Sátorovci byli brutální, člena gangu popravili při močení, rozřezali ho a tělo pomleli v mlýnku na maso

Jejich vraždy nebyly jen nelítostné, ale také velmi časté. Prokurátor Úřadu speciální prokuratury v říjnu tohoto roku, při procesu s těmi Sátorovci, kteří přežili, prohlásil následující: „V počtu vražd nemají konkurenci nejen na území Slovenska. Nevím o gangu ve střední Evropě, který by zabil přes 40 lidí.“ Více vražd se neoficiálně připisuje asi jen gangu Mikuláše Černáka.

Kristián Kádár, který byl označovaný za

nejšílenějšího člena organizované skupiny Sátorovců

Policista informoval Sátora o tom, že ho mají zatknout

Kvůli rozjetému ilegálnímu byznysu na Slovensku po Sátorovi pátrala policie. Právě on měl být totiž objednatelem masakru Pápayovců. I když byl ale na útěku, většinu času se měl zdržovat v blízkosti hranic se Slovenskem a pravidelně navštěvovat svou rodinu.

Žitný vzpomíná na případ, kdy v roce 2001 policie získala informaci o jeho poloze a pokusila se Sátora dopadnout. Zásahová jednotka však neobklíčila dům, a tak se Sátorovi podařilo v autě z druhé strany uprchnout. Sátorova „imunita“ vůči zatčení bývala odůvodněna informátory ze strany policie, což se v pozdějším období potvrdilo.

„Někdo dal pokyn, aby nekonali, a to muselo jít z nejvyššího místa velení akce. Nikdy se tento případ pořádně nevyšetřoval, mávlo se nad tím rukou, ale od samotných funkcionářů policie z tohoto období bylo podezření, že situace měla být pro Sátora příznivá,“ prohlásil Žitný.

"Připravili jsme mnoho akcí k zadržení Sátora, všechny řídil Drevenák a všechny byly neúspěšné," vyjadřoval se podle Plus 7 dní u soudu k osobě zkorumpovaného policisty Drevenáka bývalý policejní prezident Jaroslav Spišiak. Mafiánským kumpánům měl Sátor tvrdit, že o zátahu předem věděl. „Už den předem jsem dostal varování, že v devět ráno mohu očekávat policejní návštěvu. Vstal jsem zhruba o osmé, dal jsem si sprchu, vydatně jsem se nasnídal. O půl deváté jsem vešel do garáže, lehl jsem si na zadní sedadlo auta a řidič mě odvezl pryč,“ říkával Sátor podle výpovědi jeho někdejších spolupracovníků.

Falešný doklad příslušníka SIS?

Svého času Sátor údajně vlastnil průkaz příslušníka Slovenské informační služby, ten byl ale podle Žitného falešný.

„Jeden muž z podsvětí mi říkal, že jel v autě se Sátorem po jižním Slovensku a zastavila je policejní hlídka. Sátor jim ukázal doklady a mohli jet klidně dál. Tento muž neviděl, jaké doklady jim Sátor předložil, ale podle mě nešlo o průkaz SIS, ale spíše legalizační dokumenty vystavené na cizí jméno. V těch dobách byly totiž možnosti, jak si za peníze koupit velmi kvalitní falešné doklady,“ objasnil.

„To, že měl někdo průkaz SIS, ještě samozřejmě neznamenalo, že byl příslušníkem SIS. Zřejmě měl tedy v držení pouze falešný průkaz. Ten je samozřejmě velmi rizikové použít. Znám příklad pána, který podnikal v oblasti bezpečnostní techniky. Vracel se z Trenčína a zkontrolovala ho policie, které ukázal SIS průkaz. Tehdy ho zadrželi, protože zjistili, že je falešný. Skutečný příslušník SIS takto běžně svůj průkaz nevytahuje. Ten, kdo pro SIS pracoval, tak žádný průkaz ani nepotřeboval, jako například mafián Edo Dinič a podobně. Stačilo jim to, že měli ochranu z nejvyšších míst,“ dodal Žitný. 

Člena vlastní skupiny zastřelili při močení a pomleli ho v mlýnku na maso

Roky plynuly a mezi členy Sátorova gangu začaly vznikat spory. V roce 2006 nakonec zabili svého účetního Andora Reisze. Zastřelili ho během malé potřeby. Reisze v někdejší slepičí farmě v Dunajské Stredě brutálním způsobem rozřezali, pomleli v mlýnku na maso a kousky jeho těla následně hodili do Malého Dunaje. Důvodem jeho odstranění mělo být údajně to, že Sátorův gang okrádal o peníze. Brutální skutek mafie popsal v pozdějším období před soudem Zsolt Nagy alias Čonty.

