Zavítej s námi na místa, kde se psala historie a kde se dost možná do dnešních dní připomíná způsobem, který nemusí být každému příjemný…
Česko se může pyšnit bohatou historií, jejíž připomínky v podobě hradů a zámků jsou rozesety po celém jeho území. Ačkoliv uznáváme, že dějepis může být někdy trochu nudný, musíme na druhé straně přiznat, že některé příběhy jsou opravdu zajímavé. Zejména ty, které se vztahují právě ke zmiňovaným starodávným stavbám. Co říkají jejich dějiny a jak moc ovlivňuje jejich minulost jejich současnost? Přečti si o nejtajemnějších českých historických stavbách a možná nám dáš za pravdu v tom, že historie není vždycky tak úplně nezáživná.
Houska
Podle ankety společnosti CzechTourism, které se zúčastnili čtenáři portálu kudyznudy.cz, je nejtajemnějším hradem v Česku Houska, který se rozkládá nedaleko České Lípy. Hned dvě záhady se totiž týkají samotné polohy a vnitřní architektury hradu. Ten byl postaven v pusté krajině bez dostupného zdroje vody. Proč? Navíc jeho vnitřní uspořádání vypadá, jako by mělo obyvatele chránit ne před někým, kdo přijde z venku, ale před něčím, co číhá uvnitř. Legendy mají vícero vysvětlení.
Pokud se odvážíš, vyprav se sem za setmění a sám zjisti, které je nejpravděpodobnější. Počítej ale s tím, že se tu možná potkáš s duchem černého mnicha bez obličeje, který tě bude zrazovat od toho, abys zde přespal. Ať už to bude kvůli pověsti, že pod hradní kaplí se nachází vchod do samotného pekla, nebo že se v útrobách hradu skrývá spleť podzemních chodeb s kostrami podivných stvoření, bude možná rozumné mnicha poslechnout. Kdo ví, co dalšího by se ti tu mohlo v temné noci zjevit…
Trosky
Trosky hradu Trosky. Tak přesně tam je údajně skryta brána do samotného pekla. Počkat. Nemá ale ležet pod kaplí na hradu Houska? Ať je to, jak je to, podle starých příběhů to vypadá, že v Česku máme brány do pekla dvě. Puklina ve skále na jižním svahu, kde nechal Karel IV. hrad vystavět, sem přilákala Kelty už v mladší době bronzové. Údajně byla až 600 m hluboká a pro místní obyvatele tak představovala vstup do jiných světů, jako je zásvětí nebo peklo. To ale není jediná cesta, kudy do pekla z hradu vstoupit. Další dveře se prý nachází za zasypaným podzemním jezírkem.
Velké Losiny
Historie tohoto zámku ležícího nedaleko Šumperka je velmi smutná. Probíhaly zde totiž čarodějnické procesy, které vedl na konci 17. století krutý rakouský právník jménem Jindřich František Boblig z Edelstatu. Na jeho příkaz zde byly umučeny desítky nevinných žen, které byly usvědčeny z čarodějnictví a z obcování se samotným ďáblem. Chceš-li získat přesnější obraz této temné doby, přečti si knihu Kladivo na čarodějnice nebo se podívej na stejnojmenný film. Odvážíš se navštívit zámek, který stojí na zemi nasáté krví ubohých nešťastnic? Co když zde jejich duše, které dosud nenašly cestu do nebe, stále bloudí a žádají o slitování nebo odplatu…
Jindřichův Hradec
A konečně tady máme pověstnou bílou paní! Ta se údajně zjevuje v Jižních Čechách, na zámku v Jindřichově Hradci. Jedná se o ducha ubohé Perchty z Rožmberka, kterou otec provdal za Jana z Lichtenštejna. Nedodržel ale výši slíbeného věna, což vrhlo neblahý osud na další průběh uzavřeného sňatku. Jan se mstil jak lidu, tak manželce. O odpuštění ji prosil až na smrtelném loži, kde toho ale nešťastnice nebyla schopna. Pro svou zatvrzelost se proto musí zjevovat na panstvích svých předků, dokud se nerozpadnou v prach. A aby se nezjevovala jen tak pro postrašení, spojuje Perchta své výstupy s předpovídáním budoucnosti. Ta údajně záleží na barvě rukaviček, které si nasadí. Červené znamenají požár, černé neštěstí či smrt a bílé narození dítěte nebo svatbu či jinou dobrou událost.
Pernštejn
Svou bílou paní má i Pernštejnský hrad. Nebo jak se to vezme. Střídá totiž oblečení. Pokud bys ji potkal, pak věz, že máš, co do činění s duchem nešťastnice Adléty, která byla z Pernštejna vyslána do služby na hrad Veveří. Zde záhadně otěhotněla, ale své těhotenství kvůli tehdejší nepřípustnosti zapřela. Pověst praví, že se potom propadla do země. Dnes se zjevuje jako tajemná paní, která věští budoucnost podobně jako Perchta. Té k tomu ale stačí rukavice. Adléta bere bílé šaty, když chce podat dobrou zprávu o novorozenci, černé pak v případě, že předpovídá smrt. Můžeme tedy říci, že hrad Pernštejn má jak bílou, tak i černou paní. Obě v jedné osobě.
Střekov
Mimořádně děsivá je legenda, která se váže k hradu Střekov – symbolu a dominantě Ústí nad Labem. Ta praví, že za deštivého počasí se zde ozývá nářek dcery někdejšího hradního pána. Jelikož otec nepřál mladé lásce a nechal dceřina milého umořit hladem ve věži, skočila jeho ratolest dolů z útesu a nalezla smrt v divokých vodách řeky Labe, která její tělo odnesla neznámo kam. Nebo jej dopravili trpaslíci dovnitř skály? I to se povídá.
Každopádně dnes se prý za nocí, kdy hustě prší, sápe po útesu nahoru dívčin duch, aby navštívil přízrak své lásky ve věži, v níž vydechl naposled. Jako připomínka smutného osudu nešťastných milenců zde rozkvétá něžná květinka jménem Tařice, která nevydrží více než pouhé tři týdny.
Zvíkov
Rozhodneš-li se navštívit hrad Zvíkov, ležící na Orlické přehradě na soutoku řek Otavy a Vltavy, nezapomeň si pořádně nabít telefon, fotoaparát či kameru. Nebo si s sebou rovnou raději vezmi externí zdroj energie. Z neznámých důvodů se zde totiž velmi rychle vybíjí baterie. A aby toho nebylo málo, ani fotky z místa činu se prý většinou nepovedou. Bývají černé nebo rozmazané, takže stejně nikdo nepozná, kde byly pořízeny. V korunovační síni, kde Karel IV. dříve uchovával korunovační klenoty, totiž podle pověstí sídlí energie, která má moc zlikvidovat i tu nejmodernější techniku.
Tak co, už víš, kam se vydáš na noční exkurzi hned, jak to počasí dovolí? Nás docela láká otestovat, jak je to s tím vybíjením baterií na Zvíkově…
