WHO přišla s překvapivým návrhem. Na seznam duševních poruch a nemocí chce zařadit závislost na videohrách.
Problémy spojené s hraním videoher se mají od roku 2018 zařadit na seznam duševních nemocí a chorob. Uvádí to Světová zdravotnická organizace (WHO) ve své nové publikaci. Podle té se má takzvané postižení hrami projevovat tak, že dotyčný člověk během u nich zcela ztrácí kontrolu nad časem, který v nich stráví, a jejich hraní upřednostňuje před ostatními životními zájmy jako například prací, vzděláním nebo rodinou, a to nehledě na negativní dopady, které to může způsobit. Takové jednání musí přitom trvat minimálně jeden rok. Ve zvláštních případech však k naplnění diagnózy postačí i kratší doba.
Rozhodnutí Světové zdravotnické organizace mnozí považují za nečekané. Jak totiž podotýká server České televize, agentura si v minulosti nepřála, aby byla za druh psychické nemoci považována také závislost na technologiích. To se však zřejmě nyní změnilo.
Nicméně u některých odborníků se WHO se svým novým návrhem pochopení nedočkala. Například Allen Frances z americké Duke University se pro prestižní časopis New Scientist vyjádřil, že podle něj se tak najednou objeví obrovské množství lidí, na které tato diagnóza bude platit, přestože je pro ně hraní her pouze vášnivým koníčkem.
Ilustrační obrázek
Někteří experti však návrh WHO naopak vítají. Mezi ně patří například Douglas A. Gentile, profesor psychologie z univerzity v Iowě, který pro server CNN uvedl, že zařazením závislosti na hrách na seznam dušeních poruch kolem tématu vyvolá potřebnou diskuzi, která může pomoci celou problematiku více objasnit a navíc může přispět k nalezení co nejlepšího způsobu léčby těch, kteří diagnózou skutečně trpí.
Na téma se vyjádřil i Chris Ferguson, profesor psychologie z univerzity na Floridě, který se dříve ve svém výzkumu věnoval mimo jiné právě tomu, jaký vliv videohry na člověka mohou mít. Ferguson se podle CNN domnívá, že by bylo všeobecně přínosnější, kdyby si Světová zdravotnická organizace vzala více času a před uveřejněním svého návrhu se nejdříve poradila s některými odborníky, kteří jsou vůči němu skeptičtí, firmami, které videohry vytváří, a dále taky se samotnými hráči. A dodává, že není jasné, zda je závislost na hrách skutečně samostatnou duševní poruchou, nebo pouze příznakem zcela jiné duševní poruchy.
