Doba plastová přináší kromě ekologických rizik i ta zdravotní. Vědci potvrdili, že se plasty nacházejí také v lidském těle.
Žijeme v časech, ve kterých je téměř vše z plastu, a to, co z plastu není, je v něm zabalené. Je téměř nemožné, vyhnout se používání tohoto levného a snadno dostupného materiálu, i když se o to mnozí snažíme. Nástrahy jsou ale doslova všude. Plastové lahve, igelitové sáčky, sklenice, příbory, talíře, brčka. Seznam je téměř nekonečný.
Na budoucnosti planety a životního prostředí nám záleží stále více, ale často zapomínáme na to, že i my jsme jeho nedílnou součástí a nebezpečím musíme odolávat společně. Přesně to platí i o plastu, který ohrožuje nejen Zemi, ale i lidi.
Největším strašákem jsou pro nás mikroplasty, malé částečky, které měří méně než 5 milimetrů. V různých odvětvích průmyslu se využívají pro různé účely, ale někdy vznikají i neúmyslně. Například rozpadem větších kusů kvůli opotřebení, degradaci, obnošení či poškození.
Je velmi náročné zabránit tomu, aby se tyto mikročástice dostaly do prostředí, protože jsou téměř neviditelné a jejich vzniku můžeme zabránit jen těžko. Mikroplasty jsou pro nás nebezpečné, pokud se dostanou do lidského organismu, mohou způsobit imunitní onemocnění, bakteriální infekce a mohou nepříznivě ovlivnit střevní mikroflóru.
Rakouští vědci z Lékařské univerzity ve Vídni a Environmentální agentury Rakouska spolu provedli pilotní výzkum, ve kterém hledali přítomnost mikroplastů v lidském organismu. Zatím se do projektu zapojilo 8 dobrovolníků. Všichni si museli každý den psát jídelníček a následně předali vzorky stolice výzkumníkům. Výsledky nevypadají moc růžově.
Přítomnost mikroplastu ve stolicí potvrdili u všech osmi dobrovolníků. Ty posbírali z Finska, Ukrajiny, Polska, Japonska, Nizozemska, Ruska, Rakouska a Velké Británie. Během výzkumu identifikovali 9 různých druhů plastů o rozměrech 50 až 500 mikrometrů. Nejčastějšími druhy byly polypropylen (PP) a polyethylentereftalát (PET). V průměru našli asi 20 částic mikroplastu v 10 g stolice.
„Toto je první studie svého druhu a potvrzuje to, čeho jsme se už dlouho obávali, že plasty se dostávají do lidských střev. Znepokojivé je hlavně to, co to znamená pro nás a pro pacienty s chorobami trávicího traktu. Přestože u studii se zvířaty jsme nejvíce mikroplastů našli ve stolici, některé se mohou dostat až do krevního oběhu, lymfatického systému a dokonce do jater. Nyní, když už máme první důkazy mikroplastu v lidském těle, potřebujeme udělat další výzkumy, abychom pochopili, co to znamená pro lidské zdraví,“ vyjádřil se autor studie Dr. Philipp Schwab.
Dobrovolníkům se plasty dostaly do těla přes potraviny balené v plastových nádobách a z PET lahví. Ani jeden z nich nebyl vegetarián a šest z nich konzumovalo mořské ryby.
