Ne všude mají na světlo a tmu takové štěstí jako ve střední Evropě.
Zamýšlel ses někdy nad tím, jak v jednotlivých koutech světa vychází a zapadá slunce? Protože to, na co jsme zvyklí v našich končinách, může být pro cizince maximálně neobvyklé a naopak nám může připadat divné střídání dne a noci v jiných částech světa.
Abychom začali úplně od začátku, uvedeme si pár základních faktů. Ze základní školy by měl každý z nás vědět, že čím jsme blíže k rovníku, tím se poměr dne a noci dostává na stejnou úroveň. Čím se tedy od rovníku vzdalujeme, tím se zvětšují i rozdíly mezi nejkratším a nejdelším dnem v roce.
V běžné řeči to znamená, že den i noc mají v okolí rovníku kdykoliv během roku přibližně 12 hodin. Uvedeme si příklad. V hlavním městě Konga, Kinshase, které se sice již nachází na jižní polokouli, ale je stále velmi blízko rovníku, vychází a zapadá slunce během nejdelšího dne v roce, tedy 21. června, v časech 07:03 a 18:55. Naopak nejkratší den v roce, 21. prosince, v 05:44 a 18:07. Vidíme, že rozdíly nejsou téměř žádné a poměr mezi světlem a tmou je podobný.
V jednom z nejsevernějších míst na světě se už však o vyrovnaných poměrech mluvit rozhodně nedá. Longyearbyen leží na Špicberkách, které patří pod Norské království a jsou vzdáleny přibližně 1 000 kilometrů od severního pólu.
Extrémní nehostinné přírodní podmínky znamenají, že mluvit o nejkratším a nejdelším dny v tomto případě nemá žádný smysl, protože daleko za polárním kruhem je přítomen polární den a polární noc. V nejsevernějších částech Evropy jsou však tyto dva fenomény přítomny pár dní, nanejvýš pár týdnů, ale Špicberky vyčnívají i v tomto směru.
Polární den zde totiž začíná už 20. dubna a slunce opět zapadne až 26. srpna. Převedeno na dny, slunce nezapadne po celých 128 dní! Osobně jsem zažil asi jen týden bez tmy, ale slunce jsem měl už tak plné zuby.
Podobně extrémní je i polární noc. Začíná 28. října a obyvatelé nejsevernějšího hlavního města na světě slunce znovu vidí až 17. února. Je tedy o něco kratší, trvá „pouze“ 112 dní. 112 dní temna. Nelze se divit, že zde žije jen něco přes 2 000 obyvatel.
Longyearbyen, 12:00 v lednu
Longyearbyen, 00:00 v červenci
Pokud jde o Česko, v nejdelším dni jsme vystaveni zhruba 16hodinovému slunečnímu svitu, zatímco v nejkratším dni jen něco málo přes 8 hodin.
Nedávno probírané téma, konec střídání letního a zimního času, by tak pro Česko znamenalo, že přes léto by slunce vycházelo sice už kolem 03:50, ale zapadalo by 19:55, protože původní čas je ten zimní. Mnohé země se už jeho užívání vzdaly (Rusko, Kazachstán, Mongolsko, Čína, Turecko, Bělorusko, ...) a některé ho pro své geografické umístění ani nikdy nepoužívaly (většinou země Blízkého východu a centrální Afriky). Mapa zobrazuje, které státy používají letní čas (modrá), již nepoužívají letní čas (oranžová), nikdy letní čas nepoužívaly (červená).
Pokud jde o zajímavosti či nevšednosti, které se vymykají normálu, pak můžeme mluvit o Španělsku a Bělorusku, které se v podstatě dlouhodobě nacházejí ve „špatném“ časovém pásmu, tím pádem je i jejich den a noc značně matoucí. Hned vysvětlím proč.
I když by už mělo Španělsko ležet v časovém pásmu GMT (Greenwich Mean Time), tedy podobně jako Spojené království nebo Portugalsko, leží v časovém pásmu CET (Central European Time), ve kterém leží například Česko. V praxi to znamená, že na severozápadě Španělska, například ve městě Ferrol, je východ a západ slunce v nejdelším dny v roce 06:51 a 22:17 a v nejkratším dni 09:01 a 17:58. Slunce tam tak sice během celého roku zapadá poměrně pozdě, ale pozdě i vychází.
Video zobrazuje rozdíl ve východu a západu slunce přes léto a v zimě v Helsinkách
Bělorusko jsem zmínil z následujícího důvodu. Bělorusové ještě z dob minulých stále používají stejný čas jako v Moskvě, po našem tzv. MSK – Moskevský čas, který vlastně znamená +2 hodiny (v rámci CET). Takže ano, jakmile přejdete polsko-běloruské hranice, čas se neposune o 1 hodinu, ale rovnou o 2 hodiny. To způsobuje, že Bělorusové přes léto zažívají slunce do cca 23:00, ale v zimě jim vychází kolem 09:30.
Zvláštností je i Island, který také nepoužívá – i přes svou severní polohu – letní čas. Sluneční svit si tam v těchto dnech můžete užívat od 4 do 1. Ano, skutečně tam slunce nyní vychází 03:55 a zapadá 01:03. Na Vánoce však vychází těsně před obědem, v 11:30, a zapadá už v 15:30.
Vyměnili byste si sluneční podmínky s nějakou zemí?
