O ztrátě partnera*partnerky se mluví často, ale co když tě nejvíc zabolí ztráta nejlepšího přítele*přítelkyně? Přátelství vnímáme jako pilíř naší identity a bezpečný prostor. Jak se vyrovnat s jeho koncem?
Když mi bylo 21, poznala jsem Sabinu. O dva roky mladší ženu, která se během několika měsíců stala mojí nejlepší kamarádkou. Trávily jsme spolu skoro každý den, dělaly craft session a jezdily na společné dovolené.
Bylo to přátelství, které tehdy působilo nezlomně. Nedokázala jsem si ani představit, že jednou přijde den, kdy se budeme na ulici míjet bez pozdravu a stane se mým největším heartbreakem.
Postupně jsem ale začala cítit, že naše cesty se rozcházejí. Já chtěla přátelství, které mi dovolí mluvit do hloubky, sdílet i těžší emoce a společně růst. Ona zůstávala spíš na povrchu. Věděla jsem, že je to začátek konce.
Konečný zlom ale přišel, když jsem zjistila, že o mně mluvila za zády a šířila pomluvy mezi našimi společnými přáteli. Když jsem potřebovala, aby se mě zastala, nepřišlo nic – jenom ticho. Bolest, kterou jsem cítila mě na čas ochromila.
Když se na naše intenzivní přátelství dívám teď, vidím v něm lekce, které mi pomohly v seberozvoji a přiblížily mě k tomu, abych našla svoji komunitu, která pro mě představuje bezpečný prostor a reflektuje všechno, čím jsem. Tehdy mi ale náš „rozchod“ zlomil srdce.
Přátelství vnímáme jako něco trvalého, co přece jen tak nezmizí. Ale lidé se mění, rostou a cesty se rozcházejí. A to je naprosto v pořádku. Bolest ze ztráty přítele*přítelkyně to ale nevymaže.
Přátelství jako pilíř naší identity
Přátele*Přítelkyně si vybíráme, sdílíme s nimi sny, malé radosti i nejtemnější myšlenky. Běžně se stávají součástí naší identity a bereme je jako naši součást. „Přátelství jsou prvními vztahy v životě, které si můžeme svobodně vybrat. Díky tomu představují velmi důležitou příležitost naučit se, jak zvládat náročné mezilidské situace, než vstoupíme do vztahů v dospělosti,“ popisuje profesorka psychologie Melanie Dirks pro časopis American Psychologist.
A právě proto může být taková ztráta tak bolestivá.
Kvalitní přátelské vztahy nepředstavují jenom emocionální oporu, ale jsou klíčovým faktorem, který ovlivňuje naše fyzické i psychické zdraví. Výzkumy potvrzují, že lidé s blízkými přáteli*přítelkyněmi mají nižší riziko depresí a úzkostí, snáze zvládají stres a těžké životní situace. Dokonce mají vyšší odolnost vůči chronickým onemocněním.
Proč konec přátelství tolik bolí
Jeden z hlavních důvodů je fakt, že chybí jasné ukončení. Romantické vztahy většinou končí rozhovorem, který uzavře starou životní etapu a dá prostor něčemu novému. U přátelství je to ale jiné. Vztah se vytrácí velmi nenápadně a postupně až se lidé jednoduše přestanou vídat.
Často zbývá jenom ticho, které nedává prostor k vyjádření emocí. Přátelství zmizí, v člověku zůstane prázdné místo a spousta nezodpovězených otázek. To znamená, že náš mozek stále hledá odpovědi na to, proč se vztah rozpadl a topí se v nejistotě.
Dalším faktorem jsou i naše očekávání. Zatímco v případě romantických vztahů tak nějak počítáme s možností, že nemusí vydržet, blízké přátele*přítelkyně vnímáme jako součást své rodiny. Bereme přátelství jako něco trvalého. Nepřipouštíme si, že bychom o daného člověka mohli přijít. S o to větším šokem se musíme vypořádat, když se od nás začne vzdalovat. A když nám nakonec ze života zmizí někdo, s kým jsme chtěli trávit důchod.
Bolest je spojená i s tím, kolik emocí jsme do vztahu investovali. Přátelství není jen o společném trávení času. Sdílíme společné sny, tajemství, životní milníky, malé i velké radosti. Když přítel*přítelkyně odejde, ztrácíme nejen konkrétní osobu, ale i náš bezpečný prostor, kde jsme byli plně sami sebou. Najednou ho nahradí prázdno a nejistota.
Svou roli hraje i biologická reakce mozku. Podle výzkumů mohou být emoce spojené se ztrátou natolik intenzivní, že je psychologové a psycholožky přirovnávají k fyzické bolesti. Ztráta totiž aktivuje stejné oblasti mozku, které reagují právě na fyzickou bolest. Přitom se uvolňují stresové hormony, které mohou vyvolat úzkost, napětí nebo dokonce fyzické symptomy, jako je třeba bolest hlavy, žaludku či svalů.
