Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na news.refresher.cz
10. září 2017 11:49
Čas čtení 0:00
Martin Zachar

12 faktů o sluneční soustavě, o kterých jste možná nevěděli

ZAJÍMAVOSTI VESMÍR
Uložit Uložené

Proč Pluto už není planetou a jaké je tajemství prstenců Saturnu?

Naše sluneční soustava je plná tajemství. Díky vědeckému pokroku, složitým výpočtům, výzkumům a nepřebernému množství zpracovaných údajů o ní víme poměrně dost. Jistě, dá se argumentovat, že je to malé zrnko písku poznání na velké pláži nevědomosti. Ale když si uvědomíme, jak vzdálené jsou od nás některé objekty, je často zarážející, co všechno je lidstvo schopno o nich vědět. Zde je 12 příkladů zajímavostí, o kterých jste možná ani netušili:

1. Venušina rebelie

Venuše ukrývá nejednu zvláštnost, kterou se od zbytku planet odlišuje. Pod rouškou jejích hustých oblaků se nachází hotové peklo. Přestože je od Slunce dále než Merkur, je na ní nejvyšší teplota ze všech planet sluneční soustavy. Na Merkuru se teploty šplhají k 440°C, ale na odvrácené straně od Slunce zase klesají na -180°C. To na povrchu Venuše teplota nikdy neklesá pod 400°C. Její husté oblaky jsme zmínili záměrně. Venuše je totiž obětí skleníkového efektu, který způsobil toto pekelné globální oteplení.

Další zvláštností této planety je délka roku a dne. Zatímco oběh kolem Slunce trvá Venuši necelých 225 pozemských dní, jedno otočení kolem vlastní osy jí trvá 243 dní. Rok je tam tedy kratší než den. Rotace je velmi pomalá, a ještě k tomu i opačná než u ostatních planet. Slunce na Venuši kvůli mračnům není vidět, ale kdyby bylo, tak by vycházelo na západě a zapadalo na východě.

2. Uran se po své oběžné dráze někdy kutálí

Uran je třetí největší planetou, která krouží kolem Slunce. Má po Saturnu nejvýraznější prstence a zelenkavé zabarvení. Asi nejzvláštnější věcí na této planetě je sklon rotační osy. Na naší Zemi je tento sklon přibližně 23,5° a díky němu známe roční období či zkracování a prodlužování dní. Na Uranu je ale hodnota tohoto sklonu 97°. Tím pádem bývá někdy i pól natočený prakticky přímo ke Slunci. Kromě toho to vlastně v některých fázích vypadá, jakoby se Uran po své oběžné dráze kutálel.

12 faktů o sluneční soustavě, o kterých jste možná nevěděli
Zdroj: NASA/Erich Karkoschka

 

3. Také naše Slunce rotuje a dokonce nerovnoměrně

I naše mateřská hvězda rotuje kolem vlastní osy. Jelikož je tak velká a o tuhém skupenství nemůže být ani řeči, její rotace není rovnoměrná. Na jejím rovníku trvá den přibližně 25 našich dní, na pólech o 9 dní více. Slunce má i svou oběžnou dráhu - obíhá kolem jádra galaxie, a to rychlostí 250 km/s.

4. Nejméně hustý je Saturn

Planeta s největší hustotou v sluneční soustavě je naše Země. Její průměrná hustota je 5,52 g/cm3. Podobně hustý je i Merkur s Venuší a mírně zaostává Mars. Není překvapením, že nejhustější jsou kamenné planety. Nejmenší hustotu logicky musí ukrývat jeden z plynných obrů. A je jím Saturn. Jako jediný má menší hustotu než voda. Čili, kdybychom ho hypoteticky ponořili do gigantické vany s vodou, vyplul by na její hladinu. Hustota Saturnu má hodnotu 0,69 g/cm3.

12 faktů o sluneční soustavě, o kterých jste možná nevěděli
Zdroj: wikipedia/NikoLang

Dalším objektem sluneční soustavy, který by na vodní hladině plaval, je Saturnův měsíc Hyperion. Tento malý nekulatý měsíc není sice tak „řídký“ jako Saturn, ale sestává převážně z ledu. A ten má menší hustotu než voda. Navíc je Hyperion tak porézní, že vypadá jako velká houba a na hladině by se tedy jistě udržel.

