Sociální sítě mohou být dobrým služebníkem, ale i nástrojem pro psychopaty.
V Japonsku, které má 127 milionů obyvatel, se ročně odehraje kolem 950 vražd. V porovnání se Spojenými státy, jejich 325 miliony obyvateli a 17 tisící vraždami jde o neporovnatelně nižší číslo.
Kriminalita je v Japonsku velmi nízká. A to i za stavu přelidněnosti a velkého počtu velkoměst, která zločin přitahují. Útoky střelnou zbraní byste zde za rok napočítali na prstech jedné ruky (loni zde byli zastřeleni jen tři lidé).
Právě kvůli těmto faktorům Japonskem obzvláště zacloumal případ Takahiry Širaišiho. Teprve 27letý mladík se loni na konci roku přiznal k vraždám devíti dívek, které stihl spáchat v rámci několika měsíců.
Podle deníku New York Times své oběti nacházel na Twitteru. Země vycházejícího slunce je známá vysokým výskytem sebevražd, a tak mladík s vražednými úmysly vyhledával na sociální síti uživatele se sebevražednými sklony.
Vytipované jedince nalákal k sobě do bytu a následně je zavraždil. Když své dílo dokonal, svůj twitterový účet smazal a založil si nový, na němž naháněl další oběť. Vraždit měl pro peníze, o které své oběti okrádal.
V řádu několika měsíců zavraždil osm žen a jednoho muže. Jejich pozůstatky nechával ve svém bytě, kde postupně uhnívaly.
Případ způsobil znovuotevření debaty o alarmujícím počtu sebevražd v Japonsku. V roce 2016 si zde sáhlo na život 21 897 lidí. V zemi se dokonce nachází nechvalně proslulý les sebevrahů.
Takahirovy oběti
V takovém prostředí nebylo pro Takahiru obtížné sehnat oběti pro své hrátky.
Kdybychom se ale podívali do jeho minulosti, viděli bychom klidného a nenápadného chlapce.
Nebyl sice nejlepším studentem, ale do školy se připravoval svědomitě a nevynechal jedinou vyučovací hodinu.
Byl nezdravě hubeným kloučkem s brýlemi s tenkými obroučkami a angažoval se v juniorském baseballovém týmu. Navenek nic nenapovídalo tomu, že by měl o pár let později ve svém bytě skladovat mrtvoly.
Jenže během studií na střední škole v Jokohamě se mu začal hroutit život pod rukama. Neutuchající hádky mezi rodiči přerostly únosnou míru a Takahirovi rodiče se rozvedli.
Jeho matka se sestrou se odstěhovaly jinam a chlapec zůstal doma sám s otcem.
Po dokončení školy se vydal na pestrou pracovní kariéru.
Nejprve pracoval v supermarketu, poté v továrně a chvíli si vydělával i jako krupiér. Nakonec ale skončil u najímání prostitutek.
Vytipované ženy oslovoval na ulicích Šindžuku v nechvalně proslulé čtvrti Kabukičo a brzy si získal pověst nesmlouvavého muže, který je schopný zradit i nejbližšího přítele.
Jeho společnice, která mu tři měsíce asistovala, jej označila za neobvykle jemného člověka, který ale vykazoval podezřelou fascinaci smrtí a sebevraždou. Jeho práce pro gang operující v byznysu s prostitutkami skončila podmíněným trestem.
S otcem i nadále udržoval blízký vztah. Podle sousedů jej velmi často navštěvoval v jeho automobilové dílně, pomáhal mu a chodil s ním na večeře.
Bydlel s ním až do poloviny minulého roku. V srpnu si s ním promluvil a poprosil jej, aby mu půjčil na kauci za byt, protože nalezl lásku svého života a chtěl by s ní bydlet o samotě.
V sousedství si za 19 000 jenů (4 960 korun) měsíčně pronajal maličký jednopokojový byt o velikosti 13,5 m². Stejné místo o pár týdnů později přejmenovala japonská média na „dům hrůz“.
Na Twitteru, který už dříve využíval ke shánění prostitutek, si založil minimálně dva profily – „Chci umřít“ a „Profesionál v oběšování“.
Na prvním účtu se prezentoval jako oběť společnosti hledající spřízněnou duši. Ve svých tweetech psal, že chce na vše zapomenout a navždy zmizet.
Na druhém účtu se stylizoval do role spasitele, který už oběsil řadu lidí a vybízel lidi se sebevražednými tendencemi, aby se mu ozvali.
Nečekal však, až se mu oběti ozvou sami, ale vyhledával je i po vlastní ose. Využíval hashtag #suiciderecruitment a aktivně oslovoval mladé ženy, které si chtěly vzít život.
Všem psal stejnou zprávu: „Pojďme zemřít společně.“
Poté se s nimi domluvil a jel je vyzvednout na nádraží u jejich domovů. Následně s nimi vykonal celou cestu až do jeho maličkého bytu.
Tam je pomocí alkoholu, sedativ a omamných látek otupil. Následně na ně zaútočil a uškrtil je. Některé z nich před smrtí znásilnil.
Jeho motivem měly být peníze a sex. Aby se pak zbavil důkazů, odtáhl své oběti do koupelny a ve vaně je rozřezal na kusy.
První vraždu vykonal v srpnu 2017 a těla se podle svědectví u soudu zbavoval tři dny. Obětí byla jeho známá. Po jejím úmrtí ještě vyhledal a usmrtil jejího přítele, který po ní pátral. Další čtyři vraždy vykonal v září. Stejný počet lidí usmrtil v říjnu.
Policisté na místě činu nalezli dva kuchyňské nože, nůžky, pilu, provaz a vystřelovací nůž. Všechny zbraně měly na sobě stopy krve.
Širaiši měl panický strach, že bude dopaden, a tak své oběti rozřezával ve vaně, kde vyjmul orgány a následně je vyhodil do popelnice.
Kvůli obavám z dopadení si ale uvnitř bytu nechával všechny kosti, končetiny i hlavy obětí. Skladoval je ve třech mrazících boxech a pěti velkých krabicích, mezi nimiž se v malém bytě celou tu dobu tísnil.
Aby zamaskoval pach z rozkládajících se těl, zasypával je kočičí podestýlkou. To ale samozřejmě nestačilo a sousedé si stěžovali na štiplavý zápach, který se z jeho bytu valil na chodbu.
Přesto si ale žádný z nájemníků dvojpodlažního domu se 12 byty nevšiml ničeho podezřelého, co by považoval za nutné nahlásit policii.
Muži zákona si na Širaišiho došlápli až díky stopě, kterou po sobě zanechal na internetu. Bratr deváté oběti, 23leté ženy z předměstí Tokia, se dokázal přihlásit do jejího účtu na Twitteru, kde narazil na děsivou konverzaci.
Na konto hrůzného objevu zalarmoval policii, která využila kontaktů z Širaišiho Twitteru a poprosila ženu, která se s ním již dříve setkala, aby si domluvila další schůzku a vylákala ho tak do policejní pasti.
V roli návnady vkročila 30. října do Širaišiho bytu. Následně dovnitř vtrhlo policejní komando a začalo s domovní prohlídkou.
Když se jeden z policistů přímo zeptal, kde je unesená 23letá žena, Širaiši měl ukázat na jeden z mrazících boxů a říci: „Tam.“
Policisté v jeho bytě, který se nachází hodinu a půl cesty od centra Tokia, nalezli devět lidských hlav a 240 kostí.
Širaiši se ke všem devíti vraždám přiznal a otevřeně prohlásil, že jeho život neměl před vstupem do světa zločinu smysl. V současnosti čeká na rozsudek.
