Nejoblíbenější česká karetní hra je odjakživa jablkem sváru.
V posledních dnech jsme informovali o krásné nové sérii memes, která se věnuje karetní hře Prší. Po krátké debatě v redakci jsme také zjistili, proč Prší vyvolává v české společnosti takové emoce. Každý má totiž nejenom svá vlastní a ta jediná správná pravidla, ale dokonce i takové věci, jako jsou názvy karet nebo úkony ve hře, každý označuje zcela odlišně.
Prší je opředeno tajemstvími a jejich vysvětlení jsou pouze dohady a teorie. Pojďme se na ty nejlepší dohady a teorie podívat.
Proč se to jmenuje Prší?
Jako Prší označujeme tuto karetní hru pochopitelně pouze my, Češi. Dokonce i naši nejbližší sousedé na Slovensku této hře říkají buď „Faraón“, „Farár“ nebo dokonce „Farak“.
V Evropě je tato stejná hra známá jako „pony“, avšak podle všech dostupných informací je Prší českou verzi karetní hry jménem „Mao“ nebo „Mau“.
Etymologické oddělení Ústavu pro jazyk český nám nebylo schopné říci, proč se hra nazývá „Prší“ a ani žádné jiné oddělení podle dostupných informací nevydalo žádný článek o původu a smyslu slov v Prší, ani o názvu hry samotné.
Naše nejlepší teorie zní takto: Základním cílem v Prší je se co nejrychleji zbavit všech karet, takže se domníváme, že právě rychlost, s jakou se karty hází do hry, odkazuje na „déšť karet“. Karty v tomto případě doslova prší.
Další zajímavou teorii vznesl náš kolega, podle kterého se Prší hraje hlavně za deštivých dní, čemuž ale odporuje naše klasická zkušenost z letního dne u vody, kde se hraje hlavně Prší.
Různá pravidla hry
Každý, kdo někdy hrál Prší, ví, že různí lidé hrají hru s různými pravidly. Už samotný počet rozdaných karet se u některých liší. Někdo hraje hru s pěti kartami, někdo zásadně se čtyřmi.
Častým jablkem sváru je například otázka, zdali může být hráč, pokud uzavírá svoji hru sedmičkou, vrácen do hry jinou sedmičkou. Z vlastní zkušenosti vím, že tato hádka může vést k tomu, že spolu členové rodiny dlouhodobě odmítají komunikovat.
Určitá pravidla pak také tvrdí, že pokud někdo mění na barvu, může člověk hrát sedmičku, i když se nejedná o barvu, kterou daný hráč zvolil. Například na Moravě, nebo možná dokonce v konkrétně mojí rodině, se dokonce za listového krále berou čtyři karty.
Možná vysvětlení různých výkladů a pravidel Prší nabízí hra, ze které Prší přímo vychází – mao. Ve hře mao je každému novému hráči řečeno pouze: „Jediné pravidlo, které ti může být řečeno, je toto,“ načež se novému hráči řekne pouze jedno dané pravidlo a na zbytek musí hráč přijít během hry.
Ve světě je hra mao buď milována, nebo nenáviděna, a to právě z důvodu neustálého vymýšlení si nových pravidel. Nezní tohle trochu povědomě?
Různá označení karet
Svršek, filek, měnič? Jedna karta může mít v Prší hned několik názvů. Přísahám, že například já osobně jsem označení „filek“ v životě neslyšel a znám buď klasického měniče nebo dámu.
Ústav pro jazyk český nám pouze naznačil, že různé názvy karet mohou odpovídat různým nářečím a slangům, a tak právě proto lidé na Moravě a ve Slezsku říkají listům „piky“ a kulím „káry“.
Zajímavé je, že toto označení odpovídá dvěma nejpoužívanějším barvám karet – německé a francouzské. Právě ty německé znají pojmy jako srdce (nebo červené) nebo kule, zatímco ty francouzské mají kříže, piky či káry. Svoji roli hraje i symbolika karet. Karetní barvy jsou už více než 500 let staré a původně označovaly jednotlivé stavy společnosti. Srdce označovalo církev, list měšťanstvo, žalud rolníky a kule šlechtu.
Všechny tyto důvody dělají z Prší jednu z nejoblíbenějších karetních her u nás. Podotýkám, že Prší se musí hrát o peníze, ideálně o trochu větší peníze, aby měla hra patřičný náboj a aby bylo tzv. o co hrát.
My v redakci si ale hlavně myslíme, že nejdůležitější je, aby se Prší hrálo stále tak moc a abychom v létě viděli venku i v hospodách co nejvíce lidí „mastit karty“.
