Absolutní abstinence ve středním věku není moc nápomocná.
Odborníci pravidelně zkoumají vlivy alkoholu na nejrůznější onemocnění a diagnózy v lidském těle. Dlouholetou studii za sebou mají i výzkumníci z University College London a francouzského institutu Inserm. Jen před dvěma dny ji publikovali v British Medical Journal.
Společně sledovali více než 9000 účastníků studie v průměru 23 let, aby zjistili, jak ovlivňuje konzumace alkoholu vznik demence v pozdějším věku. Výsledky zřejmě potěší lidi, kteří si rádi dopřejí pohár vína, protože dlouhodobí abstinenti představují skupinu, kde hrozí největší riziko vzniku demence.
Až při 67 procentech dlouhodobých abstinentů, kteří nevypili ani kapku alkoholu, byla zaregistrována vyšší šance vzniku nemoci, přičemž z 9087 účastníků studie byla po letech demence diagnostikována v 397 případech. U abstinentů ve středním věku se riziko o trošku snížilo na 45 procent. Lépe na tom nebyli ani lidé, kteří alkoholu vypili příliš.
Na druhé straně, v ohrožení nebyli pouze abstinenti. Lidskému tělu a mysli neprospívá ani intenzivní pití alkoholu nad doporučené množství. Odborníci množství stanovili na jeden a půl láhve vína týdně, což není vůbec složitý úkol pro běžného člověka.
Vínem se dobře zapíjí i chutná večeře, jenže i příliš velké množství začíná škodit. Výzkumníci studii zhodnotili se slovy, že k detailnějším výsledkům by byl zapotřebí nepraktický experiment, při kterém by mnohem větší množství účastníků muselo znenadání přestat pít alkohol, nebo jej začít pít v obrovských množstvích.
Autoři zároveň zdůrazňují, že žádnému abstinentovi nedoporučují měnit své návyky. Mnoho lidí v životě zažilo problémy s nadměrným pitím alkoholu, takže i láhev vína týdně by mohla opětovně spustit nechtěnou závislost.
