Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Papež, Havel, 11. září, vlna tsunami, tragédie u Smolensku. Co je státní smutek a proč ho dostal Karel Gott? Podívali jsme se do české historie na to, jak byly v minulosti drženy.
Blíží se půlnoc, příchod dne státního smutku a grandiózní rozloučení na pražském Žofíně čítá své poslední příchozí. S Karlem Gottem se tu rozloučilo na 50 tisíc lidí, přijeli z celé republiky i ze zahraničí a čekali na to několikahodinové fronty.
Loučí se se symbolem něčeho, co tu přece vždycky bylo; symbolem pevného bodu v životě, který vždy s elegantním odstupem a typicky rozjasněným úsměvem shlížel na masu fanoušků a zpíval písně, které všichni znali.
Ať už bylo politické rozložení na území Československa a následně Česka jakékoli, ať už země zažívala nejrůznější přírodní katastrofy, vyhrávala i prohrávala důležité sportovní zápasy, řešila nejrůznější společenské kauzy, problémy nebo užívala úspěchů, byl tu on. Pěl z rádia či televize své písně a jeho klidný hlas vnášel lidem do domácností klid – tam, kde byl božský Kája, bylo všechno na několik minut v naprostém pořádku.
Jenže teď tu najednou není a republika truchlí. Státní smutek je událost, která se v dějinách Česka objevila jen párkrát. A i když přímý státní pohřeb Gottova rodina odmítla, bude nutné pietu v určité formě dodržovat – na státních institucích musí vyvěsit vlajky na půl žerdi, do konce roku 2016 dokonce nesměly být v Česku provozovány loterie a hazardní hry, kasina a herny byly uzavřeny.
Naposledy to bylo po smrti někdejšího prezidenta Václava Havla v roce 2011. Pojďme ale ještě o kus dál, do 14. září 2001, kdy se svět teprve oklepával z teroristického traumatu, jenž se udál o tři dny dříve.
Státní smutek v České republice
14. září 2001 – památka na oběti teroristických útoků 11. září 2001;
5. ledna 2005 – uctění 150 tisíc obětí zemětřesení v jihovýchodní Asii;
8. dubna 2005 – pohřeb papeže Jana Pavla II.;
17.–18. dubna 2010 – uctění obětí pádu letadla Tu-154 u Smolensku;
21.–23. prosince 2011 – památka na prezidenta Václava Havla;
12. října 2019 – pohřeb zpěváka Karla Gotta.
Pár dní po 11. září přestala jezdit MHD
Když 11. září 2001 doslova v přímém přenosu došlo k teroristickému útoku na New York, svět se zastavil. Najednou nebylo potřeba nic nového dělat, nikam se vyvíjet, bylo potřeba vyřešit ten obrovský chaos šířící se v manhattanských ulicích do celého světa.
Teorií, jak by vypadal svět, kdyby se nestalo 11. září, je příliš mnoho na to, abychom se tu jimi zabývali, spíš je zajímavý úhel pohledu, jak „významná“ událost – i přesto její negativnost – to byla a kolika lidí se okamžitě dotkla. I zemí Evropy, které byly od New Yorku tisíce kilometrů daleko.
A zatímco v USA probíhaly masivní záchranné práce, které nikdy v historii neměly obdoby, Česko se tři dny od smutné události se připojilo k zemím Evropské unie, které v tento den vyhlásily den státního smutku. Státní vlajky spustily na půl žerdi a zábavní akce, které by snižovaly důstojnost piety, jejich organizátoři zrušili.
Byl věnován památce několika tisíců obětí teroristického útoku. Podle Českého rozhlasu se smutek se dotýkal běžného života – ve městech v celé EU se v pravé poledne na tři minuty se v poledne zastavil život a všechna města České republiky se zahalila do ticha.
Smutek symbolizovaly sirény a kostelní zvony, které se rozezvučely na počest tragicky zesnulých, a do podvědomí se dostával celosvětový nepřítel, které měl celou situaci na svědomí – Usáma bin Ládin.
V Praze odpálila čestná stráž smuteční salvu. Tehdejší český prezident Václav Havel smutek samozřejmě také uctil, připojil se k němu u hrobu Tomáše Garrigua Masaryka při příležitosti výročí jeho úmrtí. Na některých místech nejezdila MHD, Český rozhlas vysílal poprvé v historii naprosté ticho, komerční stanice zahrály píseň Imagine od Johna Lennona. Svět pravděpodobně nebyl semknutější – proti zlu se musí jedině solidaritou a dobrem.
