Pokud se s yellowstonským supervulkánem něco neudělá, ze několik tisíc let nás pohltí.
Určitě jsi už slyšel o supervulkánu skrývajícím se pod zemí Yellowstonského národního parku v USA. Na téma jeho výbuchu bylo natočeno několik apokalyptických filmů, ale u nich to nekončí. Pokud supervulkán, známý také jako Kaldera Yellowstone, vybuchne, Severní Amerika skončí a obrovské následky by nesly i jiné kontinenty. Supervulkán už v minulosti (dva miliony let zpátky) vybuchl. Momentálně se neočekává, že by se to stalo v blízké době, ale jednou to přijde, a tomu je třeba předejít.

Výbuch supervulkánu znamená apokalypsu a miliony smrtí. Yellowstonská kaldera je systém několika sopečných žil uchovaný pod zemí, a i když by se v případě výbuchu všechny spojily do obrovského stratovulkánu, technicky můžeme hovořit o několika sopkách, které jsou navzájem propojeny. Už delší dobu se přemýšlí nad plánem, jak se potenciálního nebezpečí ležícího v obrovském národním parku zbavit.
Určitě si ze školy pamatuješ, že téměř veškeré magma sopky leží v takzvaném magmatickém krbu, v samotném srdci sopky. Teplota magmatu může stoupat i klesat a podle toho se taví horniny, které drží magmatický krb pohromadě. Magma či láva totiž nejsou nic jiného než roztavené skály, horniny a minerály. Spolu s přibývající teplotou a tavicími se kusy sopky však stoupá i tlak, který následně prorazí horniny věznící magma a láva vytryskne na povrch.

I v těch nejtvrdších filmech však vídáme sopky, které nejsou ani srovnatelné s Yellowstonským stratovulkánem. Italské sopky si v dnešní době jen odfukují a z okolí se evakuuje pár tisíc lidí a láva do pár hodin zaschne. Yellowstonský supervulkán však představuje mnohem větší nebezpečí a NASA přišla s řešením. Vědci vypočítali, že aby se tlak ustálil, stačí krb zchladit o 35 %.

Navrhuje vyvrtat deset kilometrů hlubokou jámu k horkým geotermálním vodám obklopujícím magmatický krb. Právě jim vděčíme za to, že sopky nevybuchují. Plán je, že do jámy jednoduše nalijeme více vody, která zchladí horkou vodu kolem krbu, což bude mít za následek snížení teploty samotného magmatu. Ochlazování by však trvalo tisíce let. Island už na něčem podobné pracuje, ze žhavé vody má v plánu vyrábět energii. Pokud si však představuješ jednoduchý vrt, jsi na omylu. Ve skutečnosti je třeba se propracovat k vodám pod samotným úložištěm magmatu, ne nad. Mohli by totiž narazit na prasklinu a megasopka by vybuchla okamžitě.

Uskutečnění plánu by stálo asi 3,5 miliardy dolarů, což je na americké poměry malá částka, přesně 0,6 % ročního rozpočtu na zbrojení USA. Pokud se však investuje o něco víc, sopka by mohla sama zaplatit, neboť z ní dokážeme zdarma vyrábět elektrickou energii.