Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Šílenec z videopůjčovny tentokrát vzdává hold Hollywoodu 60. let.
Jeden z nejočekávanějších filmů roku konečně dorazil i do českých kin (ačkoli téměř 3 týdny po premiéře v USA) a jeho název zní Tenkrát v Hollywoodu. Autorem není nikdo jiný než legendární Quentin Tarantino, tvůrce takových pecek jako Pulp Fiction, Hanebný pancharti nebo Nespoutaný Django.
Ve svém 9. celovečeráku chtěl diváky přenést v čase, konkrétně do roku 1969 v Los Angeles, kde nám odhaluje zákoutí filmového průmyslu. Vydařil se Tarantinovi jeho počin s pořadovým číslem 9, nebo jde o černou skvrnu na nablýskané filmografii úchyla z videopůjčovny?
Už po půlhodině filmu jsem si uvědomil, že diváci se zřejmě budou dělit na dva tábory: první, který oslavuje tento film a užívá si každý drobný detail, který Tarantino přinesl na plátno, a druhý, který nechápe, o co jde, proč nám to režisér ukazuje a koho to vlastně může zajímat.
Vtedy v Hollywoode je štýlovou jazdou, ktorú si užijú najmä fanúšikovia Quentina Tarantina (Recenzia) Zdroj: Sony
Příběh nás zavede do L.A. v roce 1969, tedy období, kdy právě zuřila válka ve Vietnamu, hippies byli na každém kroku a město se ztrácelo v marihuanovém oparu. Uprostřed toho všeho nám je představena dvojice hollywoodského herce a jeho kamaráda/kaskadéra/pomocníka/šoféra/opraváře, jmenovitě Rick Dalton (Leonardo DiCaprio) a Cliff Booth (Brad Pitt).
Rick se proslavil zejména ztvárňováním záporáků v béčkových westernech či akčních filmech. Po jeho boku má neustále věrného přítele a kaskadéra v jednom, Cliffa Bootha. Rickovi však chodí pouze nabídky na menší role a v každé z nich hraje v podstatě tutéž postavu. Doba se však mění a on má problém přizpůsobit se novým trendům.
Jako každý herec, i on touží po pozlátku a prestiži. Jednoho dne spatří, že jeho novými sousedy jsou hollywoodské superstar, herečka Sharon Tate (Margot Robbie) a její manžel, režisér Roman Polanski (Rafal Zawierucha). Ti představují vše, co Rick nemá, respektive čím není. Mezitím už ale kují pikle členové Rodiny, tedy přívrženci psychopata Charlese Mansona. A ve městě, jakým je Los Angeles, na sebe každý dříve či později narazí.
Tolik k ději, prozrazovat cokoliv navíc by bylo kontraproduktivní. Film by se dal označit za poctu starému Hollywoodu. Je plný odkazů a skrytých významů či vtipů, které divák možná zná a pousměje se nad nimi. To, že netuší, kdo byl Yul Brenner, John Sturges či Sergio Corbucci, mu nemusí překážet, ale může tě i vytočit. Vše záleží na tom, jak moc tě zajímá kinematografie a její zákulisí v 60. letech.
Vtedy v Hollywoode je štýlovou jazdou, ktorú si užijú najmä fanúšikovia Quentina Tarantina (Recenzia) Zdroj: Sony
Quentin o DiCapriovi a Pittovi prohlásil, že jde o nejlepší hereckou dvojku od dob Roberta Redforda a Paula Newmana, a snažit se mu to vyvrátit by byla chyba. Dvojici to na plátně zatraceně sekne a pohled na ně nepřestává bavit ani v jediné scéně. Pitt dokonce dostal lepší postavu, než jakou má DiCaprio (něco na styl Charlese Bronsona), ačkoli před zhlédnutím filmu jsem očekával přesný opak.