Jan Pavel II. i vlna tsunami, kvůli které zemřelo 150 tisíc lidí
Podobný smutek celá Evropa, včetně Česka držela i během uctění památky obětem zemětřesení v jihovýchodní Asii, 5. ledna 2005. Během ničivé vlny tsunami v oblasti Indického oceánu zemřelo přes 150 tisíc lidí.
Mezi lidmi však tento smutek nevyvolal takové reakce jako v roce 2001, byť na úřadech visely vlajky na půl žerdi, zvonily zvony a rozezněly se i sirény. Během smutku by se měli lidé správně zastavit a na chvíli uctít památku, ale v téměř všech hlavních městech se proud turistů nezměnil.
Přístup ke smutku se podle iDnes.cz lišil jen v některých městech – například v Hradci Králové a Ústí nad Labem, kde přestaly jezdit autobusy a trolejbusy, v Olomouci uctili oběti před budovou požární stanice tamní hasiči tím, že zapnuli majáky. Ke smutku přistoupily i televizní stanice, které přerušily své vysílání a odvysílaly speciální spot, který ukazoval, kde by lidé mohli pomoct.
Další státní smutek byl vyhlášen pár měsíců nato, po smrti papeže Jana Pavla II. 8. dubna 2005. Muž, který byl nejen významný náboženský představitel, ale hlavně bojovník proti komunistickému režimu v Evropě, měl daleký přesah mimo svou hlavní činnost. Byl proti trestu smrti, komunistickému útlaku, invazi do Iráku.
Brojil však proti liberalizaci náboženství i politiky, nechtěl přijmout homosexuální sňatky a potrat i eutanázii bral pod taktovku tzv. „kultury smrti“, kterou nechtěl nijak podporovat.
Lidé ho mohli mít rádi, mohli ho nenávidět, ale jeho vliv na tehdejší společnost mu nešel upřít. Na posledním rozloučení u Svatopetrského náměstí ve Vatikánu je plno. Truchlí nejen přítomní, ale i celý svět včetně Česka, které na tento den vyhlásilo státní smutek.
Solidarita s polskými sousedy
Další celorepublikové truchlení bylo vyhlášeno až 17.–18. dubna 2010. Celý víkend tehdy truchlili Češi za tragédii, která se stala týden dříve u Smolensku, u malé ruské vsi Pečersk na západě Ruska.
Polský prezident Lech Kaczyński, spolu s dalšími několika desítkami lidí z řad politiků, armády a církve zahynuli během pádu letadla. To zasáhlo stromy a zřítilo se k zemi. Celkem během této nehody zemřelo 96 lidí.
Havárii nešlo kvůli husté mlze zabránit a Poláci se tak ze dne na den přišli o prezidenta. Tragédie se dotkla kromě Ruska i všech sousedních států Polska, včetně Česka. Opět se týkal vyvěšení státních vlajek na půl žerdi a minuty ticha během poledne. Zavřena byla kasina, organizátoři různých akcí byli vyzváni, aby zvážili konání svých akcí tak, aby nesnižovaly význam smutku.
Za občana Havla
Václav Havel je bezesporu jedna z největších historických osobností posledních let, symbol svobody, demokracie a pokory. Když 18. prosince 2011 zemřel na respirační onemocnění ve spánku na své chalupě v Hrádečku, společnost tušila, že se v ní najednou cosi láme. Obrovská ztráta si žádala státní smutek.
Na státních a veřejných budovách visely vlajky na půl žerdi, uzavřela se kasina, proměnil se televizní program a scénář různých vystoupení, včetně těch divadelních. Divadelníci měli potřebu uctít památku někdejšího prezidenta a představení nezrušili – naopak ho začali minutou ticha za zemřelého státníka. Tohoto aktu se zúčastnili také politici, když ve Sněmovně nechali přehrát Havlova slova.
Vláda vydala výzvu, aby všichni občané v den pohřbu, v pátek 23. prosince ve 12 hodin, uctili Havla minutou ticha. Zatím poslední státní smutek trval 21.–23. prosince 2011.
Dnes drží den smutku úřady, blízké osobnosti se oficiálně loučí s Karlem Gottem v katedrále sv. Víta. Interpret, jakým je on, tu už pravděpodobně nikdy nebude. S Gottem odchází i jímavý hlas, jemná tvář a také dlouhá kapitola z minulosti – se všemi klady i zápory.