A nakonec je tu sociální aspekt. V naší společnosti se konec přátelství často nebere jako něco tak bolestivého jako rozchod s partnerem*partnerkou. V případě romantického vztahu jde o legitimní důvod ke smutku, a když rozchod oznámíme, tak je nám naše okolí ochotné nabídnout spoustu rad a podpory. Čeká na náš také nespočet filmů, které konec partnerství popisují. Když ale přijdeme o kamaráda*kamarádku reakce okolí bývají jiné.
U přátelství je ale viditelná tendence konec vztahu zlehčovat. Jako by mělo jít o „menší“ ztrátu než v případě partnerství. Pocit, že „to bylo jen přátelství“, může prohlubovat izolaci a pocit méněcennosti, protože se nám nedostává empatie, kterou bychom v dané chvíli potřebovali. Truchlení je tedy těžší, protože nám společnost nevytváří dostatečný prostor.
Co můžeš udělat, aby konec přátelství bolel míň
Začni uvědoměním. Přiznej si, že jde o skutečnou ztrátu. Hodně lidí má totiž tendenci svůj smutek zmenšovat, protože šlo přece „jenom“ o přátelství. Ale právě do přátelských vztahů investujeme roky práce. Jde o důvěru, podporu a stovky společných zážitků, nad kterými není možné jen tak mávnout rukou a jít dál. Když přijmeš, že máš právo na truchlení, můžeš se začít uzdravovat.
Pokud je to možné a obě strany o to stojí, tak se můžete společně pokusit najít closure. Zkuste si otevřeně promluvit o tom, co všechno vás přivedlo k ukončení vztahu. V případě, že taková možnost neexistuje, rozluč se třeba jen symbolicky. Já jsem pro svoje rozloučení se Sabinou využila dopis, kde jsem se vypsala ze všech svých emocí. Vyzkoušet můžeš i zápis v deníku. Jakákoliv forma vyjádření toho, co cítíš je dobrá, protože ti pomůže k tomu, aby tvoje myšlenky nezůstávaly hnít hluboko pod povrchem.
Pokus se neizolovat. Konec jednoho přátelství (i když bylo dlouhé a hluboké) neznamená, že jsi odsouzený*á k tomu být sám*sama. Vyzkoušej aktivitu, která tě vždycky lákala. Zajdi třeba na kurz keramiky a seznam se s novými lidmi. Nové vztahy sice nenahradí ten ztracený, ale přinesou ti oporu, která ti pomůže projít náročným obdobím. Víme, že budeš mít strach, ale neuzavírej se dalším potenciálním přátelstvím. Konec totiž často znamená, že ti do života přijde něco dalšího a třeba mnohem lepšího.
Mysli na sebe. Dopřej si dostatečnou péči a čas. Vyraz do přírody, objednej si matchu a čti nebo se nauč háčkovat. Najdi si činnost, která ti pomůže snížit hladinu stresu a přinese ti klid. Neboj se téma otevřít třeba během terapie.
Chce to čas. Tady platí to stejné jako v případě romantického rozchodu, i u konce přátelství je nezbytné, abys sis dal*a dostatečný prostor a měl*a se sebou trpělivost. Nespěchej a prožij všechno, co se v tobě zrovna děje. Ztráta blízkého člověka se jednoduše nezahojí přes noc, ale postupně se může proměnit v životní zkušenost, která tě učí vážit si vztahů, které přetrvají.
Vyjdi do další životní kapitoly
Konec přátelství s sebou může přinést spoustu bolesti, ale jde o přirozenou součást našeho života. Intenzivnější prožívání rozchodu je jasnou známkou, že pro nás vztah něco znamenal a zanechal za sebou stopy. To, že cítíš bolest ze ztráty ukazuje, že jsi byl*a otevřený*á a schopný*á vytvořit si silné pouto.
Není ale dobré zůstávat v minulosti a přemýšlet nad tím, co se mohlo udělat jinak, aby vztah vydržel. Sama jsem se dlouho trápila otázkou, jestli jsem se mohla víc snažit, aby naše přátelství se Sabinou vydrželo, ale dnes už vím, že některá přátelství mají expirační lhůtu a účel.
I když byl konec toho našeho bolestivý, tak si občas vybavím ty hezké momenty, které jsme spolu prožily a jsem vděčná za to, že jsem ji poznala. Protože i krátké přátelství může zanechat stopu, která nás posune dál. Toto mě naučilo pevně si nastavit hranice a dovedlo mě k lidem, bez kterých si už svůj život nedovedu představit.
Takže si pamatuj, že každý konec otevírá prostor pro nové začátky. Je to příležitost k osobnímu růstu, k pochopení a naučení, jak si vážit vztahů, které v našem životě přetrvají. Když jedno přátelství skončí, tak přijde další, které nás obohatí a přinese nové zážitky.
Tak k sobě buď laskavý*á a dovol si ztrátu prožít. Ukončená přátelství zůstávají naší součástí a posouvají nás blíž k lidem, kteří v našem životě mají zůstat.
