Člověk v tísni dal v kampani prostor cizincům, kterým Češi pomohli.
Začátkem listopadu se ve veřejném prostoru strhla debata ohledně billboardů s nápisy v nesrozumitelných písmech. Arabština, azbuka či barmština vzbudily řadu negativních reakcí veřejnosti a diskutovalo se o tom, kdo za tím stojí. Ukázalo se, že nepřiměřené reakce opravdu nebyly na místě.
Reklamní plochy umístěné v Praze, Brně a Ostravě totiž zobrazovaly ručně psaná poděkování Čechům od lidí, kterým pomohla humanitární organizace Člověk v tísni. Nic netušící lidé si tak četli vzkazy od holčičky Amal ze Sýrie, učitele Mohamada z Afghánistánu, pana Rudolfa z východní Ukrajiny či dobrovolníka Thet Mawa z Barmy.
Na stránce cesidekujem.cz najdete poděkování ze Sýrie, Afghánistánu, Barmy, Ukrajiny, Gruzie, Kambodži a Etiopie. To je však jen zlomek zemí, kde Člověk v tísni pracuje. Češi v současnosti díky organizaci pomáhají ve 30 státech světa. Za 25 let pomohla organizace více než 18 milionům lidí, a to za přispívání desítek tisíc dárců. Vzkaz „Češi, děkujem!“ tak rozhodně má své opodstatnění.
„Ukazujeme, kdo jsou lidé, kterým pomáháme. Kampaní jsme upozornili na to, že to jsou skutečné lidské bytosti – lidé, kteří se snaží vypořádat s těžkou situací, ve které se ocitli ne vlastní vinou. Nejsou to čísla nebo statistiky,“ vysvětluje Jan Mrkvička, ředitel Rozvojové a humanitární sekce Člověka v tísni. „Rozhodli jsme se propojit ty, kteří by se pravděpodobně nikdy nepotkali – dárce z Česka s lidmi, kterým pomáhají,“ dodává.
Mezi těmi, kdo poslali vzkaz, je například paní Turunge Misebo z Etiopie, která říká: „Díky Člověku v tísni už nemusím chodit pro vodu tak daleko. Je to pro mě velká úleva.“ Češi pracují v Etiopii přes 10 let a jen v oblasti, kde paní Misebo bydlí, přivedli vodu k asi stovce tisíc lidí. Své díky vzkazují i děti a učitelé z válkou zničeného Aleppa. Češi tu podporují školku jménem Naděje, kde můžou alespoň na chvíli zapomenout na prožitá traumata.
„Díky konkrétním příběhům ukazujeme, jak naše pomoc funguje. Pomáháme lidem v chudých zemích vlastně k tomu, aby si dokázali pomoci sami. Podporujeme jejich vzdělání nebo odstraňujeme překážky, které jim brání vlastními silami se vymanit z chudoby,“ popisuje Jan Mrkvička.
Billboardy byly poskytnuty zdarma a partneři kampaně pracovali bez nároku na honorář. Nejnižší nutné náklady šly z projektu Media4Development, jehož cílem je šíření informací o rozvojové a humanitární pomoci. Na kampaň nebyly použity žádné peníze od soukromých dárců. Ty Člověk v tísni využívá na pomoc lidem, jako jsou ti, kteří psali vzkazy „Češi, děkujem“.
