Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Vzpomínáme na televizní zábavu 90. let, která významně proměnila českou společnost.
Po revoluci se společnost začala utvářet novým směrem. Kvůli absenci internetu bylo televizní vysílání jedním z nejdůležitějších zdrojů informací, ale také zábavy. Zatímco dnes si můžeme určovat harmonogram spuštění pořadů a filmů díky internetu sami, v 90. letech byla společnost odkazována na programové ředitele jednotlivých televizních kanálů.
Lidé se toužili bavit. Jednoduchý humor, klidně s příměsí erotiky, velkých peněz, popř. slavných obličejů přenášel potěšení milionům diváků. Všechno tohle začalo být možné s příchodem komerčních televizí.
Prostor dostala zábava často jednoduchá, mdlá, polarizující společnost a značně proměňující obyčejný obývací pokoj v chrám pokleslé kultury, ale odpočinku od každodenního shonu. Navštivme průměrnou českou rodinu v 90. letech a její televizní program.
Po rozpadu československé federace zanikla k poslednímu dni roku 1992 také ČST. Televize, jejíž vysílání se spolu se stanicí F1 (federální okruh, který nahradil v září 90. let první program Československé televize) a také OK3 snažilo transformovat do té doby nesvobodné totalitní vysílání.
Podařilo se jim to, ale vysílat česky a slovensky na jednom programu si už žádný z diváků nepřál.
V Praze se proto narodila nová televize, mající své principy zakořeněny ve veřejnoprávnosti (není státní, tedy financovaná státem a citlivější na svou vnitřní nezávislost) – Česká televize.
Na jejím programu se konečně divákům naskytly svobodné zprávy, objektivní informace a hlavně také raná publicistika, poprvé experimentující například se skrytou kamerou a inovátorskými postupy při rozkrývání vzkvétajícího zločinu.
Z ČTV se od roku 1993 stala ČT1, místo F1 vysílala intelektuální ČT2 a OK3 dala prostor dnes už téměř úplně zapomenuté ČT3 – lidově nazývané „čétébé“ kvůli číslici 3 v logu, nápadně připomínající písmeno B.
Na tomto programu se divákům dostávalo (oproti svým jiným programům) 24 hodin denně zpravodajství britských, německých, francouzských nebo ruských televizních stanic a reprízy některých pořadů.
Internet tehdy sice v podstatě neexistoval a toto vysílání se tedy mohlo z hlediska přísunu čerstvých informací hodit, lidé požadovali něco jiného. ČT3 se na televizních obrazovkách příliš dlouho neohřálo, na jeho frekvenci se po pouhém roce přesunula ČT2, aby uvolnila prostor nově vzniklému kanálu: milované i nenáviděné televizi Nova, která odchovala českou společnost a možná ji pak výrazně odklonila od bláhových morálních ideálů tehdejší inteligence.
Planeta Nova, Amerika i ve tvém obýváku
„Ahoj z Ameriky, zdravím všechny v České republice. Hodně štěstí a všechno nejlepší pro TV Nova,“ ohlásil se slavný americký moderátor Larry King na skleněných televizorech ve statisících českých domovů.
V další scéně do záběru přibruslí Jaromír Jágr se svým ikonickým muletem a přidává se k pozdravům a gratulacím. Následují další a další světově proslulé osobnosti včetně Ivany Trumpové nebo Marka Ebena.
Tohle je velké. Pompézní příchod pompézní televize.
Planeta Nova rozsvítila v obývácích seriály jakými byly U nás ve Springfieldu, Cosby show, Pobřežní hlídka a hlavně pak nekonečná Dynastie. Na takové pořady nikdo nebyl zvyklý. Z televize se stává něco mnohem víc. Zábava, kult, závislost.
Ukradené miliony v přímém přenosu, budka na názory i Pergnerová na drogách
TV Nova zprostředkovala ve svých pořadech ta nejryzejší 90. léta. Z původně kulturního a intelektuálního kanálu (který na začátku, vzhledem k tehdejší snaze neklesnout ke společenským pohnutkám a také kvůli přidělení licence, musela přislíbit) rychle přešla ke konceptu mnohem sledovanější estrády.
