Na světlo světa dnes unikla nahrávka, která je údajným důkazem korupce v nejvyšších patrech země a naznačuje, jak oligarchové řídili Slovensko.
Ve středu na veřejnost unikla skoro 39hodinová nahrávka, na které máme možnost slyšet hlasy podobné hlasům Jaroslava Haščáka z Penty a politické, resp. ekonomické špičky Slovenska včetně expremiéra Roberta Fica, exministra Jirka Malchárka či bývalé vysoce postavené úřednice Anně Bubeníkové.
Podle dostupných informací měl audiozáznam vzniknout v bytě na Vazovově ulici v Bratislavě, kde se jeden z partnerů finanční skupiny Penta údajně baví o financování politických stran, korupci a privatizaci státních podniků na Slovensku. O nahrávce se zatím mluví jako o údajné nahrávce Gorily, protože se hlasy sice podobají, zároveň ale autenticitu záznamu, kterou někdo dnes rozeslal redakcím, nepotvrdili experti a zatím nikdo nepotvrdil ani to, že jde o nahrávku z vyšetřovacího spisu, kterou policie našla u Mariana Kočnera.
Původně byly pro veřejnost dostupné jen analytické přepisy údajných rozhovorů a nebylo jisté, zda vůbec nahrávka ještě existuje. V říjnu 2018 kopii našli při domovní prohlídce u Mariana Kočnera, který je dnes obviněn z objednávky vraždy Jána Kuciaka a četných daňových podvodů.
Před pár dny se na veřejnost dostala skoro 74minutová nahrávka, na níž se údajně Marian Kočner baví s bývalým generálním prokurátorem Dobroslavem Trnkou o vydírání Jaroslava Haščáka kopií nahrávky.
Haščák ale údajně předtím od Kočnera koupil prý poslední kopii za milion eur (zhruba 25,5 milonu korun). Na nahrávce Kočner Trnkovi za pokus o vydírání nadává, ale zároveň mu podává pomocnou ruku, když už sám Trnka říká, že „je mrtvý“ a „jde si koupit kulku.“ Pro TV Markíza bývalý generální prokurátor pravost nahrávky popřel, podle jeho slov se dá nahrávka bez nejmenších problémů zmanipulovat a jeho hlas je velmi zaměnitelný.
Všechny tyto informace se týkají kauzy Gorila – jedné z největších korupčních kauz Slovenska, jejíž začátek se datuje do roku 2005. Jelikož jde o komplikovanou spleť informací, rozhodli jsme se připravit odpovědi na několik základních otázek, aby ti v následujících dnech dávaly informace zveřejněné zpravodajskými médii větší smysl.
Proč se kauza jmenuje Gorila?
Ve středu zveřejněná audionahrávky údajně pochází z bytu na Vazovově ulici v Bratislavě, jehož majitelem byl Zoltán Varga – bývalý policista a podnikatel, který spolupracoval s Pentou. Říká se, že právě na základě jeho tělesného vzhledu dostala název samotná kauza.
Poprvé se jeho fotografii podařilo zhotovit v roce 2012 Novému času, který tehdy zveřejnil i slova představitelů Penty. Ti připustili, že se Zoltánem Vargou spolupracují: „Zoltán Varga nikdy nebyl naším zaměstnancem, ale poskytoval nám externí služby, protože má soukromou bezpečnostní službu,“ informuje Nový čas. Zoltán Varga podnikal i soudní kroky, aby média nemohla o Gorile informovat.
Koho se kauza týka?
Spolumajitel finanční skupiny Penta Jaroslav Haščák je ústřední postavou spisu Gorila. Podle SME se tam jeho jméno zmiňuje více než 800krát. Byt Zoltána Vargy údajně používal opakovaně a několik let na utajená soukromé, obchodní a politická setkání.
Zmiňuje se jméno expremiéra a předsedy strany Směr Roberta Fica. Podle spisu Gorila si měl Fico po příchodu do bytu vyžádat Coca-Colu, což po dlouhých letech zlidovělo natolik, že i bývalý premiér používá v souvislosti s návštěvou tuto metaforu.
Robert Fico a Jaroslav Haščák se podle přepisů i zvukové nahrávky, jejíž autenticita zatím nebyla potvrzena, údajně bavili o politice i o zdravotnictví. Do bytu prý chodil i František Határ, Ficův asistent, jehož média označují za „prodlouženou ruku“ předsedy strany. Határ měl žádat Jaroslava Haščáka o peníze pro zaměstnance Směru. Határ je už po smrti.
Do bytu prý často chodívala i Anna Bubeníková – členka výkonného výboru Fondu národního majetku. Podle SME měli s Haščákem milenecký vztah. Na dnes zveřejněné nahrávce je v některých momentech slyšet, jak dva lidé vykonávají pohlavní styk.
