Jak se v létě starat o domácí květinky, aby všechny neumřely? Ptali jsme se odborníků a odbornic.
Může se zdát, že se léto bude blížit svému konci. Kalendář by tomu nasvědčoval. Předpověď počasí nám ale hned ukáže něco jiného. Nadcházející víkendy můžeme údajně čekat tropická vedra, v Praze dokonce až 34 stupňů. Zatímco my se tak například budeme péct na štvanických tenisových kurtech na festivalu UGOT nebo na Addictu, doma za oknem se nám mohou upéct naše květinky. Spojili jsme se tak s botaničkou Karolínou Marinčičovou z Dej mi pokojovku, abychom ti přinesli pár tipů, jak se o ně co nejlépe postarat.
Zalévání může být tricky...
To, že kytku musíš čas od času zalít, aby neuschla, ví asi každý*každá. To, že ji můžeš i přelít nebo utopit a že každou musíš zalévat jinak, je ale často kámen úrazu. I zde jsou ale nějaké tipy, které se hodí pro většinu. Důležité je, abys květinky nezaléval*a přes den, ale raději ráno nebo večer. Snížíš tak riziko tepelného šoku. Stejně tak je lepší nelít jim ledovou vodu rovnou z kohoutku. „Perfektní je dešťová voda, ale když nemáš možnost sbírat dešťovku, určitě nech chvíli vodu odstát v pokojové teplotě,“ zní rada botaničky.
Obzvlášť v létě je ale důležité kytky nepřelívat. Stačí jim méně vody, třeba dvakrát nebo třikrát týdně. Problém ale může nastat, když člověk jede na dovolenou, třeba na dva týdny. Někoho by mohlo napadnout dát někomu z kamarádů klíče, aby ti skočil čas od času zalít. To ale nemusíš vůbec dělat! Stačí si najít, kde kolem tebe prodávají dávkovač vody do květináče nebo takzvanou zavlažovací kouli, a máš na dovolenou vystaráno.
Sprcha je jejich kamarád
Čím ale květinky naopak potěšíš, je sprcha. Kytky by se měly sprchovat z několika důvodů. Primárně slouží k odstranění prachu, který jejich listy nachytají, a od škůdců, kteří léto milují a řádí v něm nejvíc. Pokojovky často také pocházejí z tropických oblastí a jsou tak zvyklé na vyšší vlhkost ve vzduchu, kterou jim právě sprcha nasimuluje a dodá hydrataci. V neposlední řadě se ze substrátu vypláchnou přebytečné minerály, které se v něm zachytávají zaléváním. Když to budeš opakovat aspoň jednou za měsíc, kytky ti budou bujet a brzy budeš mít doma krásnou džungli.
Zmínění škůdci jsou vždy velký problém a právě léto je jejich sezóna. Sucho a vysoké teploty podporují jejich množení a může se tak stát, že napadnou i květinky u tebe doma. Určitě jsi někdy slyšel*slyšela o mšicích, ale můžeš narazit na mnohem více škůdců. Třeba svilušky jsou roztoči, kteří sají rostlinné šťávy z listů. Třásněnky dělají skoro to samé, plus na listech najdeš černé tečky, což je jejich trus. Nebo mohou květiny napadnout ještě vlnatky, které na nich zanechají lepivý povlak, takzvanou medovici, která na sebe přitahuje plísně nebo i mravence.
„Abys napadení škůdci preventivně zabránil, opravdu je sprchuj jednou za tři týdny nebo alespoň jednou za měsíc, jinak se na to opravdu chytí,“ vzkazuje botanička Kája. „Pokud by se ti na květinách škůdci už chytli a jenom sprcha nepomáhala, můžeš na to vzít houbičku na nádobí, jarovou vodu a jemně otřít zasažené části. Preventivně pomáhá také nimbový olej a po jeho použití jsou listy krásně lesklé. Nesmíš ho ale používat moc často, nebo si na něj zvyknou.“
Sluníčko nemusí být kamarád
Ruku v ruce s tropickými teplotami jde také spalující žár slunečních paprsků, což je další prvek, který jim může v horkých dnech ublížit. Stát se jim může vlastně to samé jako nám. Stejně jednoduše jako se spálí člověk, se mohou spálit i květiny a také jako se tobě přehřeje organismus, když jsi dehydratovaný, to samé se může stát i tvojí kytce za oknem.
„Nejhorší je pro většinu květin západní sluníčko. Východní slunce má ráno a dopoledne menší intenzitu a je jemnější, takže se květinám líbí víc. Oproti tomu západní je o dost intenzivnější a více hřeje, což často vede ke spálení listů nebo celkovému přehřátí květiny. Odpolední slunce je ale super třeba pro kaktusy a sukulenty nebo třeba Aloe vera. Ty jsou evolučně vyvinuty pro přímé a silné slunce.“
Je ta polovina, která je v pohodě, směrem k oknu a ta druhá směrem od okna?
Ano.
Tak proto. Kytky musíš otáčet za sluníčkem, ony se za ním vytahují a pak budou růst hezky.
Co si koupit, když mi všechno chcípne?
Na závěr tipy, které se budou hodit pěstitelům, kteří nejsou tak důslední na údržbu své domácí flory. Těm, kteří prostě občas zapomenou zalít a pak se diví, že další květinu vyhazují. U následujících druhů se ti to nestane. Nebo je to alespoň málo pravděpodobné.
Zamioculcas zamiifolia
„To je nesmrtelná kytka,“ popisuje Zamioculcas Karolína. „To je květina, která snese špatné světelné podmínky a přežije několik týdnů bez zalití. Co ho ale může odrovnat, je přelévání.“
Tchýnin jazyk
Podobné podmínky vyhovují i květině Sansevieria trifasciata, které se u nás říká lidově Tchýnin jazyk. Další robustní rostlina, taky zvládne tmavý rok místnosti, ale i plné slunce a dokonce přežije možná i delší období sucha. Má totiž tlusté listy, které uchovávají větší množství vody.
Všechny sukulenty
Evergreenem nesmrtelných rostlin jsou samozřejmě také sukulenty. Ty jsou přizpůsobené na podmínky, kde rostou ve skalách nebo v poušti a zaprší na ně jednou za dlouhou dobu, nebo vůbec. Vyvinuly se jim tlusté listy, kde ukládají vodu, a díky tomu je třeba zalévat zcela minimálně. Mají ale rády světlo a to přímé jim moc nevadí. Tak třeba Aloe vera je ideální.
Máš některou z nich doma, nebo se pořádně staráš o květiny? Poděl se s námi o svoje zkušenosti a pak si přečti něco dalšího.