„Tam ho začal Lehel (poznámka redakce – Lehel Horváth přezdívaný Hrobník, přezdívka vznikla podle toho, že oběti zakopával na svém pozemku v obci Čótfa) mlít, ale protože tam byly kosti, mlýnek se zasekl, zkusil to znovu, ale nešlo to. Mě i Kádára poslal pryč, abychom se vrátili druhý den. On tělo vykostil a maso nasekal, bedničky jsme dali na přívěsný vozík. Kádár s Lehel odešli vyhodit pomleté ​​maso do Dunaje a já jsem kopal jámu. Když se vrátili, Lehel tam dal kosti, já jsem je zahrabal a šli jsme domů,“ cituje jeho slova portál TV Krimi.

Žitného jsme se ptali, zda mělo jít o symbolický způsob vraždy, aby se potenciální zrádci skupiny vyhýbali okrádání vlastní skupiny. „Ano, je to jedna možnost. Osobně se ale přikláním k tomu, že šlo o akt velkého hněvu. Reisz totiž připravil svého šéfa o velké peníze, ulíval si je pro sebe a neposouval je dál. Pochopitelně mohlo jít také o výstrahu, aby si každý rozmyslel, zda se chce se Sátorovci dostat do sporů. Koneckonců, když už vás zabijí, tak vám je jedno, jestli vás semelou. Horší je, když už vás jdou mlít zaživa. Reisze nejprve zabili a část jeho těla pomleli v menším mlýnku na maso. Na celé tělo by totiž museli mít velký průmyslový mlýn,“ objasnil.

Museli ale opravdu členové gangu svého bývalého kumpána z tohoto světa odklidit takovým extrémním způsobem? Bývalý kriminalista Matej Snopko tvrdí, že se při podobných zločineckých skupinách disciplína udržuje zejména brutálními praktikami.

„Mafiánský šéf velí nejrůznějším individuím s pochybnou morálkou a hrubými způsoby. Zločinecký gang jen málokdy tvoří profesoři, vynálezci, lékaři a podobně. Taková skupina je schopna provést sama od sebe opravdu různé nekalé činy, jen nevíte kdy a co. Boss takové organizované zločinecké skupiny musí tedy své členy udržovat v disciplíně, jinak by se to rozpadlo. A nejuniverzálnější jazyk, jakému podobní zločinci rozumějí, je brutalita a násilí,“ odůvodnil způsob odstranění Reisze pro naši redakci. Jak říká Snopko, kdyby Sátor nechtěl, aby šlo o výstrahu, mohli svého účetního odstranit v tichosti a bez přítomnosti jiných členů gangu.

„Gustav Murín ve své knize v kapitole Lehká citová spoušť skvěle vystihl, že mafiánský boss dokáže vybuchnout při sebemenším problému. A to ne proto, že by se neuměl ovládat, ale proto, že má toho akorát tak dost. Musí řešit organizování skupiny, policii či konkurenci. Když si někdo pak začne ulívat ve skupině peníze pro sebe, jde o poslední kapku,“ dodal.

Koryto Malého Dunaje a kostra mafiánské oběti

Tajného svědka uškrtili a zakopali, informace jim dodal vysoce postavený policista

Sátorovci mimo jiné stáli i za vraždou utajeného svědka vypovídajícího o masové vraždě v baru Fontána – bývalého zabijáka gangu Pápayovců jménem Béla Écsi a jeho bodyguarda Branislava Kotlána. Podle informací svědků měl při jeho vraždě z roku 2003 stát samotný Sátor, který Écsimu kolem krku obvázal lano s železnou tyčí. Tou ho společně s tehdy ještě věrným členem gangu účetním Andorem Reiszem uškrtili, píše PLUS 7 DNÍ. Tělo Écsiho zakopali do jámy, do které hodili i Fredyho Nagya, člena gangu zastřeleného při přestřelce s Écsim a jeho bodyguarda.

Informace o jeho poloze měl mafii poskytnout bývalý policista Boris Drevenák, Sátorovci přezdívaný Nosatý. Soud ho uznal vinným a odsoudil na 17 let vězení, Drevenák se aktuálně nachází na útěku. Nejsmutnějším faktem je, že Drevenák byl elitním policistou z Úřadu boje proti organizovanému zločinu, tedy funkcionářem oddělení bojujícího proti mafiánům. Jeho zrada se z toho důvodu příčí všem morálním zásadám. Od mafie měl za své služby podle výpovědí Sátorovců dostávat každý měsíc výplatu.