12 faktů o sluneční soustavě, o kterých jste možná nevěděli
Zdroj: NASA/JPL

 

5. Tajemství prstenců Saturnu

U Saturnu ještě zůstaneme. Tento plynný obr je díky svým prstencům zřejmě nejkrásnější planetou sluneční soustavy. Své prstence sice mají všechny vnější planety, ale ty Saturnovy jsou jedním slovem úchvatné. Skládají se z částeček různé velikosti, od několika mikrometrů po několik metrů. Nacházejí se v úrovni rovníku a obíhají svou mateřskou planetu jako její běžný satelit. Doba oběhu je nerovnoměrná, od 5 hodin do 2 dnů. Průměr všech viditelných prstenců je 280 000 km, avšak jejich tloušťka je jen několik set metrů.

Doporučeno
KVÍZ: Velký vůz nebo Orion. Poznáš souhvězdí na fotografii? KVÍZ: Velký vůz nebo Orion. Poznáš souhvězdí na fotografii? 30. října 2023 8:00

Počet prstenců nelze přesně určit, každý z velkých prstenců se skládá z obrovského množství malých. Mají různé zabarvení a tedy i složení. Podle všeho by měly obsahovat hlavně ledové částice se stopami dalších látek (křemík, uhlík).

V roce 2009 byl objeven největší známý prstenec, který se výrazně vymyká tím ostatním. Je jen těžko viditelný a objeven byl dalekohledem, který pozoruje vesmír v infračerveném spektru. Je extrémně řídký a nachází se 6 až 12 milionů km od Saturnu. Je 50krát větší než dosud největší známý Saturnův prstenec a odklání se od roviny ostatních prstenců. Uvnitř prstence putuje měsíc Phoebe. Spolu s prstencem rotují kolem Saturnu opačným směrem, než ostatní tělesa, což je ve sluneční soustavě neobvyklé. Největším takto opačně rotujícím tělesem ve sluneční soustavě je Neptunův měsíc Tritón.

Největší prstenec ve sluneční soustavě.

12 faktů o sluneční soustavě, o kterých jste možná nevěděli
Zdroj: NASA/JPL

Původ Saturnových prstenců je nejasný, ale vědci se domnívají, že by to mohly být zbytky měsíců, které se před časem rozpadly. Jejich stáří se odhaduje na 100 milionů let.

Pluto bylo vyškrtnuto

Už je to 11 let, co bylo Pluto „propuštěno“ z rodiny planet, jejíž počet členů se tím zúžil na osm. Tato (dnes již jen) trpasličí planeta byla objevena v roce 1930 a ze seznamu planet byla vyškrtnuta v roce 2006. Jeden rok na Plutu trvá 248 pozemských let, takže Pluto se svým „titulem“ planeta nestihlo ani jeden oběh kolem Slunce. Pro příklad, 248 let je tak dlouhé období, že před tolika lety se narodil Napoleon Bonaparte.

Doporučeno
Co se stane, když člověk zemře ve vesmíru na dlouholeté misi? Tělo není možné pohřbít ani spálit na popel Co se stane, když člověk zemře ve vesmíru na dlouholeté misi? Tělo není možné pohřbít ani spálit na popel 26. srpna 2023 15:00

Proti setrvání Pluta v rodině planet existovalo hned několik argumentů. V první řadě je Pluto s průměrem 2370 km příliš malé. Sedm různých měsíců ostatních planet, včetně našeho Měsíce, je větších než Pluto. Proti byla i jeho netypická oběžná dráha, která má jiný sklon jako zbývající planety, které jsou zhruba na jedné rovině a tvoří jakoby jeden disk. A ne pouze sklon, ale i tvar oběžné dráhy Pluta je netypické pro planetu. Je elipsoidní, a to až do takové míry, že když je Pluto nejblíže ke Slunci, tak je k němu blíže než Neptun. A tak už Pluto není planeta. Spolu s Eris jsou největšími trpasličími planetami ve sluneční soustavě.

Porovnání velikosti Pluta se Zemí, Marsem, Merkurem, Titanem a našim Měsícem.

12 faktů o sluneční soustavě, o kterých jste možná nevěděli
Zdroj: NASA/JPL

7. Měsíc se vzdaluje

Největší přirozená družice Země se nám postupně vzdaluje. Není to ale žádný radikální útěk, jen asi 38 mm ročně. Zároveň se však i zpomaluje rotace zeměkoule. Před miliardou let byl tedy měsíc mnohem blíže a den trval jen 18 hodin. Někteří vědci tvrdí, že zpomalená rotace Země způsobí, že se Měsíc bude po čase zpět k Zemi přibližovat.

