Které je jezero mumií? A která vodní plocha má tvar kružnice?
V předchozím článku jsme vám představili 10 světových jezer, která jsou něčím specifická. Dnes z tempa nepolevíme, protože pro vás máme druhou desítku.
Five-Flower Lake (Čína) – pohádkové jezero
V úplně průzračné vodě tohoto jezera, které leží v nadmořské výšce 2472 m n. m., byste bez problémů dokázali dohlédnout až na dno. Na něm se nacházejí popadané stromy, na které je díky písečnému podkladu úchvatný pohled. Pohádkovosti tohoto jezera nahrává i jeho zbarvení, které přechází z modré až po tyrkysovou barvu a někdy dokonce chytá nádech žluté.
Titicaca (Bolívie, Peru) – nejvýše položené splavné jezero
Abychom výraz „splavné“ upřesnili, měli jsme na mysli pravidelnou lodní dopravu. Nachází se ve výšce 3812 m n. m. a je to největší sladkovodní jezero Jižní Ameriky. Přívod vody zajišťuje více než 25 řek. Vytéká z něj pouze jedna řeka a většinu odvodu vody má na svědomí odpařování.
V jezeře se nacházejí četné ostrovy, na kterých můžeme nalézt pozůstatky kultury Inků, pro které je jezero posvátné. Leží zde i několik umělých ostrovů vytvořených z vrstev třtiny. Tyto ostrovy musí být zakotveny, aby neodpluly. Na svědomí je mají místní obyvatelé (kmen Urů), kteří je také obývají.
Sodné jezero (Tanzanie, Keňa) – jezero mumií
Toto mělké jezero s rozlohou kolem 600 km² se objevuje i pod názvem Natronové jezero. Koupání bychom vám opravdu nedoporučili. Teplota zde dosahuje 60 °C a voda má kvůli sopečnému popelu z blízké sopky zvláštní chemické vlastnosti. Je velmi zásaditá a má vysoký obsah uhličitanu sodného. Jeho barva je krvavě červená kvůli sinicím, které zde i v takových podmínkách přežívají. Kromě toho se v těchto nehostinných podmínkách daří i plameňákům.
Kvůli vysokému obsahu solí se zde stává, že těla živočichů, která uhynou v blízkosti jezera, jsou dokonale mumifikovaná. Látku, která to způsobuje, používali k mumifikaci i staří Egypťané.
Jezero Karačaj (Rusko) – radioaktivní jezero
Možná vás nepřekvapí, že takový přívlastek dostalo jezero, které leží v Rusku. V 50. letech minulého století začal toto jezero SSSR využívat jako skládku pro radioaktivní odpad, který vznikal v závodě Majak. Ten postavili kvůli sovětskému programu na výrobu atomových bomb.
Jezero Kyzyltaš bylo využíváno ke chlazení reaktoru (ne uzavřený, ale otevřený cyklus chladící vody – okamžitá kontaminace) a do jezera Karačaj byl vyvážen odpad. Jelikož je to bezodtokové jezero, bylo to časem lepší řešení než vyvážet tento odpad do řeky Teča, která byla zdrojem pitné vody (!) a radioaktivní odpad odváděla až do Severního ledového oceánu. Mimochodem, i závod Majak by stál za samotný článek. Na jeho vybudování se podílely tisíce vězňů, kteří měli na výběr – odmakat 5 let zde, nebo 25 let na Sibiři...
Výbuch v závodě v roce 1957 znamenal uvolnění cca čtvrtiny množství radiace, než jaké se uvolnilo později v Černobylu. Při suchu o 10 let později poklesla hladina jezera natolik, že vrstvy bahna (původně pod vodou) vyschly a radioaktivní prach roznesl vítr do okolí. Úroveň radiace je v blízkosti jezera tak vysoká, že pár minut strávených v takovém prostředí by bylo pro člověka smrtelných. Dnes je toto jezero z velké části zabetonované.
Na snímku z družice jezero téměř není vidět kvůli zabetonování
Boiling Lake (Dominika) – vroucí jezero
Jezero na tomto karibském ostrově má kruhovitý tvar s průměrem 60 metrů. Hloubka je dosud neznámá. Zatím se podařilo naměřit 60 m, ale v jeho středu by mohla být větší. Teplota vody dosahuje u břehů 90 °C. Jeho hladinu lze kvůli oblaku páry zřetelně vidět pouze při silnějším větru.
