Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Sešli jsme se s místopředsedou Milionu chvilek pro demokracii, Benjaminem Rollem, který spolupořádá sobotní demonstraci na Letné.
Na konci června se v Praze na Letné odehrála největší demonstrace od pádu komunismu. Podle odhadu operátora T-mobile se jí zúčastnilo asi 283 tisíc lidí. Masový protest byl namířen proti premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a ministryni spravedlnosti Marii Benešové (za ANO). Demonstranti požadovali jejich demisi. Šlo o reakci na návrh policie obžalovat premiéra, který byl hned druhý den následován výměnou ministra spravedlnosti právě za Marii Benešovou.
Od té doby uběhlo bezmála 5 měsíců, v průběhu nichž bylo trestní stíhání Andreje Babiše zastaveno. Spolek Milion chvilek pro demokracii, který demonstraci na Letné organizoval, chystá další protest na příští sobotu 16. listopadu. Setkali jsme se tedy s jeho místopředsedou Benjaminem Rollem, který nám prozradil, proč chtějí demonstrovat i v momentě, kdy už premiér není trestně stíhaný.
V tomto článku si přečteš:
Jak je spolek Milion chvilek pro demokracii financován
Proč pokračují v protestech, přestože bylo ukončeno trestní stíhání premiéra
Zda na sobotní demonstraci vystoupí i politici
Jak chtějí naložit se 4 miliony na svém transparentním účtu
Kdo by podle Benjamina měl být premiér, když ne Andrej Babiš
Jak je zval k jednání za zavřenými dveřmi
Jakým nenávistným zprávám musí čelit
Zda se Milion chvilek promění v politickou stranu
Prozradil nám i jak mu vlastní aktivismus změnil život, jaký je to pocit promlouvat ke čtvrtmilionovému davu, jak je jejich spolek financován, nebo zda je podle něj demokracie v Česku v ohrožení.
Zdroj: REFRESHER/Adam Smeták
Jaké je to mluvit k davu, který čítá 283 tisíc hlav?
V tu chvíli mi to asi nedocházelo. Soustředil jsem se na to, co mám říkat a že to musíme zvládnout. Byla s tím spojená velká zodpovědnost. Člověk má obrovskou moc, ti lidé poslouchají a kdyby změnil rétoriku, mohl by s tím davem manipulovat. Byť mám pocit, že dav na Letné zrovna byl tak specifický, že by se strhnout nenechal. Vím o několika případech, kdy v davu začal někdo třeba nadávat, ale lidi to nepřijali. Je těžké volit jazyk, jakým mluvit. A byl fakt zvláštní pocit říct, ať se posunou kousek doleva, a teď se 300 tisíc lidí opravdu posunulo doleva. Je třeba si uvědomit, že to není sranda a pro nás je dobré si pořád připomínat, že není náš úkol tohle zneužívat. Chápu politiky, které to pak vede k tomu, že s lidmi manipulují, určitě je to dobrý pocit, ale je to hrozně nebezpečné.
Považuješ zpětně pozvání politiků na jednu z demonstrací za správný krok?
Myslím, že v tu chvíli to mělo své místo. Na ty další akce jsme od toho už upustili. Byli tam ve chvíli, kdy byl odvolán ministr spravedlnosti, policie doporučila obžalovat Babiše a oni nám měli slíbit, o co se zasadí. Tím pro nás jejich funkce skončila. Zároveň jsme se kvůli všem námitkám a kritice rozhodli dát jasně najevo, že nás neorganizují a nejsme na ně navázaní, tak všechny další akce byly bez nich, aby se ukázalo, že to není o nich. Ale v tu chvíli to bylo důležité, protože nakonec to řešení musí být politické. A my je musíme tlačit k aktivitě, protože jinak to nepůjde.
Takže ani na ty další demonstrace nebudou přizvaní politici?Nebudou. Zatím. Je možné, že zase někdy nastane čas, kdy to bude mít své místo. Teď tam nebudou.
Můžeš prozradit, kdo tam bude?
Zatím jsme zveřejnili například Ivana Trojana a Danu Němcovou. Dana Němcová je chartistka, významná paní. Pro tu akci, která má být zároveň oslavou výročí sametové revoluce, je důležité mít tam nějakého pamětníka. Ona nám může díky své zkušenosti říci, jak hrozné to bylo předtím a zároveň, že je dnes opravdu co slavit, byť máme mnoho problémů. Potvrzený je i Hutka, toho jsme nechtěli přijmout v červnu, protože by to sklouzlo k minulost, ale teď to k tomu výročí sedí.
Do jaké míry se budete v sobotu vracet k listopadu 1989?
