Týden Nobelovek dnešním dnem končí.
Jako každý rok, i během letošních deštivých podzimních dnů se vyhlašovaly Nobelovy ceny. Připomeňme, že jde o vzácné ocenění udělované za výjimečný přínos lidstvu, které je pro kandidáta tím nejvzácnějším, co může získat. Uděluje se v pěti kategoriích, uspět se může na poli fyziky, chemie, fyziologie a medicíny, literatury a míru. Společně s nimi se uděluje i Cena Švédské říšské banky za ekonomiku, která se však za Nobelovu cenu obecně nepovažuje. Většinu z ocenění uděluje Královská akademie věd ve Švédsku, ale například cenu za mír prohlašuje komise norského parlamentu. Celý projekt vyplývá ze závěti Alfreda Nobela, vynálezce dynamitu, který si přál, aby byli výzkumníci oceňovaní a populárnější. Výherci se mohou těšit například z medaile, diplomu či příjemné motivace v podobě asi 23,4 milionu korun.
Nobelova cena za fyziku
Letošní Nobelova cena z fyziky se rozdělila mezi tři výherce. Polovinu si odnáší David Thouless a čtvrtky pánové Haldane a Kosterlitz, všichni za přínos novinek do kvantové teorie. Zabývali se především změnami topologických fází těles, což se děje například, když se voda přemění na páru. Pomocí podobných výzkumů dokázali vysvětlit podstatu supratekutého skupenství, díky čemuž budeme schopni vyrábět nové materiály s širokou škálou využití. Pro tento výzkum byly využívány nejnovější technologie a pokročilá matematika - trojice pracovala ve speciálních laboratořích, často s hmotou s teplotou velmi blízko absolutní nuly.
Nobelova cena za chemii
Z ocenění z pole chemie se těší další trojice, tentokrát favorizovaná a uznávaná. Pánové Sauvage, Stoddart a Feringa dostali cenu za design a syntézu molekulárních strojů. Na jejich původně zamýšlený výzkum totiž potřebovali spolehlivě, citlivě a přesně manipulovat specifickými molekulami, které byl velký problém zachytit. Trojice tak není oceněna za ovladatelné molekuly, ale za velké pokroky v miniaturizaci a výpočetní technice. Podle slov Bernarda Feringa je jejich výkon srovnatelný s bratry Wrightovými, průkopníky v oblasti letectví. V jejich případě jen jde o nanotechnologie.
Nobelova cena za fyziologii a medicínu
Laureátem Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu se stává Yoshinuri Onsumi. Tomu ji udělil švédský institut Karolinska za množství objevů při procesu autofágie. Ta je jedním ze základních procesů při obnovení a recyklaci struktur buňky, její správný průběh je zodpovědný například za oddělování infikovaných částí od zbývajících. Při tomto procesu se doslova buňka sama požírá, ničí vlastní nitro, čímž si sama pomáhá přežít za nepříznivých podmínek. Onsumi se věnoval například vlivu genů na daný proces. Jeho výzkum začal již v 90. letech, o to více byl tak překvapen ze své výhry.
Nobelova cena za literaturu
Na první pohled neobvyklé rozhodnutí komise hned od vyhlášení horlivě obhajuje. Podle jejího názoru jde jen o shodu náhod, že Bob Dylan byl i hudebníkem, v dnešní době je to prý při významnějších spisovatelích běžné. 75letý zpěvák si cenu odnáší za vytvoření nových poetických forem, které ovlivnily vývoj americké hudby. O tom není pochyb, vždyť jeho hudba inspirovala i muže jako například David Bowie či Bruce Springsteen. Podle komise vždy sledoval sociální pohyb a byl nesmírně politicky angažován, což projevoval ve své tvorbě. Jeho názory tak poetickou formou prodával lidem.
Nobelova cena za mír
Na slavnostní pódium letos vstoupil i politik, konkrétně kolumbijský prezident Juan Manuel Santos. Už od 60. let působí v Kolumbii povstalecká organizace (někde nazývaná jako teroristická) Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), která se veze v obchodě s kokainem či lidmi nebo boji proti vládě. V jejich řadách je přibližně 8000 bojovníků, všichni jsou dobře vyzbrojení a organizovaní. Právě Santos s nimi po mnoha neúspěšných pokusech v historii a čtyřech letech vyjednávání dospěl k dohodě podepsané v Havaně. V mírové dohodě si své odnáší i povstalecké hnutí, nově bude mít například v parlamentu garantovaných deset mandátů. Juan Manuel Santos je tedy laureátem za úspěšnou snahu ukončit více než 50 let trvající občanskou válku v Kolumbii.
Cena Švédské říšské banky za ekonomii
Poslední z ocenění oficiálně ani nepatří mezi Nobelovy ceny, ale už si vysloužilo hovorový název "Nobelovka za ekonomii", protože se předává spolu s ostatními cenami. Těšit se z ní mohou pánové Oliver Hart a Benghal Holmström za příspěvky k teorii smluv. Ti vytvořili teoretické nástroje cenné pro pochopení smluv, dluhopisů a institucí v běžném životě a varují před běžnými úskalími v oblasti jejich navrhování. Dvojice však nebyla favoritem, někteří laureáti si podle agentur zasloužili cenu více, jmenovitě například pánové Lazear, Melitz a Blanchard za zkoumání ekonomických výkyvů v průmyslově orientovaných zemích.
Tak co řekneš na letošní výběr? Těchto devět laureátů si podle komise ocenění nejvíce zaslouží - jejich vliv na současnost či budoucnost světa byl z ostatních nominovaných totiž největší. Trendem se často stává, že výherní částku laureát věnuje nějaké univerzitě v rámci výzkumu, letos se však zatím nic takového nekoná. A jaký je na toto celé tvůj názor, chybí ti někdo v seznamu?