Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Mladý pár přivezl na severovýchod Slovenska kousek Skandinávie. Kromě estetiky a funkčnosti jim takový život přináší i zdravotní výhody.
Anna Mária a její partner žijí ve finském srubu na severovýchodě Slovenska, jejich zahradu místo bazénu zkrášluje 13 metrů dlouhé přírodní jezírko. V teplých měsících se v něm koupou a v zimě v něm bruslí.
Při pohledu na jejich pozemek se přeneseš do oázy klidu nebo venkovního wellness. Život u lesa a jezírko na zahradě jim přinesly především skvělý pocit psychické pohody. Po náročném pracovním dni nebo hektickém dni zde nacházejí místo, kde mohou zpomalit a relaxovat.
„Máme poměrně stresující zaměstnání a život je náročný, stejně jako pro většinu lidí. Ale když přijdeme domů, je to jako vstoupit do oázy klidu. Možná je to tím, že bydlíme pod lesem, a možná tím, že jezero přitáhlo přírodu až k nám na dvůr. Je to pro nás extrémní relaxace. Úplně vypneme, resetujeme mysl, saunujeme se nebo si jdeme zaplavat. Přineslo nám to spoustu pohody a cítíme se mnohem lépe,“ říká Anna Mária v rozhovoru pro Refresher.
Jejich přírodní jezírko je největší raritou celého pozemku. Přitahuje pozornost i na sociálních sítích, kde se lidé často ptají, jak vzniklo, jak se provádí jeho údržba, a někteří se dokonce ptají, zda může vypadat dobře po celý rok. Anna však přiznává, že ačkoli jezírko esteticky fascinuje mnohé, není pro každého. „Musí se hodit k vašemu životnímu stylu.“
Líbí se ti náš prémiový obsah? Máme řadu zajímavých rozhovorů nebo témat o bydlení, architektuře či designu. Přihlaš se k odběru, aby ti nic neuniklo.
„Dříve jsme s partnerem bydleli v bytě. Začínali jsme jako většina lidí v nájmu. Pak jsme měli velké štěstí, že se nám podařilo koupit pozemek. Žijeme na severovýchodě země, kde je kolem spousta kopců a hor, takže jsme na takové prostředí byli vždy zvyklí. Ale teď žijeme doslova pod lesem, což je pro nás splněný sen,“ říkají.
Přidej se do klubu REFRESHER+
Co se dozvíš, když článek odemkneš?
Čím je finský srub z lepeného dřeva výjimečný a jaké má výhody oproti tradičním srubům
Jak se k finskému srubu dostali
Proč se rozhodli pro přírodní jezírko místo bazénu
Jak se o jezírko starají
Jaké mýty o přírodních jezírkách nejsou pravdivé a jaká je realita
Např.:
Lístok ZDARMA na linke Bratislava – Viedeň/Schwechat
, 15 % zľava na nákup výživových doplnkov VOXBERG
nebo Kaliforňan miska dle vlastního výběru ZDARMA
Bydlí v neusedlém finském srubu. Řekli si, že když žijí pod lesem a tak blízko přírodě, chtěli by to promítnout do samotné myšlenky a designu bydlení. Šlo jim o to, aby stavba nerušila výhledy a harmonicky zapadala do okolní krajiny.
Zjistili, že na Slovensku existuje firma, která tyto sruby dováží přímo z Finska. „Měli malý katalog a oba jsme se hned shodli na jednom konkrétním domě. Vyhovoval nám nejen designově, ale i dispozičně. Navíc nás oslovilo, že po přípravě základů vám dům přivezou a postaví během několika týdnů.“
Je to jako skládačka. Jednotlivé části srubu se poskládají, osadí se okna a je hotovo.
Finský srub, který si vybrali, je specifický tím, že je čistě dřevěný, bez jakékoliv skladby stěn, jen s lepenými dřevěnými trámy. Vysvětlují, že takový srub na rozdíl od klasických slovenských srubů nemění svůj tvar. Díky novým technologiím také sedí níže než dřív, asi o 15 centimetrů. „Navíc není kulatý, ale hranolový, takže stěny vypadají stejně zvenku i zevnitř. Všude je vidět jen dřevo.“
Části srubu, které jsou vystaveny slunci, vyžadují občasnou péči. Poprvé byl naolejován asi po pěti letech. Ceny srubů se pohybují od 600 do 1 500 eur (15 až 37 tisíc korun) za metr čtvereční.
