Naštěstí už podobné problémy zažívat nemusíme.
Lidé začali výrazněji zasahovat do chodu přírody zhruba čtyři miliony let zpátky, kdy již existoval jeden z prvních předků dnešního člověka - průměrně 1,6 metru vysoký všežravec Australopithecus. Postupně se vyvinuly další větve jako homo habilis, erectus, sapiens až sapiens sapiens. Už dlouhá tisíciletí je ze všech existujících živočichů vládcem na planetě Zemi člověk (celkově ale matka příroda, ne?), který dobyl a osídlil každý kout světa. Ale i přes všemožné úspěchy jsou našimi největšími nepřáteli stále různé druhy zvířat, které by si ve vyrovnaném souboji s námi hravě poradili, ale v průběhu věků jsme si vymysleli tolik zbraní a různorodých nástrojů na zabíjení, že už nám konkurovat nemohou. Nicméně miliony let nazpět tomu tak nebylo. Pravěký člověk jen bloudil po na vegetaci bohaté zemi, kde se snažil najít něco na zub, popřípadě něco živého ulovit. Hladoví ale nebyli jen lidé, ale i pravěká zvěř, mezi kterou patřily i šavlozubé kočky.
Megantereon
V dnešním článku se vám pokusíme objasnit první dva největší zabijáky lidí. Prvním z nich je již zmíněný Megantereon připomínající vzhledem křížence dnešního tygra, jaguára a leoparda. Jejich příbuzný z dávných dob byl ale mnohem hrozivější než všechny tři zmíněné současné šelmy dohromady. Za oblasti jeho výskytu považujeme hlavně území Severní Ameriky, Afriky a Eurasie, kde lovil převážně opice, kopytníky a také člověka. Se svou odhadovanou váhou něco přes 100-150 kilogramů s nejvyšší pravděpodobností na své oběti vyčkával kdesi v pozadí a ve vhodnou chvíli na ně rychle vystartoval, chytil je a následně jim zasadil konečný úder ve formě překousnuté tepny na krku svými velkými a silnými tesáky. Bohužel, tato zajímavá zvířata vyhynula, protože se za jejich zániku podepsala změna klimatu a dopomohl jim k tomu i sám člověk, který je s novými nástroji a zbraněmi dokázal pomaličku dostávat pod kontrolu (lovit, zabíjet a redukovat). No představte si, že jste v kůži Australopitheka nebo pozdějšího druhu člověka a musíte se pohybovat skrz krajinu plnou Megantereonů...
Dinofelis
Druhou v pořadí je kočkovitá šelma Dinofelis. Začněme její výskytem, který je stejný jako u Megantereona, čili Severní Amerika, Afrika a Eurasie, kde také lovil člověka, ale výhradně pasoucí se zvířata kdesi na savanách. Podle výzkumů měl rád hlavně noc, kdy byla venku tma a on mohl z keříku nebo rovnou ze stromu nepozorovaně skočit na oběť a usmrtit ji dříve než se stihla i jen otočit. Na různých místech byly objeveny například lebky hominidů druhu Paranthropus robustus se dvěma dírami v lebce způsobenými zřejmě mocnými tesáky Dinofelise. Vždyť například slavný Charles Darwin ho považoval za jednoho z nejčastějších lovců prvních lidí na světě vůbec. Jeho rozměry mohly dosahovat až úctyhodných 2,5 metru na délku, díky čemuž byl skutečným postrachem Afriky (vyskytoval se v drtivé většině na jejím území). Vždyť už jen jeho název Dino-Felis je z řečtiny a v překladu do našeho jazyka znamená "hrozivá kočka". Podobně jako u Megantereona, i jeho s nejvyšší pravděpodobností navždy zatratili lidé spolu se změnami podnebí.
Zajímavé krvelačné kreatury, no ne? Samozřejmě jich po naší krásné Zemi kdysi běhalo mnohem více, ale o tom později...