Částečně. Hlavní vyznění nebude o tomhle, ale bude to mít své důležité místo, protože 30 let je velká věc. Bude to částečně oslava, částečně upozornění na současné problémy a částečně praktická vize, co my jako občané můžeme dělat, abychom si ten dobrý stav udrželi, respektive zlepšili, protože není úplně dokonalý. To budou takové tři hlavní linie. Ale ta oslava samozřejmě má velký význam, protože bez listopadu 89 bychom vůbec nemohli takovéhle věci dělat. Vyjadřovat se jakkoli veřejně k politice, to by nešlo. Je to pro nás hodně inspirativní i tou formou protestů, které byly slušné, nevulgární, nenásilné. To je důležitý étos, který chceme nést.
My nechceme svrhnout vládu, nebo udělat revoluci, chceme, aby se tady našel dostatek lidí, kteří jsou ochotní ve svém běžném životě dělat něco malého pro demokracii
Víte dopředu, o čem tam který řečník bude mluvit?
Většinou nám to neříkají slovo od slova, ale my je zveme a prosíme je, aby promluvili o nějakém konkrétním tématu. Teď bychom byli rádi, kdyby se drželi času. To je hodně důležité, protože ta Letná přeci jen byla dlouhá, takže na ně chceme víc tlačit, aby zkrátili své projevy. Nejde ani o celkovou délku, ale jde i o ten konkrétní projev – když je konkrétní, úderný a stručný, je mnohem zajímavější pro posluchače.
Přijde více lidí než v červnu?
To je otázka. Já fakt nevím. Je možné, že to výročí a to, že ta situace pořád není dobrá, povede k tomu, že by mohlo přijet více lidí. Víme, že už vlaky z Olomouce jsou vyprodané, že si lidé v těch konkrétních menších městech domlouvají ještě více autobusů, takže víme, že jich bude víc než v červnu, zároveň jestli celkové číslo bude větší, nemůžeme úplně předjímat. Zároveň tu není ta vlna demonstrací, která by to připravila, není tady teď žádná konkrétní kauza, která by lidi zvedla ze židle a to podle mě taky bude hrát roli. Nicméně, myslím si, že to bude velká akce, tak jako tak. To už teď víme. Jestli bude větší nebo ne, vlastně není úplně důležité.
Co je jejím cílem?
Ty tři linie. My nechceme svrhnout vládu, nebo udělat revoluci, změnit systém, my chceme, aby se tady našel dostatek lidí, kteří jsou ochotní ve svém běžném životě dělat něco malého pro demokracii, pro společnost kolem sebe. Zkusíme představit konkrétní věci, které člověk může dělat, novou pozitivní výzvu. Chceme nejen upozornit na to, co je špatné, ale i na to, co je dobré. Protože to tady lidem chybí, nám to chybí a připadá nám důležité, abychom to řekli. Ke 30. výročí se hodí vzpomínat, upozorňovat a dát vizi.
Zpětně hodnotíš demonstrace jako úspěšné? Proběhlo jich 15 a měli jste požadavky, které ale nebyly dodrženy
Samozřejmě, když by to člověk poměřoval naplněním požadavků, tak byly neúspěšné. To se musí říct. Babiš je pořád premiér, Benešová je pořád ministryně spravedlnosti. Problém trvá, premiér navíc byl zbaven trestního stíhání, takže ten hlavní argument padl. Nicméně si myslím, a mluvil o tom i Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu, že funkce těch demonstrací je preventivní. On sám mluvil o tom, že kdo ví, jak by to s justicí bylo, kdyby ty demonstrace nebyly. Tím nám dal skrze média signál, že je to důležité. Takže úspěch byl v tom, že se nestaly ještě horší věci a za tím si stojíme i přes to ukončení trestního stíhání. My jsme demonstrovali za to, aby justice nebyla ovlivňována a kdyby se nám pak nelíbilo to rozhodnutí, tak bychom popřeli sami sebe.
Na svém Facebooku ale píšete, že to odůvodnění vzbuzuje pochyby.
Ano, to je pravda. A proto má smysl na to upozorňovat. Největší problém je, že to není vysvětlené. Problém s naší politikou je, že politici a úřady nedostatečně komunikují s veřejností a nedbají na to, abychom rozuměli tomu, co se vlastně děje. Politikům vyhovuje, když je zmatek a když lidi nedůvěřují institucím a nedůvěřují si mezi sebou. Politikům typu Babiš a Zeman vyhovuje to, že jsou lidé zmatení a nemají důvěru. A s tímhle my chceme pracovat, chceme na to upozorňovat a chceme to měnit. A to je také jeden z úspěchů těch demonstrací, že se lidé začali scházet navzdory rozdílným názorům. Na Letné byli lidé pravicoví i levicoví a sešli se na jednom místě, kde zažili nějaké společenství, které v České republice nemá tradici. Lidé se schází pravidelně na vesnicích a spojují je principiální věci. Vadí jim způsob politiky Andreje Babiše, to že je ve střetu zájmů, to že byl trestně stíhaný, to že byl estébák. Lidé ztrácejí strach veřejně vystoupit. A je důležité, že teď politici vědí, že je tady masa lidí, kteří jsou schopní se dát dohromady a vyjít ven, když nastane nějaký větší, hlubší problém.
