Začal nejdůležitější svátek pro vyznavače islámu.
Muslimové po celém světě budou držet měsíční půst. Začíná ramadán, devátý měsíc islámského kalendáře, který věřící oslavují odpíráním si světských potěšení. Po dobu jednoho měsíce nesmí každý den od východu do západu slunce jíst, pít, kouřit a mít sex.
Měli by se vyvarovat hněvu, pomluvám, vulgaritám, lžím a dalším osobním selháním. Věnovat by se měli urovnávání sporů, setkávání s příbuznými a pomoci potřebným. Věřící se také častěji než obvykle budou během tohoto měsíce scházet k modlitbám a budou trávit více času společně v mešitách.
Půst (saum) drží všichni věřící krom těhotných a kojících žen, nemocných, dětí před vstupem do puberty a lidí na cestách (na letištích a vlakových nádražích bude občerstvení k dispozici). Postit se nesmí ani menstruující ženy a ženy v šestinedělí (bezprostřední doba po porodu).
Pákistánští muslimové čekající na konec půstu
Před začátkem půstu by se věřící měli střídmě posilnit posledním jídlem, které nazývají suhúr. To by jim mělo dodat potřebnou energii pro další hodiny bez jídla a pití. První jídlo, které muslimové konzumují po skončení půstu, se nazývá iftár a tradičně se skládá z datlí a mléka či vody. Po večerní modlitbě (maghrib) konzumují plnohodnotné pokrmy.
I v tomto případě by se měli muslimové držet zkrátka a být střídmí. Opak ale bývá pravdou. Mnozí se snaží večer dohnat to, co přes den zmeškali. To, jak je půst dlouhý, se liší oblast od oblasti. Čeští muslimové dnes například drží půst 15 hodin, Saúdové 13 hodin a Brunejci 12 hodin. Záleží na východu a západu slunce, což se samozřejmě liší podle regionu.
Liší se i samotný začátek ramadánu. Muslimové se řídí lunárním kalendářem. Oproti našemu začíná rok pro vyznavače islámu o 11 dní dříve. Pro začátek postního měsíce je klíčové, kdy se na obloze objeví srpek měsíce. Z toho důvodu v některých zemích začíná ramadán o den později. Například letos začal ve většině zemí již v neděli, ale v Ománu, Íránu, Maroku a na Komorech lidé drží půst až od pondělí.
Mapa zastoupení muslimů v jednotlivých státech světa
Během ramadánu by měl každý muslim přečíst celý Korán. Usnadnit by mu to mělo rozdělení na džúzy – stejně dlouhé úseky svaté knihy. Stačí každý den přečíst jednu celou a přesně na konci ramadánu bude mít věřící dočtenou celou knihu. Vůbec nejdůležitějším dnem je Lajlat al-Qadr. Jde o jednu z lichých nocí na konci ramadánu (různé skupiny muslimů ji slaví v různý den), během níž měl být proroku Muhammadovi poprvé zjeven Korán. Pro muslimy jde o nejsvětější noc v roce.
Měsíc půstu ukončuje třídenní svátek Íd al-fitr. Letos spadá na úterý 4. června (případně na den poté) a je veselou oslavou konce ramadánu. Během něj mají muslimové naopak zákaz držet půst. Během oslav je navíc každý muslim povinen poskytnout pomoc chudým. Už v první den svátku by měl chudým darovat zakát (almužnu). Takový dar má pro něj být odpuštění za prohřešky, kterých se během ramadánu dopustil.
1. Šaháda – vyznání víry
2. Salát – rituální modlitba
3. Zakát – almužna
4. Saum – půst během ramadánu
5. Hadždž – pouť do Mekky
Muslimové drží půst už stovky let
Kde se ramadán vzal a proč se slaví? Ve druhé súře, verši 185 se o něm ve svaté knize muslimů praví:
„Postním měsícem je měsíc ramadán, v němž Korán byl seslán jako vedení správné pro lidi a jako vysvětlení tohoto vedení i jako spásné rozlišení. Kdo z vás spatří na vlastní oči Měsíc, nechť se postí! Ten z vás, kdo je nemocen nebo na cestách, nechť se postí stejný počet dní později; Bůh si přeje vám to usnadnit a nechce na vás obtížné. Dodržujte plně tento počet a chvalte Boha za to, že správně vás vede – snad budete vděční!“
Modlitba během ramadánu v indické mešitě
Půst by muslimové měli držet, aby dosáhli taqwy – zbožného strachu z Boha. Nicméně, islám zřejmě nebyl prvním náboženstvím, které s odpíráním si jídla, pití a pozemského potěšení, přišlo. Podle Abu Zanada, arabského spisovatele žijícího kolem roku 747 n. l., existovala před příchodem proroka Muhammada minimálně jedna mandaeanská komunita v dnešním severním Iráku, která slavila ramadán a držela půst.
Ne v každé zemi je půst volbou
Podle kuvajtského zákona z roku 1968 může být člověk přistižený při porušení své posvátné povinnosti pokutován až 100 kuvajtskými dináry (zhruba 7,5 tisíce korun), nebo vězením na dobu kratší než jeden měsíc. Ve Spojených arabských emirátech si může člověk vysloužit až 150 hodin veřejně prospěšných prací.
Nejpřísnější je v tomto ohledu Saúdská Arábie. Podle magazínu The Economist může být člověk za jedení, pití či kouření na veřejnosti během ramadánu zbičován, uvězněn nebo v případě cizinců deportován.
Na druhou stranu bývají některé země s muslimskou většinou tolerantní k větší vyčerpanosti svých obyvatel během ramadánu. Spojené arabské emiráty, Katar, Omán a Bahrajn mají zákony, které snižují pracovní dobu na maximálně 6 hodin denně.
