Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na news.refresher.cz
29. února 2016 19:59
Čas čtení 0:00
Adam Smeták

Mayové: Slavná civilizace, která proslula svojí krutostí, velkolepými stavbami a kamennými městy

ZAJÍMAVOSTI
Uložit Uložené

Mayská civilizace je slavná svojí krutostí a velkolepými kamennými městy.

Říše Mayů byla situována v tropických nížinách, v místech, kde dnes leží Guatemala. Svého vrcholu dosáhli kolem šestého století před naším letopočtem. Vynikali v zemědělství, hrnčířství, v psaní hieroglyfů, tvoření kalendářů a matematice. Zároveň po sobě zanechali ohromující množství architektonických skvostů a uměleckých děl. Většinu z velkých kamenných měst opustili Mayové v roce 900 našeho letopočtu a už od 19. století se historici přou, co způsobilo tento dramatický pád tak vzkvétající civilizace. Mayská civilizace byla jednou z nejvýraznějších dominant mezi kulturami Mezoameriky (termín užívaný k popisu Mexika a Contrální Ameriky před španělskými nájezdy v 16. století).

Na rozdíl od dalšího rozptýleného obyvatelstva Mezoameriky, říše Mayů byla soustředěna na jednom zeměpisném místě, pokrývajícím všechny poloostrovy Yucatánu a současné Guatemaly. Tato koncentrace byla vhodně zvolena kvůli relativnímu bezpečí před invazí dalších národů. V prvotních začátcích rozkvětu této pozoruhodné kultury existoval jeden jediný společný jazyk, ten se však postupem času rozvinul až do několika desítek podob. V dnešním Mexiku a Střední Americe žije asi 5 milionů lidí, kteří mluví 70 mayskými jazyky, většina z nich však k běžné řeči užívá španělštinu. V rámci výše vymezeného prostoru žili Mayové ve třech samostatných dílčích oblastech s výraznými environmentálními a kulturními rozdíly: severní Mayské nížiny na poloostrově Yucatan; jižní nížiny severní Guatemale a přilehlých částech Mexika, Belize a západního Hondurasu; a jižní Mayské vrchoviny, v hornaté oblasti jižní Guatemaly. Nejznámější, Mayské jižní nížinné oblasti, dosáhly svého vrcholu během klasického období civilizace Mayů (250 - 900 n.l.). Stavěli velká kamenná města a monumenty, které dodnes fascinují průzkumníky i akademiky. 

Mayové: Slavná civilizace, která proslula svojí krutostí, velkolepými stavbami a kamennými městy

Nejranější známky přítomnosti Mayů na americkém kontinentě se datují přibližně do roku 1 800 př.n.l. Raní Mayové byli zemědělci, pěstovali plodiny, jako je kukuřice, fazole nebo maniok. Až do roku 300 př.n.l. trvalo předklasické období, v němž mayští farmáři rozšířili své pole působnosti i do horských oblastí. V tomto období pak také začala vzkvétat první opravdu veliká Mezoamerická civilizace – Olmékové. Obdobně jako další národy z oblasti, jako Zapotékové, Totonakové, Teotihuacánové nebo Aztékové, i Mayové od této kultury přebrali spoustu kulturních a náboženských rysů, včetně číselné soustavy a slavného kalendáře. Kromě zemědělství se v tomto období objevily i výraznější kulturní rysy, jakými byla stavba pyramid, měst a kamenných monumentů. Pozdní předklasické město Mirador postavené mayskou kulturou bylo jedním z největších měst postavených v předkolumbovské Americe. 

Klasické období Mayů začalo kolem roku 250 n.l. a je označováno za zlatý věk říše Mayů. Rozrostlo se zde na 40 měst, z nichž nejznámější jsou Tikal, Uaxactún, Copán, Bonampak, Dos Pilas, Calakmul, Palenque nebo Río Bec, v každém z nich pak žilo mezi 5 000 a 50 000 lidmi. V době svého vrcholu pak mayská civilizace čítala až 2 miliony obyvatel. Vykopávky z moderní doby objevily, že se v těchto lokalitách nacházela i náměstí, paláce, chrámy a pyramidy, stejně tak jako hřiště pro hraní míčových her, jež bylo pro mayskou kulturu významné jak politicky, tak rituálně. Města byla pok obklopena a zásobována ohromnou populací zemědělců. Přestože tito raní farmáři praktikovali primitivní “sklidit a spálit“ způsob zemědělství, existují důkazy, že používali už zavlažování a terasovité sázení plodin