Bulvárnost se osvědčila a časem prosákla také do zpravodajství, které téměř vždy otevírala dramaticky odprezentovaná katastrofa, aby pořad následně zakončovala reportáž o zvířátkách.
Tehdejší investoři se nebáli nalít do jednotlivých pořadů velkorysou sumu. Výsledkem byl např. pořad Rychlý prachy. Pojmenován byl po tehdejší moderátorské hvězdě Petru Rychlém, který na ulici oslovoval soutěžící a zadával jim nejrůznější úkoly. Ty následně odměňoval finanční částkou. Na zaplněných náměstích po celé republice se vždy našel dobrovolník, kterého motivovalo vydělat si pár set korun, byť se u nich častokrát náležitě ponížil.
Pamětníci si jistě vzpomenou i na koncept pořadu Vox populi. Byl poměrně jednoduchý. Několik budek rozmístěných po Praze versus názory obyčejných lidí, tak dlouho za komunismu přehlížené. Na různá témata se vyjádřit mohl naprosto kdokoli. Šlo o fenomén, o unikátní sondu do tužeb, snů i verbálního zoufalství obyvatel tehdy teprve mladého státu.
O zábavu tehdejších teenagerů se starala Tereza Pergnerová v hudebním pořadu Eso. Proslavila se energickým vystupováním a tehdejšímu pozdravu „čágo, bélo, šílenci“, kterým zdravila na začátku každého dílu. Kariéru tu rozjelo mnoho mladých začínajících skupin. Pořad měl nakonec však poměrně pochmurnou auru, když sláva a fenomén Esa Terezu nakonec celkem těžce vyzkoušel. Prošla si závislostí na různých drogách (některé díly údajně odmoderovala přímo pod vlivem drog) a z pořadu musela odejít.
Zvláštní příběh je také kolem pořadu Televizní Bingo. Tento pořad si nenechaly ujít miliony lidí po celé republice. Princip tkvěl v nakoupení speciálních losů, jenž pak byly v přímém přenosu, za přítomnosti moderátora Jana Rosáka, slosovány. Vidina snadného zbohatnutí velmi lehce ovládla celý národ, za tikety utratili na jednu miliardu korun.
V říjnu 1995 se však provalilo, že je pořad zmanipulovaný. Šikovní programátoři pronikli do tehdejšího algoritmu a přeprogramovali ho tak, aby losoval čísla nakoupená jimi. Výhry jim pak přebírali tzv. bílí koně, které do pořadu posílali. Podařilo se jim získat 27 milionů korun. O celé kauze si můžeš přečíst zde.
To byl jen malý vzorek pořadů, které se na Nově v té době ukázaly a okamžitě se staly kultovními.
Název pořadu (rok)
Český bodyguard (1994)
Vox populi (1994)
Eso (1994)
Volejte řediteli (1994)
Riskuj! (1994)
Televizní Bingo (1994)
Gumáci (1994)
Počasíčko (1994)
Občanské judo (1994)
Na vlastní oči (1994)
Český bodyguard (1994)
Kolotoč (1996)
Rande (1997)
Áčko (1997)
Peříčko (1997)
Novoty (1997)
Rychlý prachy (1998)
DO-RE-MI (1998)
Kotel (1998)
Natočto! (1999)
Zlatá mříž (1999)
Koncept televizní stanice zastřešoval maskot pes Novák, značku umocňoval i seriál Nováci, což byl seriál o stereotypní, nepříliš bystré, české rodině a programovou nabídku doplňovaly u seniorů mimořádně oblíbené mexické telenovely – Esmeralda nebo Divoký anděl. Nova se dokázala zavděčit každému, kdo neměl příliš velké nároky.
To nebylo všechno. Nízce nastavený práh zábavy, která se zavděčí každému, brzy zarezonovala celou společností. Rozdělila se na dva póly. Jedni, kteří televiznímu programu holdují, vyhovuje jim a druzí, kteří ho z hloubi srdce nenávidí. Vzniká uskupení Antinova, která burcuje na poplach a upozorňuje různými formami na plytkost vysílání. Kromě pořadů totiž vysílání doplňoval stále přibývající počet reklam.