Podle mě byla chyba politiků před Babišem, že s určitou částí společnosti neuměli komunikovat a nechali ji být, nechali ji na holičkách
Je podle tebe v Česku demokracie v ohrožení?
Rozhodně. Zatím třeba ne tak viditelně, nebo ne tak moc jako v jiných nejbližších zemích, jako je Maďarsko nebo Polsko. Na Slovensku se to snad obrací k lepšímu, ale ta krize je tam také v něčem větší. Problém u nás je, že v rukou Babiše je příliš mnoho moci. On je navíc ještě do velké míry pod tlakem Miloše Zemana, který je zase pod vlivem režimů v Rusku nebo Číně, za kterými jsou podnikatelské záměry různých lidí a kdo ví co. Zeman je navíc zlý, mstivý člověk, který rád dělá nepořádek. To prohlášení, že udělí Andreji Babišovi abolici, kdyby bylo obnoveno trestní stíhání, je jasným tlakem na Babiše, aby si uvědomil, kdo je jeho boss.
Máme slabého premiéra, který má zároveň obrovský vliv, protože má největší firmy, největší mediální dům, zneužívá evropské peníze, je ve střetu zájmů a ještě k tomu na takhle mocného člověka tlačí Zeman, který má zájmy mnohem hrozivější. A tahle kombinace je nebezpečná. Navíc je to spojené s obrovskou nedůvěrou mezi lidmi. Je tu atmosféra, kterou mohou zneužívat pragmatičtí populisti jako Babiš, kteří něco slibují, aby měli více moci, nebo ještě hůře lidé jako Zeman, Václav Klaus mladší nebo Okamura, kteří do tohohle všeho ještě přidávají strach a nenávist k nějaké skupině lidí. A to je strašně nebezpečné do budoucna. Už jsme tady měli pokus o teroristický útok od voliče SPD, a to se vlastně nic nestalo.
Myslíš si, že demonstrace tu atmosféru kultivují?
To je velká otázka. Rozhodně se nedá popřít, že tím, jak se o tom třeba v některých médiích píše, tak to vlastně působí jako další věc, na kterou se společnost dělí. Zastánci, protivníci. Nicméně, to by asi nastalo, ať bychom dělali cokoli. Snažíme se pracovat s lidmi, kteří nám fandí a s nimi pracovat, aby byli kultivovanější. Velká část z těch 300 tisíc lidí na Letné asi zná někoho, kdo volí ty druhé politiky. A můžou s nimi mluvit jinak než jen s odsudky. Podle mě byla chyba politiků před Babišem, že s určitou částí společnosti neuměli komunikovat a nechali ji být, nechali ji na holičkách a v tom rychle se měnícím světě, který teď máme, zůstali opuštěni. A pak se Okamura a ti další zaměří přesně na tuhle skupina lidí a i když lžou a nikdy pro ni nic neudělají, tak jim to funguje, protože se ti lidé konečně cítí oslovení a přijatí. Do budoucna bude zásadní umět mluvit s lidmi, kteří jsou v jiných sociálních bublinách.
Myslím si, že je zásadní, aby se tato generace začala zajímat, protože je možná poslední, která by s tím mohla něco udělat
Jaký typ lidí chodí na vaše demonstrace?
To je hrozně pestré. Mladí, staří, levicoví, pravicoví. Asi by se dalo říct, že tam je nejvíc střední třída, ale je to je otázka. Nemáme data, nemáme průzkum, kdo byl na Letné. Ale mě fascinuje, jak to bylo pestré názorově a věkově.
Zajímá mladé lidi politika?
Ze sociologických dat vyplývá, že je dost málo lidí, které to opravdu zajímá hlouběji, což je ale obecně vždycky ve společnosti a není to jen problém mladých lidí. Problém je, že mladí lidé málo chodí volit. Ale myslím si, že v posledních letech se stává zajímavým se o to dění zajímat právě i díky demonstracím, které se staly kulturní akcí. Vlastně je v uvozovkách „cool“ tam přijít a mít placku. Sice to není záměr, pro který bychom to dělali, ale vlastně nám to hrozně pomůže dostat tu důležitou informací k více lidem.
