Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Neděle 25. 10. 2020 svátek má Beáta

hledej na refresheru

Chceš dostávat notifikace i na tomto zařízení?
Kultura - Architektura
0
Antonín Havlík
25. září 2019, 11:49
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.

Monstrum nad Prahou. Autor Stalinova pomníku spáchal sebevraždu, dnes je prostor symbolem svobody a skejtování

Příběh bývalého Stalinova památníku v sobě nese tajemství, vzpouru i smrt. Jaká je historie i budoucnost tohoto místa?

Antonín Havlík
25. září 2019, 11:49
Musíš být přihlášený/á, abys mohl/a uložit článek.
Nepodarilo sa uložiť zmeny. Skús sa nanovo prihlásiť a zopakovat akciu.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
0
Uložit na později.
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.

Pod pražským kyvadlem se hromadí lidi. Skoro by se zdálo, že jde o klasické nedělní odpoledne, kdy tu mladí skejtují jako obvykle, něco je ale jinak. „SAVE STALIN PLAZA – PETICE ZDE“ píše se na kartonové ceduli, která tu nikdy předtím nebyla.

 

Stojí u ní hlouček zájemců a podepisuje se. Prostor, kde stojí ikonický metronom a kde se schází subkultura pražských skejťáků, je ohraničen policejní páskou. „Nepovolaným vstup zakázán.“

 

Je to jen několik dní, co oblast bývalého Stalinova památníku město uzavřelo. Podle odborného posudku je stavba nezpůsobilá k dalšímu provozu a nebezpečná všem, kdo se nachází v její bezprostřední blízkosti. Konstrukce má být v havarijním stavu, je přetížená a oslabená korozí a zatékáním.

 

Stalinův pomník historie

 

 

Kyvadlo, metronom, Stalin nebo také „Stáčko“ je oblíbeným místem nejen pro skejťáky. V posledních několika letech se stalo důležitým místem pro setkávání, pořádání koncertů a různých promítání. Svobodná zóna pro svobodné lidi a téměř poslední oáza klidu jen pár minut od centra zamořeného turismem.

 

O budoucnosti místa se ale diskutuje. V poslední době se totiž množí hlasy, které požadují, aby se stavba, která je vidět až ze Staroměstského náměstí, stala prostorem pro nové muzeum totality. Výrazný podstavec pro někdejší sousoší by však měl podle petice zůstat tím, čím je dnes – symbolem svobody, mládí a spojování alternativních subkultur. Tedy kontrastem svého původního účelu, památníku totalitní zrůdy Josifa V. Stalina.

 

Historie památníku je děsivá a fascinující zároveň. Sahá k poválečnému období, kdy se do Československa dostala sovětská armáda a nastoupila komunistická diktatura. Té tehdy velel Josif V. Stalin – krutý diktátor, který nechal zabít, vyhladovět nebo zemřít v gulagu několik milionů lidí.

 

Tehdejší společnost na něj ale nahlížela jinak, protože musela.

 

 

Podle propracované poválečné ideologie mělo jít o osvoboditele a otce národů. Za komunistické éry byl takový kult osobnosti pro posílení moci důležitý; i proto se státníci snažili ze všech sil potlačovat jakékoli formy náboženství a „boha“ utvořit pro společnost z jednotlivých vůdců, kteří v té době působili na vrcholu komunistické pyramidy.

 

A právě pro tento účel mj. nechávali stavět monstrózní sochy a památníky, které jejich velikost znásobovaly. Působivé, mohutné, ale z dnešního pohledu hodně děsivé.

 

Právě tak vznikl nápad na stavbu Stalinova památníku v Praze. V roce 1949, kdy politici vyhlásili veřejnou soutěž na výběr nejlepšího projektu, měl Stalin oslavit sedmdesátiny. Pomník musel být impozantní, monumentální, to aby nesmrtelně znázornil rozměr velkého vůdce. Na ceně takové stavby téměř nezáleželo.

