Vědci z pražského Ústavu fyzikální chemie dokáží jako první na světě řídit rozvinování a svinování uhlíkové nanorole, která by mohla v budoucnu nahradit práci svalů.
Čeští vědci přišli s objevem, který je důležitým krokem na cestě za výrobou materiálu, který by byl schopný nahradit práci svalů v lidském těle. Odborníkům z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd v Praze se totiž experimentálně podařilo dokázat rozvinování a svinování uhlíkové nanorole.
Ta je tvořena grafenem, což je forma uhlíku. Tento materiál má schopnost převádět elektrické napětí v pravidelný pohyb rozvinování a zavinování. Čeští vědci jsou prvními, kterým se podařilo tyto pohyby experimentálně řídit. Tato vlastnost nanorole by mohla nalézt využití například v biomedicínském inženýrství. V budoucnu by mohla nahradit kupříkladu svalová vlákna.
Lidské tělo je plné elektrolytu, jedná se tak o prostředí, které je pohybům nanorole nakloněné. Až do nynějška pracovali odborníci s nanorolemi, které vznikly spontánně na povrchu grafitu. Kromě biomedicíny mohou nanorole najít využití v robotice či konstrukci mikroelektromechanických zařízení.
Budoucnost, v níž budeme schopni vytvořit plně funkční svalstvo, je i tak nadále vzdálená. Objev českých vědců je však další důležitou části mozaiky, kterou je třeba složit, abychom něčeho takového byli schopni.