Margot jako představitelka Sharon Tate je božská a do role se vžila každým centimetrem svého těla. Všechny vedlejší postavy však dostávají podstatně méně prostoru než hlavní trio. Minipříběhy postav, které hrají Kurt Russell, Al Pacino, Timothy Olyphant a Damian Lewis byly vskutku zábavné, zajímá mě proto, jak vypadá režisérský střih snímku a zda bychom ze zákulisí Hollywoodu dostali ještě více.
Kdo se těšil na Charlese Mansona (Damon Herriman), ten si ho příliš neužije. Spíše se podíváme na jeho přívržence a jejich zhýralý způsob života. Rozhodně tedy nejde o doslovnou adaptaci Helter Skelter, což se však u Tarantina ani nedalo čekat.
Vtedy v Hollywoode je štýlovou jazdou, ktorú si užijú najmä fanúšikovia Quentina Tarantina (Recenzia) Zdroj: Sony
Věc, které si divák všimne na filmu jako první, je nádherný vizuál a bezchybná kamera Roberta Richardsona (Kasino, Hanebný pancharti). Ten dokázal vytvořit kopii Los Angeles v roce 1969 přesně podle Tarantinových vzpomínek a musím říct, že už velmi dlouho jsem neviděl tak kvalitně vizuálně zpracovaný film. Tenkrát v Hollywoodu hraje všemi barvami spektra a dokáže tě přímo přenést do doby před 50 lety.
Další neopomenutelnou stránkou snímku je hudba. Quentin je pověstný svým precizním výběrem písní pro jednotlivé scény, případně jejich juxtapozicí a jinak tomu není ani zde. Jelikož se snímek odehrává v době, z níž pocházejí písničky použité například i v Pulp Fiction (1994), můžeš se připravit na další playlist nabitý parádními nahrávkami, které dokonale podtrhují atmosféru roku 1969.
Režisérův rukopis je zde velmi dobře rozlišitelný. Od vytříbených dialogů, detailů ženských nohou a kamery z pohledu „božího oka“ až po cigarety Red Apples. Tarantino na tebe hází easter egg za easter eggem, kterými odkazuje na snad každý jeden ze svých předešlých počinů, a je pouze na tobě, zda si jich všimneš, nebo tě úplně minou.
Upozorňuji tě, že 9. film QT nebude vůbec takový, jaký ho pravděpodobně čekáš. I když svou výstavbou má rysy podobné Hanebným panchartům či Pulp Fiction, je těžké ho s nimi příliš srovnávat. Pancharti měli mimo jiné kapitolové rozdělení, které zde absentuje, a zároveň byli jasnější i motivace jednotlivých postav (pomsta). Děj není roztříštěný jako u Pulp Fiction, ale jeho velká část se skládá z přepínání mezi tím, co právě dělá Rick, Sharon a Cliff.
Vtedy v Hollywoode je štýlovou jazdou, ktorú si užijú najmä fanúšikovia Quentina Tarantina (Recenzia) Zdroj: Sony
Dá se říci, že Tenkrát v Hollywoodu má z každého trošku. Bude záležet na tom, jak moc jsi ochotný neřešit odkazy na filmy 60. let, o kterých jsi jakživ neslyšel, a soustředit se na cool postavy, oscarové výkony herců, chytlavé písničky, nádhernou kameru a humor. Pokud si všechny výše jmenované aspekty budeš něco přes 2 hodiny vychutnávat, budeš odměněn jedním z nejvíce strhujících finále tohoto desetiletí.
Tenkrát v Hollywoodu uděluji 9 bodů z 10. Musíš mít ale na paměti, že pokud tě příliš nezajímá, co se dělo v Mekkce filmu v 60. letech, asi si nějaký ten bod či 2 strhneš a možná budeš dokonce z kina odcházet zklamaný. Nejde totiž o zcela typickou tarantinovku. V opačném případě ti nic nebrání ještě bod přihodit a naplno si užít tuto atmosférickou, nahláškovanou pecku.