Bajkalské jezero (Rusko) – nejhlubší jezero
Rozlohou šesté největší jezero světa je díky velké hloubce jezerem s druhým největším objemem (mezi sladkovodními jezery s největším). Hloubka zde dosahuje až 1642 metrů nachází se zde přibližně 20 % světových zásob povrchové sladké vody. Kromě toho je považováno za nejstarší jezero na světě. Vtékají do něj stovky vodních toků a vytéká řeka Angara, která ústí do Jeniseje. Ekosystém jezera je hodný obdivu – až tři čtvrtiny živočichů, které v něm žijí, nenajdete nikde jinde na světě.
A proč je tak hluboké? Bajkal se totiž nachází v příkopové propadlině mezi dvěma litosférických deskami. Voda Bajkalu je průzračná, někdy lze vidět až do hloubky 40 m. Navíc v různých obdobích mění barvu, od modré na jaře až po nazelenalou na podzim. Tento kout Ruska je nepochybně kouzelný, což nám dokazují zejména obrázky pořízené v zimním období.
Tanganika (Afrika) – dvojče Bajkalu
Také velmi staré, taktéž velmi hluboké. Druhá příčka v žebříčku nejobjemnějších sladkovodních jezer světa patří Tanganice, vodní ploše rozprostírající se na pohraničí čtyř zemí – Tanzanie, Zambie, Demokratické republiky Kongo, Burundi. Nachází se, podobně jako Bajkal, v příkopové propadlině. Z toho vyplývá dlouhý a úzký tvar obou jezer. Další vlastnost, která Tanganiku spojuje s Bajkalem, je vysoký podíl endemitů – druhů fauny a flóry, které najdete pouze zde.
Z jezera vytéká řeka Lukuga, která ústí do řeky Kongo. Zajímavostí však je, že během dlouhého období v 19. století bylo jezero bezodtokové. Kvůli sesuvu půdy vznikla hráz, kvůli které řeka Lukuga neodváděla žádnou vodu. Hladina se zvyšovala, dokud tato etapa neskončila protržením hráze v roce 1878.
Jezero Vanda (Antarktida) – nejslanější jezero
Ne, Mrtvé moře není nejslanějším jezerem. Vyvedeme vás z omylu. Je sice extrémně slané, ale se salinitou 33,7 % je až čtvrté na světě. Nejslanějším je málo známé jezero Vanda na Antarktidě, jehož vodu tvoří sůl až z 35 %. Dokonce se kousíček od něj nachází malé jezírko Don Juan se salinitou až 44 %! S jeho hloubkou ani ne 10 cm je už téměř vyschlé, tak jsme ho z žebříčku vyškrtli.
Jezero Vanda má 5,2 km² a je pokryto zcela průhledným ledem. Nachází se v tzv. polární poušti, množství srážek je zde minimální, a proto na vrstvě ledu není sníh. Díky těmto okolnostem funguje led jako skleník, kvůli čemuž má teplota vody v jezeře plusové hodnoty (na dně až 23 °C). Díky ledu je voda izolována od větru. Znamená to nulové proudění a možná i proto má jezero tři vrstvy s rozdílnými teplotami a salinitou, které se nemísí.
Manicouagan Lake (Kanada) – jezero ve tvaru kružnice
Stejně jako Pingualuk Lake, které jsme zmínili v první části, i toto jezero se nachází v jednom z quebeckých kráterů. Manicouagan je největším zachovalým meteorického kráterem na zemi. Není nic neobvyklého, když se obrovitá díra v zemi lety naplní vodou. Ale aby byla voda pouze po okrajích?
Před více než 200 miliony let sem narazil meteorit široký cca 5 km a vytvořil kráter s průměrem kolem 100 km. Kráter má tzv. vícekruhovou strukturu a na okraji kruhu o průměru přibližně 60 km se nachází naše jezero s plochou 1942 km². V jeho středu se rozprostírá ostrov o rozloze 2020 km². Ano, ostrov tedy je větší než samotné jezero, ve kterém se nachází!
No dobře, trošku jsme vás tahali za nos. Toto jezero není tak zcela přírodním dílem. Voda po obvodu kráteru je tam zejména díky vodní nádrži, čili za zmíněnou kružnici může ruka člověka. Přesto si myslíme, že si zaslouží být v tomto žebříčku.
Rotomairewhenua (Nový Zéland) – nejčistší jezero
Tento krkolomný název znamená „klidné jezero na zemi“, ale známé je i pod názvem Modré jezero. Nachází se na jižním ostrově Nového Zélandu. Voda je zde tak čistá, že lze vidět až do hloubky 80 metrů! To je přibližná viditelnost v destilované vodě. I proto se chlubí titulem oficiálně nejčistšího jezera na světě.