Podobně se v posledním roce začalo mluvit o životním prostředí. Mezi středoškoláky jsou úspěšné Fridays for Future, což sice nejde přes nás, ale má to podobný efekt. Mladí lidé se začínají zajímat o něco důležitého, díky čemuž se začínají zajímat i o politiku, chodí na ty stávky a pak i demonstrace jiného typu. Takže jsme teď možná na hranici, kdy se to zvedá. Myslím si, že je zásadní, aby se tato generace začala zajímat, protože je možná poslední, která by s tím mohla něco udělat. Možná už pak bude pozdě.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemknutí?
Jak je spolek financován
Jak chtějí naložit se 4 miliony na svém transparentním účtu
Kdo by podle Benjamina měl být premiér, když ne Andrej Babiš
Lidé nám posílají peníze na transparentní účet, zároveň je tam platební brána, kde je druhý účet. Peníze na placení zaměstnanců jdou z toho druhého, ale ve výroční zprávě všechny ty příjmy a výdaje budou zveřejněny, na tom transparentním je vidět všechno. Z něj se platí akce. Lidé nám tam posílají malé částky – stovky, tisícovky.
Proč nejsou odměny zaměstnanců na transparentním účtu?
To nemá žádná společnost, že by to zveřejňovala. V té výroční zprávě by mělo být i nějak obecně popsané, jaké jsou tam zhruba ty úvazky.
Odmítáte i nějaké finanční dary?
Už se stalo, že jsme něco odmítli z různých důvodů. Buď to byla kontroverzní osobnost, nebo to bylo pochybné.
Uveřejnili jste petici za odstoupení premiéra Babiše, která má přes 400 tisíc podpisů a cílem je milion. Myslíš, že když se vám podaří toho čísla dosáhnout, povede to k něčemu reálnému?
Od začátku je to spíše takové symbolické. Milion chvilek je o tom, aby se našel milion lidí, kteří si najdou chvilku pro demokracii. Ta petice může být jednou z těch chvilek. Ale my nechceme, aby fungovala odvolatelnost politiků, jako to chce Okamura. My nechceme, aby to fungovalo mechanicky, že sesbíráme podpisy a on musí odstoupit. Základní princip byl vytvořit společenský tlak, aby bylo jasné, že musí odstoupit z vlastní úvahy, čehož on asi není lidsky schopen. Jde o to vytvořit prostředí, ve kterém je to jeho jednání nepřijatelné, divné a nenormální, což povede k tomu, že v dalších volbách už nebude tak úspěšný.
Není dobře, aby premiér demokratického státu lhal o občanech, kteří mají jen jiný názor, nebo upozorňují na nějaký problém
Pravdou ale je, že preference ANO se nesnižují, naopak podle posledních průzkumů stoupají.
Je pravda, že se posledních měsících nesnižují, ale myslím si, že on už ani nemá kam růst. Těch 35 %, které ve volbách mít nebude, je jeho strop. Teď je otázka, jak na to budou reagovat ostatní strany. Voličů, kteří volí prodemokraticky, je vlastně stejně jako těch, co volí tyhle lidi. Ale náš volební systém není úplně dobrý a ten systém přerozdělování hlasů na mandáty je nespravedlivý.
Strana, která má víc procent, získává neúměrně víc mandátů než strana, která má procent málo. Není to tak, že by měla 35 % ve volbách a za to 35 % mandátů, řádově je to jinak. A my doufáme, že když se o tomhle bude mluvit, opoziční strany přijdou s nějakým řešením. Otázka je jakým. Nevím, které je bude, ale musí s tím něco udělat, protože jinak přestanou existovat. Těch 30 % by potom nemuselo být tak zásadních, kdyby existovala další podobně velká síla. Pětiprocentní strany nic nezmůžou, protože jim k tomu ten systém nedává prostor. Klíčové je, aby si opoziční demokratičtí politici nehráli na svém písečku, přestali se zajímat o spory z minulosti a aby našli nějaké společné řešení.
Kdo by měl být premiér, když ne Andrej Babiš?
V tuhle chvíli dává smysl, aby to byl někdo z hnutí ANO, když vyhrálo volby. To je v pořádku, to jsme nikdy nezpochybnili, jenom nám jde o to, aby to nebyl někdo, kdo je v tak zásadním střetu zájmů, kdo nebyl estébák, kdo není v podezření z trestných činů, byť už není trestně stíhaný. Jeho vliv by samozřejmě trval a musel by se dál sledovat, ale minimálně principiálně je alespoň symbolicky důležité, aby nebyl v té pozici. Nám jde o princip, že tenhle člověk to nedělá dobře a i když pominu politiku, tak osobnostně by to neměl být premiér. Už jen kvůli tomu, jak se chová, jak o nás lže, jak lže o opozičních politicích, jak se vzteká, když ho novináři konfrontují.
