Tiraspol: Hlavní město nikým neuznané země v Evropě s ohromující mírou korupce

Díry na cestách, popraskané chodníky, socialistické činžáky, tu a tam socha Lenina či Gagarina – vítej v Tiraspolu. Má přibližně 160 tisíc obyvatel a je hlavním městem nikým neuznané Podněsterské moldavské republiky, která leží jen kousek od slovenských východních hranic. Rozprostírá se ve východní části Moldavska a sousedí s Ukrajinou, tím pádem je zde dodnes cítit velmi výrazný sovětský ráz.

Ruské dědictví je zde dokonce výraznější než v samotném Moldavsku. A zatímco Moldavany to v posledních letech táhne spíše směrem k Evropské unii, vláda Podněstří inklinuje více k Ruské federaci. Nenápadný kousek země, který disponuje vlastní vládou, armádou, vlajkou, hymnou a dokonce má i vlastní měnu – podněsterský rubl.

Pokud bys chtěl vědět, co je pro Tiraspol a v podstatě celé Podněstří typické, je to zřejmě vysoká míra korupce, jejíž úroveň je snad nejvyšší v rámci starého kontinentu. Jasně o tom hovoří index vnímání korupce ve světě, který každoročně sestavuje Transparency International, kde se Moldavsko pravidelně umisťuje na posledních místech v rámci Evropy. Podněsterská moldavská republika je na tom však ještě o něco hůř. Protože ale není tato země nikým uznána, nemůže v průzkumech figurovat jako samostatný stát.

Sheriff

Zajímavým úkazem v Podněstří je monopol Sheriff. Sheriff je něco, co reprezentuje tamní úroveň morálky, sebereflexe a míru korupce. Sheriff dominuje všemu, na co si jen vzpomeneš. Pod touto značkou v zemi načepuješ benzín, koupíš televizor nebo můžeš jít podpořit místní fotbalový klub Tiraspol Sheriff. Sheriff je také telekomunikační operátor, síť supermarketů a kasin. Pokud si myslíš, že majitel koncernu má úzké propojení s vládou, hádáš správně. Majitelem je prý jeden z prezidentových synů. O transparentnosti západní a severní Evropy se ti zde může jen zdát.

Směr Tiraspol

Už v úvodu článku jsme zmínili, že leží blízko slovenských východních hranic. Jak se sem tedy dopravíš? To záleží na úrovni tvého dobrodružného ducha. Cesta autem z Košic vyjde na 900 kilometrů a zabere zhruba 15 hodin, během kterých si střihneš kousek Maďarskem, následně se můžeš kochat rumunskými Karpaty. Potom tě už čekají jen dva hraniční přechody.

Jelikož Moldavsko nepatří do Evropské unie, stále má na svých hranicích povinné hraniční kontroly. Po přejetí Kišiněva, hlavního města Moldavska, na tebe čeká druhý, mnohem zdlouhavější hraniční přechod do Podněstří. Vícero cestovatelů přitom uvádí, že bez malé finanční pozornosti vás místní celníci do země ani nepustí. Na cestě po zemi je však třeba myslet na to, že kvalita tamních silničních komunikací je na určitých úsecích v katastrofálním stavu.

I takto může vypadat cesta mezi Rumunskem a Moldavskem

O moc lépe na tom není ani druhá varianta. Jelikož samotný Tiraspol nedisponuje letištěm, vzduchem se sem budeš dostávat jen velmi těžko. Pokud bys však chtěl přeci jen letět letadlem, nejblíže se dostaneš do Kišiněva, odkud se už do Tiraspolu musíš vydat po silnici. A i když se Kišiněv nenachází příliš daleko, let je zdlouhavý a ne zrovna nejlevnější.

A jak už jsi zřejmě pochopil, ani cesta vlakem nebude zrovna nejrychlejší a nejkomfortnější. Nejprve musíš absolvovat 200 kilometrů dlouhou cestu z Prahy do Budapešti, odkud se následně musíš vydat 850 kilometrů až do rumunské Bukurešti a z ní nakonec do 500 kilometrů vzdáleného Tiraspolu. Cesta takovou oklikou ti může zabrat i 3 dny.

Při výletu do Podněstří nesmíte zapomínat ani na víza, která se vydávají přímo na hranici v podobě vytištěného lístku. Jejich platnost je však jen 24 hodin. Prodloužit jdou pouze na místních policejních stanicích, ale podmínky se neustále mění a to, zda ti je skutečně prodlouží, je sporné, protože některé cestovatele do země nepustí vůbec, důvod se přitom ani nemusíš dozvědět.

Město nasáklé komunismem

Paneláková sídliště, honosné budovy odkazující na komunistický režim a sochy Lenina nám spíše připomínají časy dávno minulé. Zašlé budovy jsou pro lidi ze západu bizarní návrat do 80. a 90. let. Jako by se tu zkrátka zastavil čas. Chodníky jsou podobně jako i místní komunikace popraskané a v některých částech města jsou v dezolátním stavu. Ulice jsou však čisté.

Co se týče velikosti, Tiraspol je po Kišiněvě druhé největší město v Moldavsku, resp. největší město v Podněstří. Podle sčítání lidu má přibližně 160 000 obyvatel, z čehož je až 40 % Rusů a 35 % Ukrajinců. Celé Podněstří obývá zhruba 600 tisíc obyvatel. Nedaleké město Bendery navíc vytvořilo s Tiraspolem aglomeraci, kterou propojují i některé linky autobusů a trolejbusů.

Budova vlády

Svou nezávislost na Moldavsku získal Tiraspol v referendu 27. ledna 1990. Počátkem září 1990 byl nakonec Tiraspol prohlášen za hlavní město nově vzniklé Podněsterské moldavské sovětské socialistické republiky. I když nebyla oficiálně uznána sovětskými úřady, získala podporu významných sovětských vůdců.

Po rozpadu sovětského svazu se země přejmenovala na Podněsterskou moldavskou republiku, avšak ani tu země OSN neuznaly. Zemi uznaly jen Jižní Osetie, Náhorní Karabach a Abcházie. Pokud ti tyto země také nic neříkají, nemusíš se bát, že jsi špatný v geografii. Tyto státy totiž nejsou uznány žádnou zemí OSN.

Pár tisíc z tebe v Podněstří udělá boháče

Podobně jako jezdí turisté ze západní Evropy za levnou zábavou do Prahy, můžeš se ty vydat za levnou zábavou do Tiraspolu. Podněstří patří dlouhodobě k nejlevnějším částem Evropy, místní ceny ti tak skutečně vyrazí dech. Za oběd v běžné restauraci zaplatíš zhruba 80 korun, půl litru piva tě vyjde na 13 až 16 korun a lístek v MHD koupíš už za slušné 3 koruny. Za noc v prostším hotelu zaplatíš okolo 250 korun. Tamní ceny jsou samozřejmě přizpůsobeny výdělkům obyvatel. Průměrná výše mzdy se zde totiž pohybuje jen na úrovni 5 tisíc korun.

I když Podněstří rozhodně nepatří mezi vyhlášené turistické destinace, bezpochyby je zde co vidět i zažít. Tím, že zemi moc turistů nenavštěvuje, v rámci Evropy jde určitě o jednu z nejméně navštěvovaných oblastí, o to více si domácí váží, že jste je navštívili. Podněstří je určeno pro ty, kteří mají rádi netradiční zážitky a nemají ve zvyku kráčet s davem.