„Écsi byl zabiják Pápayovců. Nepohodnout se s ním nebylo pro nikoho bezpečné. I my jsme z něj měli strach. Dělali jsme vše pro to, abychom zjistili jeho pohyb,“ cituje slova člena Sátorovců Pavla Vlčka PLUS 7 DNÍ.

„Drevenák nám zjistil, kde Écsi bydlí, v které podzemní garáži má zaparkované auto, kudy se pohybuje. Když se Drevenák dozvěděl, že Écsi zemře, ještě si od něj půjčil dvě stě tisíc slovenských korun. Protože věděl, že to nebude muset vrátit. Zmást policejní vyšetřování nám také pomáhal Drevenák,“ vyjádřil se dále u soudu Čonty.

Na 17 let odsouzený bývalý policejní funkcionář Boris Drevenák

Sátor se rozhodl vzdát policii, chtěli ho totiž zabít vlastní lidé

Tímto však výpočet obětí Sátorovců rozhodně nekončí. Vzpomeňme i Csaba a Szilárda Raiszovi. Ti zmizeli v roce 2008 a v březnu 2011 se našla jejich těla zakopaná na ranči v oblasti Csótfa. Sátorovcům se zřejmě nezdálo, že by předpokládaní střelci z restaurace Fontána mohli svědčit.

Jistý čas se říkalo, že by se na místě mohlo nacházet také tělo investigativního reportéra Pala Rýpala, který stejně jako Raizsovi zmizel v roce 2008. Podle novináře Jana Petroviče však šlo o falešnou stopu. Na rozdíl od Csaba a Szilárda ale jeho tělo policie nikdy nenašla, a tak je i nadále oficiálně označován za nezvěstného.

Mafiánský byznys plný vražd se při neustálém útěku ale nedal dělat donekonečna, a tak se nakonec Sátor setkal se současným prezidentem Policie Slovenské republiky (tehdejším ředitelem odboru Úřadu boje proti organizovanému zločinu) Milanem Lučanským, kterému nabízel informace z podsvětí. Za ně samozřejmě od Lučanského žádal zmírnění trestu.

„V létě 2010 se Lučanskému ozval Kádár a řekl mu, že by se s ním chtěl vidět Sátor. Lučanský však požadoval, aby se setkali na území Slovenska, což zase odmítli oni, protože se obávali o zadržení Sátora. Nakonec se dohodli, že se setkají v maďarské městě Komárom. Lučanský nahlásil svému nadřízenému, že jde na setkání s Kádárem a Sátorem a nechal se zajišťovat svým parťákem Josefem Mičietem.

Sátor říkal, že by se rád vrátil, ale má jisté podmínky. Lučanský mu odpověděl, že i když bude objasňovat trestnou činnost z podsvětí, jeho návrhy musí schválit prokurátor. Proto mu nabídl alespoň to, že může provést zadržení na území Slovenska, které bude bezpečné. V průběhu rozhovoru ale odešel Kádár od stolu, a tak se ho Lučanský zeptal, co se vlastně děje. Sátor kývl hlavou směrem ke Kádárovi a objasnil mu své podezření, že ho zabijí vlastní lidé,“ popsal průběh jejich setkání bezpečnostní analytik Žitný.

V rozhovoru pro Refresher se Lučanský vyjádřil také k setkání se Sátorem

„Přišla ale nová vláda, policejním prezidentem se stal Jaroslav Spišiak. Lučanský se u něj nahlásil, vyjasnil mu důvod schůzky a potvrdil, že chce Sátor vypovídat. Vzápětí nato byl Lučanský z policie propuštěn. To bylo na přelomu léta a podzimu, no a v prosinci se již Sátor nikomu nehlásil. Na Vánoce se neozval ani dětem, rodině, přičemž všichni tušili, že se něco stalo. Tehdy byl již mrtvý,“ dodal.

Spišiak patřil mezi policisty, kteří Sátorovcům leželi v žaludku. Na Specializovaném trestním soudu v pozdějším období vypověděl, že Sátorovci na něj chtěli narafičit fiktivní převzetí úplatku v hodnotě 300 000 slovenských korun a také plánovali jeho fyzickou likvidaci.

Sátora mohli využít jako cenného svědka, druhé setkání s Lučanským se už ale nekonalo

„Pokud to mám říct natvrdo, někomu velmi záleželo na tom, aby nebyl Sátor nalezen. A když ano, tak už mrtvý, aby nemohl mluvit,“ domnívá se Žitný. Ještě před tímto setkáním se ale Sátor dostal k tehdejšímu generálnímu prokurátorovi Dobroslavu Trnkovi, kterého překvapil na rybaření. I toho se ptal, co má udělat pro to, aby mohl vypovídat a ze situace odejít ideálně beztrestně. To však nebylo možné.