Jak o vás lhal?
Mluví o tom, že demonstrace jsou placené opozicí, nebo že demonstranti, konkrétní lidé, kteří tam chodí, jsou placení za to, že tam přijdou. Jana Filipová, jedna demonstrantka, ho zažalovala a prvoinstančně zatím soud vyhrála a on se má omluvit. Byť se odvolává, jde o zásadní signál, že lhal a musí se omluvit a že to nebylo jen o té jedné konkrétní paní, ale že se to týká všech těch demonstrantů, o nichž to řekl. Podobně mluvila i Marie Benešová a ty lži se pak šíří přes všechny možné kanály. Není dobře, aby premiér demokratického státu lhal o občanech, kteří mají jen jiný názor, nebo upozorňují na nějaký problém. To už by samo o sobě v jiné zdravé zemi vedlo k jeho odchodu.
Ale hnutí ANO pravděpodobně bohužel není standardní strana, ale strana jednoho člověka. A to je ten největší problém. On není zvyklý na demokracii. On je šéf a zná vztahy – Já jsem šéf a ty jsi můj zaměstnanec, nebo Já jsem šéf téhle firmy a ty jsi můj nepřítel, můj soupeř, můj konkurent. A podle toho, jak se chová v médiích, nerozumí jinému vztahu. Vztah partner v dialogu mu nic neříká. On nepřijme druhého člověka, který má jiný názor jako partnera k rozhovoru, to jsme viděli, když si s námi vyměnil pár mailů. On to bere takto – Jsi proti mně, tak jsi nýmand, kterého zadupu.
Vy jste si vyměnili pouze maily a osobně se nesetkali?
Jednou jsme se sešli, úplně na začátku v roce 2017, kdy jsme mu předali naši výzvu Chvilka pro Andreje, kde jsme zatím chtěli jen, aby plnil sliby. On měl před volbami smlouvu Andreje Babiše s občany České republiky a ta byla hezká, ale nám neseděla s tím, jak se chová a jak se choval předtím. A tak jsme chtěli, aby se ke svým slibům veřejně přihlásil.
Po třech měsících jsme si uvědomili, že to s ním vůbec nemá smysl. Apelovat na jeho svědomí nejde, když svědomí nemá. A pak přišly další věci – trestní stíhání, jeho vláda neměla důvěru, přitom dělala zásadní kroky ve státní správě, zpráva OLAF z Evropy hovořila o tom, že Čapí hnízdo byl podvod, víc a víc se ukazovalo, že je ve střetu zájmů, na Slovensku se potvrdilo, že byl opravdu estébák a těch věcí opravdu přibývalo, tak jsme si řekli a dost, chceme jeho odstoupení.
Na transparentním účtu máte přes 4 miliony korun. Jak s nimi hodláte naložit?
Letná bude stát pravděpodobně zase něco přes milion. Zároveň už teď máme ve spolku placené lidi, protože tím stylem, jakým jsme to dělali první dva roky, už by to nešlo dál, protože by člověk vyhořel. Teď se to už přetavuje ve spolek, který chce fungovat dlouhodobě, ne jenom jednorázově na demonstracích. Mikuláš je placený, já mám malou dohodu, pak je tam pár polovičních úvazků, takže se snažíme, aby to pro lidi už byla práce a ne jenom dobrovolničení ve volném čase po práci nebo po škole.
Kolik lidí tvoří Milion chvilek pro demokracii?
Přímo ve spolku je kolem 15 členů. V organizačním týmu je to do 20 nejbližších spolupracovníků. Pak je dalších přes 150 lokálních organizátorů, kteří nejsou v tom přímém vedení, ale zároveň dělají akce Milionu chvilek ve svých obcích.
Kolik lidí organizuje Letnou 2, máte na to najatou i nějakou agenturu?
Máme blízkého známého, který nám dělal všechny předchozí akce. Produkčního, který má svůj tým, sežene zvukaře, lidi na práci s LED obrazovkami, na streamování online a tak dále. Pak jsme my jako tým, který řeší program. K nám jsou přizvaní externí lidé, kteří nám pomůžou vymyslet, jak pracovat s některými tématy, koho pozvat a tak dále. Pak je tým lidí, kteří koordinují dobrovolně, na té červnové Letné jich bylo kolem 200, teď jich bude asi podobný počet, tým zdravotníků. A tak dále. Nakonec to bude třeba 300 lidí, kteří se budou nějak podílet na té konkrétní jedné akci.
Co za problémy může nastat?