Gorila vypovídá i o návštěvách bývalého ministra hospodářství Jirka Malchárka, obsahuje konkrétní informace o penězích, které mu údajně byly určeny jako provize. Kauza se přímo týká i několika tehdejších představitelů stran SDKÚ, Směr, KDH a SMK. Jirko Malchárek korupci dlouhodobě odmítá.
„Žádnou nahrávku jsem neslyšel a nechystám se trávit desítky hodin poslechem té nahrávky. Ke kauze Gorila jsem se vyjádřil tam, kde bylo třeba a nemám důvod se ke tomu více vyjadřovat. Nemyslím si, že jsem tak důležitá osoba,“ řekl ve středu Malchárek pro portál Aktuality.
Čeho se kauza týká?
Týká se korupce, provizí, úplatků, černého financování některých stran i zájmu finanční skupiny Penta o to, aby měla pod kontrolou ministerstvo zdravotnictví. Denník N informuje o tom, jak měl Jaroslav Haščák žádat Roberta Fica o setkání s Pavlem Paškou. Ze spisu vyplývá, že na kus papíru napsal Haščák jedno jméno člověka, kterého chtěl v té době za ministra. Není jasné, o jaké jméno šlo.
Gorila poukazuje i na nevýhodnou privatizaci některých velkých podniků, například Paroplynového cyklu v Bratislavě nebo Slovenských elektráren. Dozvídáme se také o tom, jakým způsobem měly být údajně vyplaceny provize ve výši 200 milionů korun tehdejší předsedkyni Fondu národního majetku Anně Bubeníkové. Ta popírá, že by se podílela na korupčních kauzách.
Kdo udělal 39hodinovou nahrávku?
Byt na Vazovově ulici v Bratislavě, kde se odehrály všechny rozhovory poukazující na prohnilost Slovenska, byl shodou okolností sousedním bytem tehdejšího příslušníka Slovenské informační služby Petra Holúbeka. Ten si všiml, že před domem často parkují luxusní vozidla a do bytu vcházejí Jaroslav Haščák, představitelé Fondu národního majetku či ministr hospodářství Jirko Malchárek.
O tom, co odpozoroval, informoval i své šéfy v práci, kteří konstatovali, že by bylo zajímavé mít informace o tom, co se v bytě děje. V listopadu 2005 vypracovali návrh na odposlouchávání bytu Zoltána Vargy, kterému Krajský soud vyhověl.
Odposlouchávací zařízení mělo být umístěno v kuchyni, tedy ve sdílené stěně mezi dvěma byty a namířené na prostor, kde se údajně o korupci Haščák s dalšími lidmi bavil. Podle informací SME nebylo možné zařízení objevit vizuálně, vyřadit ho rušičkou nebo jiným způsobem objevit, protože bylo údajně skryto pod omítkou. Odposlech začal v lednu 2006.
„Měl být někde nad kuchyňskou linkou. Vrtali to prý týden velmi malým vrtákem,“ řekl pro SME krátce po propuknutí kauzy jeden z přímých aktérů kauzy Gorila pod zárukou anonymity.
Nástin bytu, v němž měly údajné rozhovory probíhat, zveřejnil Denník SME.
Proč ji slyšíme až teď?
Existenci nahrávky od úplného začátku zpochybňovali a její důvěryhodnosti nepřidal ani soud. Když v listopadu 2005 Krajský soud v Bratislavě vyhověl žádosti SIS na odposlouchávání, souhlas nebyl dostatečně odůvodněný. Údajně v rozhodnutí chybělo i jméno soudce. Platné rozhodnutí Ústavního soudu SR v roce 2012 označilo odposlouchávání za nelegální a nahrávka musela být oficiálně zničena.
Jelikož se již před tím mluvilo o možném obchodu s nahrávkou, existovaly náznaky, že si někdo udělal kopii. V závěru roku 2018 našli policisté při domovní prohlídce jednoho z obydlí Mariana Kočnera na pracovním stole USB klíč s nahrávkou obsahově totožnou s Gorilou. Odcházející šéf vyšetřovacího týmu Gorila Lukáš Kyselica před dvěma týdny pro několik média potvrdil, že nahrávka z Kočnerova trezoru koresponduje s některými částmi ze spisu: „Jsou tam pasáže, které se podobají i pasáže, co ve spisu nejsou, tedy nové věci,“ řekl pro Denník N.
Ve středu v časných ranních hodinách údajný audiozáznam Gorily přišel do většiny slovenských redakcí e-mailem a později se objevil i veřejně pod označením Anonymous. Krátce po jedenácté hodině už opět z internetu skoro 39 hodin záznamu o velikosti přibližně 2,1 gigabajtu zmizelo.
„Na nahrávce Gorily jsou i části, v nichž se baví šéf Penty Haščák a předseda Směru Robert Fico,“ píše deník SME na svém YouTube kanálu
Jak probíhá vyšetřování?