Chichen Itza

Mayové: Slavná civilizace, která proslula svojí krutostí, velkolepými stavbami a kamennými městy

Mayové byli hluboce věřící a klaněli se různým bohům, z nichž většina souvisela s přírodou, včetně bohů slunce, měsíce, deště nebo kukuřice. Nejvyšší patra této civilizace patřila králům, neboli kuhul ajaw (svatí pánové), kteří tvrdili, že jsou příbuzní s bohy a jejich trůn se dědil jedině pokrevně. Mysleli si, že jsou prostředníci mezi bohy a obyčejnými smrtelníky a prováděli nesmírně složité náboženské obřady a rituály, které měly pro mayskou kulturu velký význam. Známé byly pak především svojí krutostí. V jednom z obřadů byl zajatec vyveden na vrchol strmé pyramidy, kolem níž netrpělivě postávaly tisíce svědků. Zde je položen na obětní kámen před mayského velekněze, který mu ostrým nástrojem otevře hrudník a vyjme ještě tlukoucí srdce. Vše proto, aby si získali přízeň bohů. Někdy docházelo i ke kanibalismu obětí. 

Klasická civilizace Mayů vystavěla většinu z jejich chrámů a paláců ve tvaru stupňovité pyramidy zdobené reliéfy a nápisy. Mayové zároveň dosáhli značného pokroku v matematice a astronomii, včetně používání nuly a rozvoje komplexního kalendářního systému založeného na 365 dnech. Ačkoli se zpočátku historici domnívali, že Mayové byli mírumilovná společnost kněžích, farmářů a monumentálních staveb, pozdější důkazy, zahrnující kresby a nápisy na zdech, ukázaly odvrácenou stránku mayské kultury. Včetně válek mezi soupeřícími mayskými městskými státy a důležtosti mučení a lidských obětí během jejich náboženských rituálů. Vážné průzkumy klasických mayských lokalit začaly v 30. letech 19. století. Před polovinou 20. století byla rozluštěna malá část jejich hieroglyfického písma, díky čemuž jsme získali další důležité poznatky o jejich životech. Většina toho, co historici vědí o Mayích, pochází z toho, co zbylo z jejich architektury a umění, včetně kamenných soch a nápisů na jejich budovách a památkách. Mayové také vyráběli papír ze stromové kůry a psali knihy, známé jako kodexy. Čtyři z těchto kodexů se dochovaly.

Slavný mayský kalendář 

Mayové: Slavná civilizace, která proslula svojí krutostí, velkolepými stavbami a kamennými městy

Jednou z mnoha zajímavých věcí o mayské civilizaci byla jejich schopnost budovat velké civilizace v klimatických podmínkách tropického deštného lesa. Tradičně, starověké národy vzkvétaly v sušších klimatech, kde bylo v popředí užití vody, jež tvořila základ primitivních kultur. V nížinách mayských oblastí bylo málo splavných řek pro obchod a dopravu. Ke konci 20. století vědci dospěli k závěru, že klima nížin bylo ve skutečnosti ekologicky různorodé. Ačkoli cizí útočníci byli zklamáni relativním nedostatkem stříbra a zlata, Mayové využívali mnoha přírodních zdrojů této oblasti včetně vápence (pro stavebnictví) sopečné horniny obsidiánu (pro nástroje a zbraně) a soli

Od začátku až do konce devátého století však cosi neznámého otřáslo mayskou civilizací až do základů. Jedno po druhém, klasická města v jižních nížinách pustla, až do roku 900, kdy se mayská civilizace zcela rozpadla. Důvod k tomuto záhadnému zániku mocné civilizace a kultury není známý, i když odborníci vymysleli několik konspiračních teorií. Některé z nich se opírají o to, že rozsáhlá civilizace prostě vyčerpala přírodní prostředky a došlo tak k nevyhnutelnému kolapsu. Jiní tvrdí, že nekonečné války mezi městy vedly k rozpadu hodnot a postavení králů a velekněžích a nakonec i k naprosté anarchii a chaosu. Poslední možností pak je nějaká přírodní katastrofa, například v podobě dlouhého období sucha, které mohlo civilizaci bez zdroje pitné vody silně oslabit. Nicméně tento úpadek proběhl jen v jižních částech. Na vysočinách Yucatanu města jako Chichén Itzá, Uxmal a Mayapan stále vzkvétala až do příchodu Španělů. Nicméně už tou dobou byla největší kamenná města Mayů dávno pohřbena pod zelení deštných pralesů.

Domů
Sdílet
Diskuse