Dobrou chuť, pokud právě obědváte
Vladimír Železný svým vystupováním představuje typického porevolučního podnikatele. Nebojí se vystoupit z davu a mít kontroverzní názory, zaujmout dav lidí.
Jeho pořad Volejte řediteli byl kontaktní pořad umožňující naprosto každému divákovi zasáhnout přímo do vysílání Novy. Také šlo ale o přehlídku legendárního egoistického chvástání s koláči sledovanosti, spolu s ustavičným prosakováním osobních sporů Železného v přímém přenosu. Dokázal diváky vtáhnout do života jedinečné komerční televize, vytvářet kauzy a kolem sebe, jakožto i kolem ostatních tváří TV Nova, vybudovat auru výjimečnosti.
Jak moc to fungovalo se dá jednoduše ověřit: stačí si vzpomenout na jakoukoli hvězdu TV Prima a TV Nova v devadesátých letech. Zatímco u první to půjde asi velmi těžce, u té druhé jich je k připomenutí i teď po letech mnoho...
Hlášky z pořadu se vryly do paměti všech pravidelných diváků a (někdy i vymyšlených) respondentů, kteří se ředitele vyptávali na názory snad k jakékoli aktuální události. Železný tomu samozřejmě dopomáhal. „Vždyť vy to přece chcete vidět!“ komentoval některé nadcházející pořady, mnohdy nepříliš valné kvality.
Byl to umně rozjetý byznys s gestikulací, frázemi a důvěrou. Železný je profesionál a tehdy také výborný marketér a představitel celé televize. Předplatné časopisu ANO se prodávalo, grafy sledovanosti praskaly ve švech, psa Nováka chtělo snad každé dítě pod stromeček, aniž by bylo schopno vysvětlit proč. Vidělo to přece v televizi, co je víc?
V současnosti by podobný koncept již nemohl fungovat – dnes by jen málokdo udržel pozornost u pořadu, kde prošedivělý muž klidnou rétorikou vypráví, kolik dílů jaké telenovely má zrovna nakoupeno a co se bude vysílat příští neděli. Jde o pozoruhodnou kuriozitu, která ukazuje, že období 90. let umožňovalo téměř každému prodat téměř všechno.
I mocný ředitel se ale uměl splést. Na televizi se kvůli němu začaly valit problémy. Železný byl ze své pozice kvůli licenčním problémům odvolán, svou Novu však nechtěl ztratil. Začal shánět prostředky na založení nové, odpojil se od skupiny Česká nezávislá televizní společnost, která vysílání zprostředkovávala a v garážích filmových ateliérů na Barrandově dál vysílal své pořady – v laciných kulisách, pod jiným jménem. Moderátory přebíral, jiné úplně nahrazoval.
Televizní noviny byly kvůli licenci přejmenovány na TN, Tabu na Tabudka nebo Na vlastní oči zase na Na vlastní kůži. Až postupem času a při nabrání nového dechu se názvy vrátily zpět.
Koho Nova zastínila?
Nova nebyla jedinou televizí, která v 90. letech celostátně vysílala. Její konkurenci činila i TV Prima, předtím tedy pouze pražská FTV Premiéra. Od roku 1997, kdy divákům představila své přejmenování a slogan „Prima je prima!“ začala také dbát na zvýšení kvality pořadů, které se snažily učinit tehdejší Nově konkurenci. Vedle agresivní a rázné Novy však uspěla málokterá konkurence.
Původní zájem, aby i komerční televizní zábava byla v prvé řadě chytrá, velmi rychle přerostla v poblázněné vydělávání peněz. Takhle k tomu docházelo v 90. letech často i v mnoha jiných příbězích, které si představíme později.
Masy uspokojující televizní mašinérie funguje dodnes a už tehdy navždy proměnila českou společnost. Lidé se chtěli bavit a obdivně vzhlížet k populárním obličejům. Ostatně – takto nám to zůstalo dodnes.