„Není třeba provádět žádnou náročnou údržbu. Přežije nás i další generace. Je to mimořádně odolné dřevo. Ve Skandinávii se z něj staví dokonce i kancelářské budovy a školy. Pro ně je to vlastně hlavní stavební materiál.“
Zdravotní přínosy
Anna Mária vysvětluje, že mnoho hostů je při vstupu do interiéru překvapeno vůní dřeva: „Pro nás už je to běžné. Nevnímáme ji tak intenzivně, ale každý, kdo vejde dovnitř, řekne, že to tu krásně voní.“
Finové na to mají dokonce studie. Zkoumají, nakolik je bydlení v dřevostavbě zdravější, jak ovlivňuje alergie nebo děti s astmatem. Nedokážu to úplně odborně popsat, ale subjektivně se tam dýchá jinak, lépe.
Zdroj: archív respondentov
Pro někoho je možná příliš, když má všude dřevěné stěny, ale Anna a její partner mají rádi přírodní materiály. Hodně používají dřevo a kámen, a to jak v domě, tak na zahradě. Designově jim to velmi vyhovuje a vidí v tom i funkční stránku.
Přestože si většinu interiéru nechali vyrobit na míru, aby neohrozili kvalitu a funkčnost, Anna si některé doplňky vyrobila dokonce i sama. „Jsem takový kutil. Manuální práce jsou pro mě formou psychohygieny, protože při práci používám hlavně hlavu. Ať už je to práce na zahradě nebo výroba poliček a drobností do domu, vždycky mě to uvolní. Teď jsem například vyrobila knihovny nebo desku do koupelny.“
Zdroj: archív respondentov
Splnění dětského snu o domě s bazénem povýšené na další úroveň
Přiznávají, že na finský srub i jezírko narazili úplnou náhodou při surfování na internetu. Nápad je okamžitě zaujal. „V té době nebyly finské sruby na Slovensku příliš populární a možná nejsou ani dnes. Většina lidí si pod pojmem srub představí klasický slovenský srub, ale tohle je úplně něco jiného. Má minimalistický, skandinávský design.“
Původně uvažovali o bazénu, ale mnohem více je oslovilo jezírko. Zejména proto, že má široké využití po celý rok. U bazénu se obávali, že po počátečním nadšení ho budou využívat stále méně, třeba jen jednou za měsíc, a z krásného nápadu se nakonec stane jen betonová díra na pozemku.
Jezírko však nabízí úplně jiný rozměr. V zimě se na něm dá bruslit, po saunování se lze osvěžit přímo ve vodě, a i když se v něm zrovna nekoupete, stále zůstává výrazným estetickým prvkem zahrady. Kolem něj je bohatá výsadba, květiny a v samotném jezírku plavou ryby.
Ať už se tedy koupeme, nebo ne, jezírko stále plní svou funkci.
Jak probíhá péče o takový kus zahrady?
„Spousta lidí, od té doby, co mám profil na Instagramu a začala jsem se o toto téma více zajímat, si představuje jezírko jen v souvislosti s koupáním. Řeší, kde je voda teplejší nebo co vypadá lépe. Ale já si myslím, že je důležité mít i nějakou filozofii. Cítit, že chcete něco přirozenějšího a nevadí vám péče, která s tím souvisí.“
Podle jejího názoru však tato péče není tak náročná, jak původně čekali. Popisuje nám, že jí věnuje asi dvacet minut týdně. Někdy, v závislosti na počasí, provádí údržbu jednou za dva týdny a trvá to maximálně půl hodiny. Často se také při procházce zahradou zastaví u jezírka, aby ostříhala nějakou rostlinu nebo udělala nějakou drobnost. „Rozhodně to není nic šíleného,“ dodává.
Je to spíše pro lidi, kterým nevadí práce na zahradě a kteří se nebojí občas vyrazit ven a něco udělat. Jedním z nejčastějších mýtů je, že voda v jezeře smrdí. Pravdou je, že pokud se o ni staráte, voda nádherně voní.