V době předpokládaného usmrcení Sátora z roku 2010 Milan Lučanský pracoval jako bezpečnostní pracovník firmy DMS, a tak neměl kompetence k tomu, aby Sátora dokázal využít jako cenného svědka ještě předtím, než zmizel z povrchu zemského.

Později se na Lučanského valila kritika za to, že mafiána Sátora nezadržel. Prezident PZ SR ale tvrdí, že postupoval správně. „Byla jistá obvinění a útoky na mě, že jsem ho měl tehdy zadržet. Stále jsem tvrdil, že jsem byl na území jiného státu, kde nemám žádné pravomoci, nebyl jsem ozbrojený, neovládám maďarský jazyk. Neměl jsem jinou možnost, než od tohoto zákroku svým způsobem upustit. Nebyl jsem přesvědčen, že jde o Ludvíka Sátora. Vypadal úplně jinak než na policejních fotkách z osobních dokladů,“ cituje jeho slova Teraz.sk.

Od konce roku 2010 Lajose Sátora nikdo neviděl, přičemž se počítá s verzí, že ho zabili 2. prosince 2010. Tělo šéfa organizované kriminální skupiny stojící asi za největším počtem vražd na Slovensku ale dosud nenašli. Je totiž pravděpodobné, že ho gangsteři z prvotního hrobu přesunuli na další místo.

„Organizátoři takové skupiny jsou inteligentní, a to hlavně praktickým způsobem. Musí mít vynikající manažerské schopnosti, musí umět ovládat gaunery a nabírat do skupiny i inteligentnější sortu lidí na páchání sofistikovanějších zločinů, a musí se vyhýbat nejen před policií, ale i před mafiánskou konkurencí. Policii se však v dané době dalo uplatit a jiným způsobem eliminovat. Ale většina mafiánů nepočítala s tím, že největší nepřítel není ani tak konkurence, ale vlastní lidé. Mafiány nejčastěji zradí lidé z jejich skupiny,“ řekl k tématu Snopko.

Milan Lučanský byl na jednání

Specializovaného trestního soudu se Sátorovci předvolaný jako svědek (10. ledna 2019)

Rozklad Sátorovců a odsouzení členů gangu

Jak informovala TV JOJ, policie proti Sátorovcům zasáhla v roce 2016 akcemi Mlýnek (nazvaná podle toho, že Sátorovci tělo oběti pomleli v mlýnku) a Mlýnek 2, kdy zajistili množství osob. K vraždě bosse Sátora se nakonec přiznal Lehel Horváth alias Hrobník.

Na vraždě Sátora se měli podílet i Kristián Kádár a František Zakál. Lehel byl skutečně brutálním zločincem. Podle prokurátora dokonce zbil vlastní manželku a pohodil ji lvici, informuje Markíza. Při činu mu prý pomáhal i syn. Ještě v roce 2016 se ale Horváth na svobodě stihl vyjádřit pro portál Paraméter mimo jiné k tomu, jak údajně pracovali s tělem Lajose Sátora.

„Zakopali jsme ho do předem připravené jámy, kterou jsem sám vykopal. Bagr zajistil Kristián (Kádár), já jsem neměl takový stroj. Všechno vlastně naplánoval on. Bylo to v jeho zájmu udělat to, protože pokud by ho Kristián nezabil, Sátor zabije jeho. Alespoň to tak vypadalo. A tato skutečnost vedla k tomu, že to spolu se Zakálem naplánovali,“ řekl.

Členové Sátorova gangu v říjnu tohoto roku stáli před senátem Nejvyššího soudu Slovenské republiky. Ten se rozhodl jejich tresty potvrdit a v jiných případech dokonce zpřísnit. Pavel Vlčko a Kristián Kádár byli odsouzeni k trestu odnětí svobody ve výši 25 let, přičemž Rolanda Szamaránského společně s Andorem Márikou odsoudili na 18 let.

Každému jednomu z nich navíc propadne majetek. Zsolt Nagy alias Čonty byl Specializovaným trestním soudem ještě v březnu odsouzen na 22 let. Kvůli spolupráci se Sátorovci byla v minulosti stíhána například i bývala šéfka klubu Most-Híd v Gabčíkově a zároveň Čontyho partnerka Judita Csörgőová. Ta ale podlehla nemoci, a tak se soudního procesu nedočkala.