8. Voyager 1 je nejvzdálenějším lidskou rukou vytvořeným tělesem od naší Země

Před přibližně 40 lety byly ze Země vypuštěny dvě družice Voyager (v překladu cestovatel), které měly za úkol vydat se k vnějším planetám sluneční soustavy. Voyager 2 byla vůbec první, která se dostala k Uranu a Neptunu. Celé to bylo umožněno i díky tehdejšímu postavení planet, které nastává jen zřídkakdy. Vědci si díky tomu mohli pomoci gravitační silou každé planety, kolem níž sondy letěly. Gravitace těchto planet fungovala jako velký prak.

12 faktů o sluneční soustavě, o kterých jste možná nevěděli
Zdroj: NASA/JPL

Oba Voyagery byly vypuštěny v roce 1977. První vypuštěný byl Voyager 2, který proletěl kolem všech čtyř vnějších planet sluneční soustavy (Jupiter - červenec 1979; Saturn - srpen 1981; Uran - leden 1986; Neptun - srpen 1989). Druhý v pořadí vystartoval Voyager 1, který prozkoumal „jen“ Jupiter a Saturn. Asi si dokážete představit, že 40 let starý přístroj je dnes už, vzhledem k vědecko-technickému pokroku, pořádně zastaralý. Přesto od obou stále přijímáme signál a jejich poloha je tedy známá.

Animace trajektorie Voyagerů.

Dále od Země je Voyager 1, jehož aktuální vzdálenost od nás je přibližně 20,88 miliard kilometrů a každou hodinu překoná dalších 60 tisíc km. Pro srovnání, Neptun od Slunce je vzdálen cca 4,5 miliardy kilometrů. 25. srpna 2012 sonda opustila prostor, kde převládá působení slunečního větru a v podstatě se tedy dostala do mezihvězdného prostoru. Signálu, který k nám z této sondy putuje, to trvá momentálně téměř jeden celý den, než se dostane na Zem. K opuštění naší galaxie ale bude potřebovat ještě dalších několik desítek milionů let cestování.

Doporučeno
Kvíz: Co všechno víš o planetách Sluneční soustavy? Kvíz: Co všechno víš o planetách Sluneční soustavy? 3. srpna 2023 8:30

Součástí obou Voyagerů je i zlatá deska, kterou vyrobili kvůli případnému střetu s mimozemskou civilizací. Je na ní v analogové formě záznam obrazů ze Země, a také několik zvukových záznamů. Mezi nimi pozdravy v 55 jazycích (včetně češtiny) nebo i Mozartova hudba.

12 faktů o sluneční soustavě, o kterých jste možná nevěděli
Zdroj: wikipedia/NASA

9. Nejdelší rok je na Neptunu

Toto tvrzení bude asi pro málokoho překvapením. Je to logické, protože je od Slunce nejdále. Zároveň je i jeho oběhová rychlost nejmenší. Zatímco Země putuje kolem Slunce rychlostí cca 30 km za sekundu, rychlost Neptunu je šestinásobně menší. Proto mu to trvá více než 164 pozemských let.

10. Největší měsíc ve sluneční soustavě

Kdyby Ganymed obíhal kolem Slunce jako ostatní planety, mohl být jednou z nich. Má dokonce o 8 % větší průměr než Merkur, který planetou je. Ganymedes ale obíhá kolem Jupitera, kvůli čemuž je jen měsícem, ačkoli neobyčejně velkým.

Jupiter a Ganymedes.

12 faktů o sluneční soustavě, o kterých jste možná nevěděli
Zdroj: NASA/JPL

11. Jupiter neobíhá kolem Slunce

Toto tvrzení možná zní jako chyták, ale v podstatě je pravdivé. Jupiter je natolik mohutný, že jeho gravitace také působí na Slunce, které proto jakoby osciluje. Oba obři v podstatě obíhají kolem stejného bodu. Akorát ten bod je velmi blízko ke Slunci, zatímco Jupiter ho obíhá ze vzdálenosti 779 milionů km. Takže to dost jednoznačně vypadá tak, že Jupiter obíhá kolem Slunce, ale není to zcela tak.

12. Vesmírné gejzíry

Okolo Saturnu obíhá měsíc Enceladus, který ohromil vědce svou sopečnou aktivitou. Jeho povrch je pokryt ledem, a proto je na svou velikost (jen cca 500 km průměr) dobře viditelný. Pod silnou vrstvou ledu měsíce se pravděpodobně nachází oceán. Svou sopečnou aktivitu projevuje díky gejzírům. Enceladus obíhá Saturn v jeho vnějším prstenci a právě jeho gejzíry do něj dodávají materiál.

Viditelné gejzíry na měsíci.

12 faktů o sluneční soustavě, o kterých jste možná nevěděli
Zdroj: NASA/JPL
Domů
Sdílet
Diskuse