Rozdíl oproti bazénu je však značný. „Bazén můžete nepozorovaně opustit, nasypat do něj chemikálie a je hotovo. Jezírko takhle nefunguje. Zde musíte citlivě pracovat s biologickou rovnováhou, aby se nevyčerpala. Nemůžete na ni jen tak kašlat a pak ji zachraňovat chlorem. Proto to není pro každého.“
Zdroj: archív respondentov
Jezírko je oblíbené i u zvířat
„Koupací jezírko není jen pro lidi, žijí v něm vážky, žáby, ptáci, včely a vodní rostliny. Vytváří rovnováhu, která do zahrady přirozeně přitahuje život. Vidět v létě stovky ptáků, jak se koupou a pijí vodu, je k nezaplacení.“
Jezírko splývá s okolní zelení a na rozdíl od umělého bazénu se stává součástí krajiny, nikoli rušivým prvkem. Žádná modrá fólie, plast nebo ostré linie.
Anna Mária si myslí, že mnoho lidí si nedokáže přesně představit, jak přírodní rybník vypadá, protože jich na rozdíl od bazénů není tolik. Navíc kolem nich panuje spousta mýtů: „Známí nám například říkali, že voda musí být špinavá, že může zapáchat a že se v ní budou množit komáři. Komáři jsou asi nejčastějším mýtem, který slýcháme na každém stanovišti,“ říká.
O komáry se ale „postarají“ netopýři, kteří se usídlili v blízkosti zahrady. „Pro mnohé to může znít děsivě, ale ve skutečnosti odvádějí úžasnou práci. Mnoho lidí je překvapeno, když jim řeknu, že u jezírka nemáme téměř žádné komáry, ale příroda zde funguje v dokonalé symbióze.“
Zdravější a přírodnější stavba není levnější
Pozemek má rozlohu 2 000 metrů čtverečních, z toho asi polovinu tvoří zahrada. Když se známí dozvěděli, že plánují vybudovat přírodní jezírko, často reagovali povzdechem, že to musí být nekonečná práce. Podle majitelů tyto obavy pramení hlavně od lidí, kteří mají jiný přístup k životu nebo k zahradničení.
Pro Annu a jejího partnera není cílem mít vše hotové najednou, ale užívat si samotný proces. Zahrada je pro ně zdrojem radosti a psychické hygieny. Místo, kde člověk zpomalí a nechá věci přirozeně růst, místo aby očekával okamžité výsledky.
„Uvědomujeme si, že zdravější a přirozenější stavba není levnější, často je to právě naopak. Držíme se však filozofie, že když už se něco staví a dělá se to mnoho let, tak raději pomalu, i když je to dražší.“
Často se ptají, zda je přírodní jezírko výhodnější než bazén. Odpověď podle nich závisí na konkrétním řešení; může být levnější, ale i výrazně dražší. „Cena však nikdy nebyla hlavním kritériem, důležitější je pro nás přidaná hodnota a dlouhodobá spokojenost. Na zahradu jdeme postupně, raději počkáme, našetříme a uděláme věci jednou a pořádně. Tak jsme přistupovali i ke stavbě domu. Nevybrali jsme si nejlevnější variantu, ale takovou, která nám bude sloužit celý život.“
Zdroj: archív respondentov
Do svépomocných prací se raději nepouštěli
Manželé svěřili úpravu jezírka a zahrady do rukou odborníků. „Mám pocit, že v dnešní době se spousta lidí snaží dělat všechno na vlastní pěst. Někdy to může fungovat a spousta lidí je opravdu šikovných. Ale obrátit se na odborníky má smysl. Sami bychom se na jezírko neodvážili. Vidím to i v různých diskusních skupinách. Někteří lidé si jej postaví sami, ale bohužel ho špatně předimenzují. Pak se roky potýkají s kalnou, zarostlou a špinavou vodou, až to nakonec vzdají. Často skončí u toho, že do něj nasadí jen pár ryb a přestanou se o něj řádně starat.“
Anna Mária říká, že je to trochu smutné, protože to lidi jednak frustruje, jednak posiluje mýty o tom, že jezírko se nedá udržovat, že je pořád špinavé nebo zapáchá. „Spousta lidí se do toho pouští hlavně proto, aby ušetřili peníze, a když se to nepodaří, oprava velké vodní plochy už není snadná ani levná.“
Bylo jim jasné, že se vyplatí investovat do profesionálů u projektů, které mají vydržet roky. „Udělat jezero za desítky tisíc a pak zjistit, že je to celé špatně, by bylo to nejdražší ‚šetření‘, jaké bych v životě kdy udělala.“