Vždycky, když je někde hodně lidí, tak je určité nebezpečí, že se něco stane. V létě bylo vedro, tak několik lidí zkolabovalo kvůli horku. Naštěstí tam byl velkým tým zdravotníků, takže se nikomu nic vážného nestalo. Teď může být problém zima, může pršet. Může dojít i k davové psychóze, takže tam musí být dostatečné množství lidí, kteří jsou schopní pracovat s lidmi, aby uklidňovali spory, nebo kdyby tam byli nějací provokatéři. Musíme mít všude dobrovolníky a antikonfliktní týmy, aby se nic takového nerozjelo, což snad nehrozí, ale vždycky tam ta možnost je, tak tam ti lidé musí být.
Myslíš, že by se tam mohli objevit nějací provokatéři?
Možné to je, nevíme o tom, nemáme žádné zprávy, že by to někdo plánoval, ale možné je všecko. Je to přeci jen velká akce. Ani to nemusí být organizované, někomu může rupnout v hlavě a jde to tam narušit, to se klidně může stát. Samozřejmě tam bude i policie, aby hlídala tu akci, aby se nic nestalo.
Mikulášovi chodí pořád nenávistné dopisy. On si z toho dělá legraci
Proč se demonstrace koná 16. a ne 17. listopadu, jak by asi člověk předpokládal?
Jednak protože už předtím byla ohlášena řada akcí na 17. listopadu, které jsme nechtěli narušit, jednak jsme vyzvali lidi, aby 16. přijeli do Prahy a 17. měli akce u sebe v obcích, klidně pod značkou Milionu chvilek, s podobným nábojem, podobnou atmosférou, programem a vizí. Máme motto – Dneska na Letné, zítra u vás doma, aby se rozneslo po republice to, co se na Letné načerpá.
Podle čeho si vybíráte řečníky?
Přemýšlíme, co chceme říct a na to pak sháníme lidi, kteří by na to byli nejlepší. Sháníme lidi, kteří o tom tématu něco vědí. A pak samozřejmě má význam zvát osobnosti, které jsou spíš populární. Ony mohou oslovit větší část společnosti, proto je tam Ivan Trojan, nebo proto byl na jedné akci Hašek. Jsou to lidé, kteří jsou všeobecně přijímaní a člověk, který to sleduje, si může říct: „Aha, tak i tomuhle to připadá důležité, tak asi bych nad tím měl začít přemýšlet.” Trojan je zároveň skvělý řečník, není to jen celebrita, obsahově i formálně to řekne dobře.
Je něco, co bys změnil na těch předešlých demonstracích?
Některé konkrétní věci třeba nevyzněly úplně ideálně, někteří řečníci byli afektovanější, ale zároveň se nikdy nestalo nic vážného a podle mě měly všechny ty akce své místo. Bylo by fajn, kdyby na některých bylo víc žen jako hostů. Na některých nebyly žádné a to je špatně. To je věc, která se dá měnit, ale jinak si myslím, že na to, v jaké situaci jsme byli, tak ty akce dopadly dost dobře.
Ve svém osobním životě pozoruješ nějaké změny kvůli svému aktivismu? Poznávají tě lidé?
Mě moc lidi nepoznávají, stalo se mi to párkrát hned po té akci, jinak ale ne. Mikuláše poznávají pořád, ten specificky vypadá. Změnila se náplň mého osobního času. Studuji evangelickou teologii a chci být evangelický farář. A teď místo těch církevně laděných akcí jsem takto angažovaný. Pro mě osobně je to propojené. Vnímám to tak, že by moje víra bez veřejného angažmá nedávala smysl.
Zároveň je fajn vnímat tu podporu od lidí, kteří píší, děkuji za to, co Milion chvilek dělá. Zároveň se ale člověk setkává i s opačnou stranou. Lidé mi píšou různé hejty. Na Facebooku jsem si musel dát soukromý profil, měl jsem předtím všechno veřejné a to už nejde. Jakmile jsem přidal něco politického, měl jsem tam řadu trollů. Už to bylo neúnosné. Zároveň si z toho člověk nesmí moc dělat, protože by se zbláznil. Mikulášovi chodí pořád nenávistné dopisy. On si z toho dělá legraci.
A řešíte to s policií?
Zatím nebylo nic tak závažného, že by to byla vyloženě vyhrůžka. Jsou dopisy o tom, že jsme úplně blbí, šíříme nenávist, jsme zaplacení a tak dále. Občas je naznačeno něco, že by z toho mohla být vyhrůžka vyložená, ale zároveň to není něco, co by bylo napadnutelné a nevyplývá z toho, že by to bylo myšleno vážně.
Uvědomuješ si zodpovědnost, kterou máš?
