Sexualita lidí nemusí být jen heterosexuální, homosexuální či bisexuální.
V posledních letech se stále více řeší témata jako sexuální orientace či pohlaví a mnozí lidé změnili svůj názor na to, že na tomto světě mají právo existovat jen heterosexuálové a dvě různá pohlaví. V některých případech byli muži a ženy zastíněni pojmem cis a slovo transgender je více populární než kdykoliv předtím. Samozřejmě, velmi podobným tématem k pohlavím je i samotná sexualita lidí a i když je dnes svět homosexualitě či bisexualitě poměrně otevřený, některé orientace stále zůstávají zahaleny pod rouškou ticha.
Jednou z nich je asexualita, tedy pojem určující situaci, kdy jedinec neprožívá sexuální potřeby, přičemž nezáleží na pohlaví jednoho či druhého. Zkrátka absence většiny sexuálních pudů. Independent se rozhodl vrhnout na téma asexuality trošku světla a do novinových stránek vytáhl příběh Eriky Price, která je dnes zkušenou psycholožkou. Dlouhá léta se identifikovala jako asexuálka, nedávno však přešla k nebinárnímu pohlaví a vyžaduje, aby ji lidé oslovovali jen zájmeny jako například oni, jim, nich.
Podle Eriky je největší problém v tom, že lidé prostě nevnímají asexualitu vážně. „Lidé si mysleli, že si to rozmyslím.“ Osoby, se kterými se Erika setkávala, byly skepticky nevěřící a celkově nevnímaly problém seriózně. Setkávala se především se skeptismem a nepochopením. Erika dále tvrdí, že mnoho lidí si myslí, že asexuálové se neangažují v žádných romantických vztazích, ale ve skutečnosti se asexualita váže jen na sex. Psycholožka sice přiznává, že absence sexuální přitažlivosti může mít negativní vliv na vztahy, ale to neznamená, že žádné vztahy neexistují.
Nechuť do sexu však přináší více problémů, než by si jeden mohl myslet. Když muži zjistili, že Erika je jiná, často ji začali k sexu nutit, tlačit a nechyběly ani pokusy o znásilnění. „Partneři to vždy brali osobně a tlačili mě do sexu, který jsem nechtěla. Vyhrožovali rozchodem, pokud se okamžitě nezměním.“ Podle psycholožky je v pořádku, pokud někdo nechce mít vztah s asexuální osobou, problém totiž leží v nepochopení a nikoli v pocitu méněcennosti.
Dnes disponuje asexualitou méně než 1 % lidí, ale to neznamená, že by se měli ignorovat a právě Erika se snaží šířit ideje těchto lidí. Mnoho lidí netuší, že asexuálové jsou schopni milovat nebo vést vztah a právě to je podle psycholožky pořádně velký problém. Všichni jsou tak následně házeni do jednoho pytle jako lidé, kteří nezvládají většinu jakýchkoli sociálních interakcí.
