Na světě existuje mnoho podobných míst, ale podívali jsme se na ty největší a nejznámější.
Pojem radioaktivita v nás vzbuzuje respekt. Vždy jej prezentujeme ve spojení s jadernými elektrárnami, atomovými bombami a podobně. Stručně řečeno, nebezpečné záření poškozuje a zabíjí naše buňky a vystavení se mu po dlouhou dobu není dobré pro naše zdraví. Špatný je fakt, že ho vůbec nevidíme ani necítíme. Můžeme mu být vystaveni, ani to nevíme. Máme však větší jistotu v případech, kdy známe místa, kde je radioaktivita ve větším počtu. Jedná se o různé světové lokality, které mají své vlastní konkrétní hodnocení. Viděli jsme několik seznamů nejvíce radioaktivních míst na Zemi a ve většina z nich na prvních pěti místech figurovaly následující lokality.
Sibiřský chemický kombinát
Rozprostírá se v oblasti Tomsk (přibližně střed Ruské federace), konkrétně v uzavřeném městě Severs. Své brány otevřel už v roce 1953 a sloužil Sovětskému svazu během Studené války na výrobu plutonia. Také odsud vyváželi i obohacený uran. Vyráběly se zde i komponenty do bojových hlavic a jen tak někdo sem nevstoupil. Jak však došlo k průlomu století a situace mezi Ruskem a USA se poměrně uklidnila, s výrobou se v závodě přestalo (v roce 2008 vypnuli poslední reaktor). Ale nezanikl. Dodnes slouží jako skladiště různých nebezpečných materiálů a zbraní pro zahraniční zákazníky i vlastní potřeby země. Co však stále přetrvává, je velké znečištění okolí a vysoká radiace.
Semipalatinský jaderný polygon
Přesuňme se nyní jižněji do sousedního Kazachstánu. Na severovýchodě rozlehlé země se u řeky Irtyš testovaly sovětské jaderné zbraně. Na ploše kolem 18 500 kilometrů čtverečních se od roku 1949 testovaly různé typy bomb. Svou premiéru ve vojenském obvodu zažila i první sovětská atomová bomba s názvem RDS-1. Po ní následovalo ještě dalších 455 explozí. Trpěla nejen příroda, ale i civilní obyvatelstvo. Desítky tisíc lidí musely opustit domovy, popřípadě dostaly rakovinu či zemřely na jiné nemoci. Dnes se v dané lokalitě již nic monstrózního nezkouší, ale dopad na životní prostředí lze stále vidět.
Majluusuu
Opět další post sovětská republika - Kyrgyzstán. Pravděpodobně poprvé slyšíte pojem „Majluusuu“ (doslovný překlad). Jde o hornické městečko na západě země, kde se ve velkém těžil uran následně putující do SSSR pro tamní nukleární projekty. Jeho získávání zaměstnávalo tisíce lidí pracujících v náročných podmínkách se špatnými dopady na jejich osobní zdraví. Opětovně trpěla příroda i lidé. Vytěžily se totiž tisíce tun. K jejich smůle postupem času přestala být jejich práce potřebná a tak zůstalo 20 000 obyvatel města ponecháno ve špatné sociální situaci.
Černobyl
Klasika. Havárie bývalé atomové elektrárny u města Pripjať je známá po celém světě a není třeba ji nějak zvlášť popisovat. Jen pro připomenutí, výbuch nastal 26. dubna 1986, kdy během testování reaktoru došlo k jeho přehřátí a následné explozi. Radioaktivní mrak zasáhl velkou část Evropy včetně bývalého Československa a způsobil problémy lidem bydlícím v blízkosti. Největší potíže však mělo sousední Bělorusko, kam dopadlo až 70 % radioaktivního spadu. Nejlépe zachovaný pozůstatek, opuštěné město Pripjať, dodnes slouží jako atrakce návštěvníkům, kteří sem rádi jezdí. Opuštěné bloky budov, minulost, specifická atmosféra - to se lidem líbí. Aktuálně na místě probíhá výstavba ocelového sarkofágu.
Fukušima
Následující událost si pamatujeme pravděpodobně všichni. Byl 11. březen 2011 a v médiích se náhle začaly objevovat zprávy o zemětřesení nedaleko Japonska. Po několika desítkách minut došlo ještě k horšímu - cunami. Východní pobřeží dostalo řádně zabrat a spolu s ním i jaderná elektrárna Fukušima. Tři aktivní reaktory nacházející se v blízkosti moře byly silně poškozeny. Vzápětí došlo k úniku velkého množství radioaktivní vody přímo do Tichého oceánu, čemuž se dlouho nedařilo zabránit. Důsledkem havárie je znehodnocení zemědělské půdy na dobu až 30 let, mnozí lidé museli být vystěhováni a jelikož jde ještě o poměrně čerstvou událost, v blízkosti elektrárny je velké množství radiace. Pro člověka není bezpečné sem jen tak vyrazit a ohlížet se po pozůstatcích.
Znáte i vy nějakou další lokalitu stojící za zmínku?