Že to lidi berou vážně nám došlo, když nám začaly chodit peníze. Lidé na nás tím nějakou zodpovědnost delegují, což se snažíme vracet. My to sami nezachráníme, není to o nás, nejsme tu od toho, abychom změnili systém nebo odvolali Babiše. Na to nemám páky. Zároveň si ale uvědomujeme, že jsme spustili něco, z čeho nemůžeme utéci a musíme to držet v nějakých hranicích, aby se to nezvrhlo. Je to náročné, ale jinak to nejde.
Cítíš tlak?
Trochu jo, ale není to nic zásadně nepříjemného. Každé rozhodnutí se musí zvažovat, každé prohlášení se musí zvažovat, u každého veřejného vystoupení se musí zvažovat, co ještě můžu říct, abych negativně neovlivnil lidi, kteří za námi stojí. Zároveň ale vím, že to není o nás, my se od začátku snažíme říkat lidem, že to oni mají tu zodpovědnost. Právě to delegování zodpovědnosti je to, co lidé chtějí po Babišovi. On takhle funguje. On říká lidem, ať se nestarají, že on to zařídí. My říkáme přesný opak. Musíte se vy starat, jinak si to zařídí on.
Politiky nezlomíme, aby se s námi sešli. Zároveň se s nimi nechceme sejít za zavřenými dveřmi, to by nás zkompromitovalo
Pokračujete ve snaze dostat se s Andrejem Babišem do televizní debaty?
On už to jasně odmítl. Z taktických důvodů to udělat nemůže, protože by nám tím vlastně pomohl. Na druhou stranu je to typický příklad projevení jeho slabosti v tom, že se odmítá sejít s občany, kteří jen mají nějakou kritiku a není schopný se k tomu vyjádřit jinak než pomocí narážek, urážek a lží. Vypovídá to o tom, co je zač. Tím nám dává další argumenty, proč si myslíme, že to není dobrý premiér. Ale požadovat to pořád dokola asi už nemá význam. Kdyby zase nastala nějaká nová věc, tak má smysl o tom přemýšlet, ale asi je zbytečné na tom nějak bazírovat.
Takže komunikace mezi vámi a Babišem nebo jeho stranou neprobíhá?
Teď už defakto žádná.
A není to popření myšlenky, kterou chcete předat? Že je třeba se bavit i s druhou stranou?
Potřeba je, ale když jsem byl pozvaný na debatu týdeníku Echo, zvali i Radka Vondráčka z ANO jako předsedu Sněmovny a on odmítl přijít. Řekl, že nebude u jednoho stolu s představiteli spolku, který tady organizuje demonstrace. My si myslíme, že je důležité mluvit s občany. Politiky nezlomíme, aby se s námi sešli. Zároveň se s nimi nechceme sejít za zavřenými dveřmi, to by nás zkompromitovalo. Nejde nám ani o nějaké lobování nebo vyjednání dílčích věcí, nám jde o veřejné přihlášení se k principiální věci a navíc nejde jen o nás jako o spolek Milion chvilek, ale jde o všechny lidi, kteří to podporují, a těm jsme zavázáni.
Andrej Babiš vás požádal o setkání za zavřenými dveřmi?
Už od roku 2017 jsme ho zvali k veřejnému vyjádření. On na to nejdříve reagoval mailem sekretářky, pak přišlo oficiální pozvání. Nejdřív do Průhonic, pak na Úřad vlády. Vždycky k němu. My jsme chtěli neutrální půdu a před médii, což bylo jasné, že nepřijme, ale zároveň pro nás je to nepřekonatelná hranice.
Když zastřelili Kuciaka, tak to byla opravdu vážná situace a to, co to vyvolalo, pro nás bylo hodně inspirativní právě ve formování občanské společnosti
Není možné, že by ta televizní debata Babišovi naopak pomohla?
Jak by to dopadlo, je otázka. Já si myslím, že kdyby byl konfrontován s konkrétními věcmi a nereagoval na ně, tak by zase byl jen hysterický a pro nezaujatého diváka by to bylo jasné. Problém je, že nezaujatí diváci už nejsou. Lidi, kteří fandí Babišovi, by zůstali u něj a lidi, co fandí nám, by zůstali u nás a vlastně by se nic nezměnilo. Nicméně by to bylo symbolické v tom, že by přijal tu výzvu a sešel se se zástupci občanské společnosti. Samo o sobě by to byl projev toho, že má smysl se s ním vůbec bavit. Ale tím, že to odmítá, tak jen projevuje, že ho to vlastně nezajímá, že ho občané nezajímají, že je slaboch, který se bojí jít do konfrontace. To nám vlastně nahrává.
Co si myslíš o Sametové revoluci a rozdělení Československa?