Do dnešního dne nebyl nikdo v kauze Gorila obviněn, aniž by nebylo nakonec obvinění zrušeno. Jeden z největších korupčních skandálů naší země nemá žádného viníka ani závěry soudů. Šéf Úřadu speciální prokuratury Dušan Kováčik v roce 2013 přislíbil, že do konce září 2013 rozhodne ve třech trestních věcech, kde vyšetřovatel zahájil trestní stíhání.
Kauzu vyšetřuje speciální tým zřízený výhradně pro tento účel. Denník SME informuje o loňském odchodu dlouholetého policisty Marka Bulíka, který uvedl, že ho odradily pracovní podmínky a přístup lidí, kteří měli „vliv na jeho práci a nepřímo i na výsledky“.
Důležité je ve vyšetřování i jméno Ľubomíra Arpase – někdejšího šéfa kontrarozvědky SIS. Toho policie podezírá, že nahrávky údajné Gorily prodal Pentě za 3 nebo 4 miliony slovenských korun.
Co je spis Gorila?
Ještě před nahrávkou se na veřejnost dostal velmi podrobný analytický přepis toho, co audiozáznam zachycuje. Bylo to v roce 2011, šlo však o anonymní zveřejnění a nikdo nevěděl, kdo ho má na svědomí. Podle SME tehdejší generální prokurátor Dobroslav Trnka pravost spisu zpochybňoval a zároveň naléhal na své podřízené, aby kauzu nevyšetřovali.
Trnka označil spis Gorila za zpravodajskou hru a „fiktivní přepisy něčeho, co buď neexistuje, nebo bylo vytvořeno s cílem možného vydírání osob, které jsou v těchto přepisech uvedeny“. Před pár dny jsme měli možnost slyšet nahrávku z roku 2014, z níž vyplývá, že Trnka chtěl Haščáka nahrávkou Gorily, kterou měl od Kočnera, vydírat.
Tři roky nato šéf speciálního vyšetřovacího týmu Marek Gajdoš naznačil, že spis může být pravý: „Autenticita se do značné míry potvrzuje. Z důvodu ochrany utajovaných skutečností není možné se k věci vyjádřit blíže,“ řekl pro SME. Po Markovi Gajdošovi se stal šéfem vyšetřovacího týmu Gorily Lukáš Kyselica, který před dvěma týdny z funkce také odešel.
Partner investiční skupiny Penta Jaroslav Haščák
Proč je těžké vyšetřit Gorilu?
Ještě před tím, než byla nalezena údajná kopie nahrávky u Kočnera v říjnu 2018, Tom Nicholson v rozhovoru pro Aktuality konstatoval, že kauza Gorila podle něj nikdy vyšetřena nebude. Podle něj je v zájmu silných a mocných lidí, aby kauza zůstala v utajení. Podle něj nebyla politická ani policejní snaha situaci řešit a každý posun ve vyšetřování byl jen natolik minimální, aby veřejnost nemohla kritizovat, že se nic nedělá.
Tom Nicholson je bývalý investigativní novinář, který kauze Gorila věnoval knihu a byl prvním, kdo o ní veřejně psal. Pro Denník N loni prozradil, že mu v minulosti Kočner naznačil, že nahrávky opravdu existují.
Dalším problémem je také skutečnost, že nahrávání bytu na Vazovově označil Ústavní soud za nelegální. Právě tím se Penta brání, dokonce se jí podařilo vybojovat, aby média nemohla jistý čas o kauze informovat. V dubnu 2019 Ústavní soud konstatoval, že média mohou nadále o kauze svobodně psát.
Jak dnes reaguje na nahrávku Penta?
V aktuálním vyjádření tvrdí, že jde o nezákonný materiál a také má za to, že mohly být nahrávky upravovány, a tak by se měly zničit. Zároveň podává za zveřejnění nahrávky trestní oznámení. Taktéž se Penta odvolává na rozhodnutí Ústavního soudu z listopadu 2012.
„Z rozhodnutí je zřejmé, že orgány, které měly realizovat tzv. odposlouchávání bytu na Vazovově, lhali samotnému soudu a vymýšleli si zdůvodnění odposlechu i samotné osoby, které měly odposlouchávat. Toto je samo o sobě trestný čin a ne důvěryhodný podklad pro trestní řízení,“ reagovala Penta.
Co bude dál?
Zatím není jisté, zda soud vůbec povolí, aby byla uniklá, skoro 40hodinová nahrávka, použita jako důkaz. Jde o vážný posun ve vyšetřování, ale zásadní roli bude hrát skutečnost, jak ji v případném procesu zhodnotí soudci. Některé současné opoziční strany pořádají před Haščákovým domem protest, protože kauza má dopad i na veřejnost.
Zatím nikdo z účastníků pravost nahrávky nepotvrdil, Robert Fico označuje aktuální dění za divadlo: „Poté, co se objevila nějaká nahrávka, jsme svědky toho, že se zde hraje jedno obludné divadlo,“ řekl dnes předseda strany Směr. Robert Fico si nemyslí, že by ho nahrávka dostávala do polohy neetického či nelegálního chování.
