Historické prameny prozrazují, že Vladimír takticky vybral ty nejkrutější a nejméně spolehlivé žoldáky. Jednak je už ani neměl příliš z čeho platit a jednak z nich měl určitě i obavy. Varjagové totiž jako žoldáci nebyli zrovna levný špás a stáli Vladimíra nejednu truhlici bagdádského zlata ročně.

 

Varjagové vyvolávali ve svých nepřátelích během bitev rozporuplné pocity

Varjagové: východní Vikingové ve službách byzantských císařů
Zdroj: oxfordenglishblog.files.wordpress.com

 

Hned první zapojení Varjagů do bitvy bylo úsměvné. Nepřátelský vzbouřený generál Phokas totiž přímo na bitevním poli dostal mrtvici (zřejmě mu stačil jen pohled na seveřany) a jeho muži se rozutekli jako myši před kocourem. Následně Varjagové s brutalitou sobě vlastní, a jak důsledně uvádějí byzantští doboví autoři, „vesele a s velkou chutí rozsekali prchající nepřátele na kousky.“ V ​​následné bitvě u Cannae byzantská armáda za hojné podpory Varjagů rozdrtila výbojné germánské Langobardy a později vytrhla Sicílii z rukou Arabů.

 

Bylo rozhodnuto. Z nevzdělaných a primitivních barbarů z dalekého severu se stala elitní osobní stráž samotného byzantského císaře, tehdy zřejmě nejmocnějšího muže pod Sluncem. Varjagové odpřisáhli svou věrnost císaři a vznikla tzv. Varjažská garda. Její členové kromě popíjení a posedávání v císařském paláci prováděli několik funkcí. Odhalovali konspirace a zrady proti prvnímu muži říše, byli proslulí svou loajalitou (přímo úměrnou počtu otrokyň a množství zlata a vína) a pravidelně zasahovali do bitev a konfliktů a to většinou v kritických momentech. Svým razantním a charismatickým vstupem na bojiště obvykle pohodlně přesunuli ručičky vah na stranu Byzantinců. Jak uvádějí kroniky „Skandinávci byli děsiví svým zevnějškem a výzbrojí, útočili s nezkrotnou zuřivostí a nedbali na rány ani ztrátu krve.“

 

Z barbarů se staly elitní jednotky supervelmoci

Varjagové: východní Vikingové ve službách byzantských císařů
Zdroj: www.tumblr.com

 

V řadách gardy však nebyli jen seveřané. Bylo mezi nimi prokazatelně i mnoho Slovanů a po dobytí Británie i mnoho Anglosasů. Byla to totiž prestižní a dobře placená práce a často nabízela kariérní růst a možnost začít znovu pro kriminálníky, poražené a vyvrhele společnosti. Garda byla tak populární, že způsobila obrovský odliv bojeschopných mužů z mnoha částí Skandinávie a v dnešním Švédsku byl dokonce vydán edikt, který zamezoval dědění majetku pro muže bojující v Byzantské říši. Místní elity se tím snažily udržet doma více mužů.

 

Tradiční výzbroj Varjagů na počátku a konci působení gardy

Varjagové: východní Vikingové ve službách byzantských císařů

 

Koncem 13. století už byla většina Varjagů asimilována místním řeckým obyvatelstvem a původní severský charakter vymizel. Byzantská říše se v 15. století hroutí pod tlakem tureckých kmenů z východu a spolu s ní navždy odcházejí ze scény i Varjagové, jejichž udatné činy, nebezpečné cesty a fantastické dobrodružství obdivujeme díky severským ságám a vzdělaným mužům raného středověku až dodnes.

Upozornit na chybu. Pokud jsi našel nedostatek v článku nebo máš připomínky, dej nám vědět.
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
NAHORU
Dostávej nejlepší obsah mailem
Nestíháš všechno sledovat? Pošleme ti do schránky nejčtenější a nejlepší obsah.
Žádný spam. Kdykoli se můžeš z odběru odhlásit.
Posílat e-mail
Nejčtenější
Domů
Sdílet
Diskuse
Hledat
Více
Zapni upozornění a už ti nic neunikne!

Chceš vědět, co se děje, a mít přehled? Dostávej upozornění o nejžhavějších zprávách na Refresheru.

(Příklady: Hořel Notre Dame, Zemřel Mac Miller, Trailer na Avengers)
(Příklady: Sagan skončil první, Nový zákon s vlivem na moderní lidi, Dnes nás čeká zatmění slunce)
Pokud chceš, abychom ti poslali téměř všechny novinky, vyber tuto možnost.