Já jsem v té době nežil, generace mých rodičů to rozdělení vnímá trošku úkorně. Nicméně historicky chápu, že pro Slováky byla samostatnost důležitá. Dneska jsou na tom v něčem lépe než my, v něčem zase hůř.
Sleduješ i kauzy na Slovensku?
Ano, ale nevyznáme se v tom do hloubky. Sledovat je musíme, protože je to v něčem spojené. Když zastřelili Kuciaka, tak to byla opravdu vážná situace a to, co to vyvolalo, pro nás bylo hodně inspirativní právě ve formování občanské společnosti. Odehrály se tam obrovské demonstrace a mělo to alespoň jeden konkrétní dopad, že Fico odstoupil. Ale nedá se to moc porovnávat, protože takhle vážná věc se tady naštěstí nestala. Ale snažíme se to sledovat. Zároveň jim tam vznikla nová politická hnutí, v prezidentských volbách vyhrála Čaputová, což dává trošku naději, že něco jde zachránit, zlepšit.
Který den v dějinách Československa považuješ za nejklíčovější?
Pro mě je hodně důležité datum právě 17. listopad. Mimo jiné, protože to mí rodiče prožívali a ovlivnilo mě, jak o tom mluvili, jak to pro ně je důležité. Vnímám to i jako jeden ze zdrojů mé inspirace dneska být aktivní. Potom jde o událost spojenou s Václavem Havlem, který je pro mě jako myslitel důležitý, jeho texty jsou pro mě zásadní.
17. listopad byl bod, kdy se naznačilo, že společnost může opravdu fungovat lépe, pokojně, sametově. Že to nebyla násilná, nenávistná revoluce proti těm zlounům, které svrhneme, zabijeme nebo zavřeme, ale že došlo ke smíření. Pak se samozřejmě ta situace vyvíjela trošku jinak, a proto jsi lidé dnes tak frustrovaní, ale v tu chvíli to opravdu vypadalo, že máme na víc. A podle mě je dobré nerezignovat na to, že to možné je. V některých historických momentech se lidé mohou chovat dobře a to je hrozně dobrá a důležitá zpráva.
Co tebe osobně přivedlo k aktivismu? Byla to rodina?
U nás doma se hodně mluvilo o politice a o společenských věcech. Debatovalo se, všechny rodinné oslavy sklouzly k dohadům o historii, politice a někdy teologii. A pak to byla také zkušenost evangelické církve a lidí, kteří byli v disentu. Faráři, kteří podepsali Chartu 77, Milada Horáková a Jan Palach, kteří byli evangelíci. Zároveň je třeba si říci na rovinu, že církev selhávala a její vedení šlo režimu na ruku.
Jak vznikl Milion chvilek pro demokracii?
Byl to Mikulášův nápad. On chvíli studoval u nás na fakultě, moc jsme se neznali, ale věděli jsme o sobě. Nejdříve mě zval na bytový seminář, kde jsme se bavili o náboženství, umění a společnosti a u té společnosti se to zaseklo. Začali jsme řešit Babiše a on měl nápad s Chvilkou pro Andreje.
Chodíš volit ke všem volbám?
Myslím, že jsem byl u každých, možná jednou jsem nemohl, ale u těch Parlamentních jsem byl vždycky. I u těch do do Senátu a do Europarlamentu.
Neuvažuješ o vstupu do politiky?
Ne. My jako spolek chceme zůstat na občanské úrovni, abychom trochu zlomili to přemýšlení a očekávání, že přijde někdo, kdo to za ně vyřeší. Chceme vyzývat lidi, aby vstupovali do stran již existujících, ale já sám chci být farář. A farář, který je ve své funkci na sboru, by neměl být ve straně. Já budu muset být farář všech lidí v té farnosti, kteří můžou mít různé názory, což může být těžké už i z té pozice, v níž jsem teď.
Promění se Milion chvilek v politickou stranu?
Ne. Nám jde o vytvoření prostředí občanské společnosti, ze kterého mohou vyrůst nové osobnosti, možná nové strany, které by na tu energii nějak navázaly. Doufáme, že to vytvoří nátlak na stávající strany, aby se otevřely novým lidem, aby trochu změnily své myšlení. Politických stran je teď hodně a my bychom přišli o to největší bohatství, které teď máme, o různorodost. Ve spolku i mezi podporovateli jsou opravdu různorodé názory, a když bychom založili stranu, tak by nejspíše spousta lidí ze spolku odešla, signatáři by se odhlásili, na Letnou by nikdo nepřišel. To teď není naše role.
KVÍZ: Humble Babiš, sexy Babiš nebo Babiš kuchař. Který Andrej Babiš jsi ty?
8. února 2023 v 17:00
