Platová nerovnost je dlouhodobým problémem, který se v České republice jen prohlubuje.
Boj za rovnost mezi pohlavími začal již více než před sto lety. Situace se od té doby dramaticky zlepšila, ale ani v dnešní době nemůžeme s klidným svědomím říci, že mají ženy a muži rovné podmínky. U České republiky to bohužel platí dvojnásob.
Vypovídá o tom zpráva organizací Social Watch a Česká ženská lobby. Podle ní v našem prostředí panuje pětinový rozdíl v platech, nízká zaměstnanost matek a slabé zastoupení žen v politice.
O nerovnosti panující mezi českými ženami a muži vypovídá kupříkladu loni sestavený žebříček Světového ekonomického fóra. Na něm Česká republika skončila na 88. místě ze 144 zkoumaných států. A to z výše uvedených důvodů.
Situace u nás navíc stagnuje, zatímco v jiných zemích dochází k posunu. Od roku 2006 jsme se tak v oblasti rovnosti propadli o 35 míst. Před nás se probojoval i Bangladéš či Uganda, kde sice panují podstatně horší ekonomické podmínky, ale i tak zde mají ženy a muži rovnější postavení.
České ženy v průměrů vydělávají o 21,8 % méně než muži. To je dáno faktem, že častěji pracují v oborech s nižším platovým ohodnocením, méně peněz však dostávají i za stejnou práci jako muži.
Problém mají i matky dětí předškolního věku. Nedostatečné množství nabídek práce na částečný úvazek či flexibilní pracovní dobu jim brání ve výkonu zaměstnání.
Podle obou organizací do budoucna hrozí, že se podmínky nebudou zlepšovat. Důvodem má být plánované zrušení grantových výzev na odstraňování nerovnosti. To by se dotklo ohrožených skupin jako jsou matky samoživitelky či lidé nad 55 let.