 

Soutěž tehdy měla značně neujasněné a uspěchané podmínky, i tak se v prosinci u příležitosti oslav Stalinových narozenin shromáždilo 54 návrhů, z nichž vyhrála skupina se sochařem Otakarem Švecem, který si vzal na starost podobu sousoší s manžely–architekty Jiřím Štursou a jeho manželkou Vlastou Štursovou, kteří vymysleli uspořádání okolí sochy.

 

Sousoší dominoval v čele stojící Stalin, za kterým se řadily postavy zástupců sovětského lidu po levé ruce a zástupci československého lidu po pravé ruce. Tvořili je dělníci, rolníci, vojáci a novátoři.

 

Podoba celého památníku podléhala přísným pravidlům, při kterých nesměly návrhy Stalinovu vážnost a velikost nijak umenšovat. Důležitý byl výraz sochy, její vznešenost, ale i volba materiálu – památník tu měl být „na věčné časy“ a jakékoli větší opravy by byly ideologicky nedůstojné. V okolí památníku se počítalo s úchvatnými vojenskými přehlídkami a početnými pochody. Jako odměnu za vítězný návrh dostali autoři 200 tisíc Kčs.

 

Monstrum nad Prahou. Autor Stalinova pomníku spáchal sebevraždu, dnes je prostor symbolem svobody a skejtování

 

Základní kámen ještě ten měsíc poklepal Klement Gottwald (zajímavostí je, že na zcela jiném místě, než ve skutečnosti památník nakonec vyrostl). Mohlo se začít.

 

Jenže se nezačínalo. Političtí představitelé museli najít peníze, které by nákladný projekt zasponzorovaly, vznikaly navíc problémy s volbou materiálu a odsouhlasením všech postupů.

 

Papírové a schvalovací práce na projektu působily zmateně, chyběla jasná koncepce, o té politici rozhodovali na jednotlivých schůzích. Jako by už tyto prvotní komplikace symbolizovaly budoucí osud celého projektu.

 

Ani po roce od položení základního kamene stavba nezačala. Původní termín přestal být realistický a výbor začal na architekta tlačit. Chtěli, aby pracoval rychleji a nabídli mu pomoc dalších sochařů. Stavbu chtěli dokončenou do konce roku 1952, ale s hlavními projektanty ani neuzavřeli korektní smlouvy.

 

Na návrhu si navíc našli další zásadní chybu – Stalin se politickým hlavám zdál příliš málo zveličen oproti ostatním postavám a je nutné ho na soše více zvýraznit. Architekt Švec neměl na výběr. Bylo nutné dílo přizpůsobit ideologii.

 

Článek můžeš dočíst jen s aktivním REFRESHER+
Kdykoli ho jednoduše zrušíš
První týden 0 Kč, potom 55.00 Kč měsíčně
VÍCE O PŘEDPLATNÉM
Upozornit na chybu. Pokud jsi našel nedostatek v článku nebo máš připomínky, dej nám vědět.
Zdroj: Petr Čenský - Socha ve veřejném prostoru pražské architektury, cuni.czNáhledový obrázek: Archive Photos / Stringer / Getty Tagy: historie, Joseph Stalin, stalin
Ohodnoť článek
3
Sdílej článek
Hodnocení tohoto článku je dostupné jen s aktivním předplatným REFRESHER+.
Předplatit
Zrušit
Při hodnocení článku nastala chyba. Zkus se nově přihlásit a znovu ohodnotit článek.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Dostávej nejlepší obsah mailem
Nestíháš všechno sledovat? Pošleme ti do schránky nejčtenější a nejlepší obsah.
Žádný spam. Kdykoli se můžeš z odběru odhlásit.
Posílat e-mail
Nejčtenější
Domů
Sdílet
Diskuse
Hledat
Více
Zapni upozornění a už ti nic neunikne!

Chceš vědět, co se děje, a mít přehled? Dostávej upozornění o nejžhavějších zprávách na Refresheru.

(Příklady: Hořel Notre Dame, Zemřel Mac Miller, Trailer na Avengers)
(Příklady: Sagan skončil první, Nový zákon s vlivem na moderní lidi, Dnes nás čeká zatmění slunce)
Pokud chceš, abychom ti poslali téměř všechny novinky, vyber tuto možnost.