I obyčejná statistika může být zajímavá.
Je fascinující pozorovat jedinečnost a rozmanitost lidského organismu. Zamýšleli jste se však někdy nad tím, jak moc jste výjimeční ze statistického hlediska? Ať už jste se svým vzhledem spokojeni, nebo ne, nikdo vám nemůže odepřít „originalitu“, která se již dnes dá v mnoha směrech snadno vyčíslit.
Podívejme se tedy na několik vzhledových rysů, které se v globálním měřítku neobjevují příliš často, čímž dodávají člověku určitý status výjimečnosti. Tímto článkem rozhodně nechceme nikoho dehonestovat či jinak urazit, jeho účel je čistě informační.
Pihy (1–5 %)
Odhadnout, kolik procent populace má pokožku pokrytou místy s vyšším obsahem melaninu, tedy pigmentového proteinu zodpovědného za barvu vlasů, očí a pokožky, je nelehký úkol, jehož výsledky se stále pohybují jen a pouze v orientačních číslech.
V průměru se však odhaduje, že tento zdraví neškodný symbol krásy vlastní přibližně 1 až 5 % lidské populace. Příčina nerovnoměrné tvorby pigmentu po těle je dosud neznámá, vědci však vědí, že za vznikem pih stojí gen MC1R, který „diktuje“ jednotlivým buňkám, kolik pigmentového proteinu mají vytvořit. Nerovnoměrným vytvářením pigmentu se tak formují shluky tkáně s výraznějším zabarvením.
Zrzavé vlasy (1–2 %)
Věda už dříve zjistila, že zrzavé vlasy úzce souvisí s výskytem pih, minimálně co se týče genu MC1R odpovědného za jejich vznik. Jeho mutací lze ovlivnit nejen tvorbu pih či světlou barvu vlasů, ale dokonce i světlou barvu očí. Věděli jste, že největší poměr pihovatých, respektive zrzavých lidí se nachází ve Spojeném království a Irsku? Tvoří tam až 10 % populace.
Druhým zajímavým poznatkem je studie, která ukázala, že tato skupina lidí reaguje odlišně na vnější podněty, konkrétně to znamená vyšší citlivost na chlad, nižší citlivost vůči podkožně podávaným anestetikům a zároveň vyšší odolnost vůči bodavé bolesti pokožky. Při vyvolávání bolesti injekčním aplikováním kapsaicinu, aktivní látky z chilli, se jasně prokázala nadprůměrná imunita. Vysvětlení těchto pozorování jsou opět neznámá, předpokládá se však, že gen MC1R určitým způsobem ovlivňuje centrální funkce mozku.
Posledním zajímavým postřehem je, že zrzaví či pihovatí lidé jsou v obličeji o něco mladší než ostatní, přibližně o 2 roky. Za tímto tvrzením stojí studie, ve které respondenti odhadovali fyzický věk 2 700 různých osob, což je alespoň z malé části relevantní vzorek.
Zelené oči (1–2 %)
Ze všech barevných možností je zelená tou nejméně frekventovanou barvou duhovky, přičemž skutečně výrazný zelený odstín má pouze zlomek obyvatelstva. Ve většině případů máme jakousi kombinaci více jemných odstínů zelené včetně oříškové barvy. Tak jako v případě zrzavých vlasů a pihovaté pokožky, i neobvyklé tóny duhovky souvisí s výše zmíněným genem spolu s 15 dalšími. A přestože se barva očí dá snadno zdědit, není vyloučeno, že oči vašeho potomka nebudou mít s těmi vašimi nic společného. Mezi vzácné barvy také patří červená, která se objevuje u lidí trpících vzácným albinismem.
Více zubů (1–4 %)
Standardní počet mléčných zubů je 20, v průběhu dospívání nám organismus poskytne 32 plnohodnotných zubů včetně posledních osmiček, takzvaných zubů moudrosti. Pokud jste si v ústech napočítali byť jen o jeden zub navíc, vězte, že máte anomálii chrupu zvanou hyperodoncie. Vyskytuje se u 2,5 % populace s poměrem mužů a žen 2:1. Ve většině případů jde jen o jeden, případně dva extra zuby, avšak objevily se případy, kdy bylo přebytečných zubů až 30.
Vlastnit jeden či dva zuby navíc může, ale nemusí způsobovat různé komplikace. Mezi nejznámější patří obtížné žvýkání, nedokonalá hygiena zubů (extra zub fyzicky brání dostat se do všech mezizubních prostor) a v krajním případě i tvorba cyst a tumorů.
Více bradavek (5 %)
Možná jste to nečekali, ale třetí bradavku má každý 20. obyvatel této planety. Vyskytuje se především na přední části těla kdesi na dráze od podpažních prostoru až po genitálie a častokrát se může podobat na běžné mateřské znaménko nebo bradavici. Nevylučuje se však, že se objeví i na jiné části těla.
Její velikost bývá o něco menší, v některých případech se ale tvarem i velikostí nijak neliší od klasické bradavky. Existuje 6 různých kategorií, dle kterých lze určit, o jakou třetí bradavku vlastně jde. Záleží na velikosti, tvaru a typu okolní tkáně. Někdy bývá tato anomálie dědičnou vlastností.
Je zajímavé, že pokud je v případě ženy třetí bradavka spojená s mléčnou žlázou, může produkovat a uvolňovat menší objem mateřského mléka. Nemusíte se však ničeho obávat. Doposud nebylo nijak prokázáno, že by přítomnost bradavky navíc souvisela se zvýšeným rizikem rakoviny prsu.
Vitiligo (0,5–2 %)
Ze všech abnormalit v našem článku je právě tato nejvzácnější. Vitiligo nebo jinak řečeno porucha pigmentace má za následek vytváření ložisek s výrazně bílou pokožkou. Pigmentové buňky (melanocyty) postupně odumírají, čímž se z pokožky vytrácí kožní barvivo-protein (melanin). Nejčastěji je najdeme v podpaží, na obličeji či rukou a v oblasti genitálií. Vitiligo se řadí mezi autoimunitní onemocnění, ale naštěstí majitelům nezpůsobuje téměř žádné zdravotní komplikace, kromě zvýšené citlivosti na sluneční záření.
Vědci se ve stanovení příčiny vzniku různí. Spouštěčem podle nich může být dědičnost, avšak některé teorie hovoří o vystavení se velmi emocionální a stresové situaci. Momentálně neexistuje žádná zaručená léčba vitiliga, přestože se jeho symptomy dají v některých případech dostatečně minimalizovat. Lékaři doporučují vést zdravý životní styl a velkou úspěšnost má i léčba světlem – ultrafialovým zářením.
Onemocnění není přenosné a zejména ve světě modelingu se stalo více než populární. K všeobecnému rozšíření povědomí o vitiligu nedobrovolně přispěl i zesnulý král popu Michael Jackson.
