Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Jaké je Ektorovo nové album Original?
Na konci letošního března se Ektor poprvé přihlásil nečekaným singlem Hranice. Zajímavým videoklipem i textem písně se okamžitě zařadil do youtubových trendů na první příčky a potvrdil, že byť máme v Česku silná jména z nové scény, tak jeho značka je co do počtu zhlédnutí s přehledem překoná. Úspěch totiž zopakoval i dalšími dvěma videoklipy, které se zařadily do čela žebříčku.
Tři ochutnávky byly předzvěstí nového alba Original, jehož vydání bylo o něco posunuto, přesto je konečně venku a my jsme měli možnost si ho poslechnout.
Ektor má za sebou už poměrně dlouhou kariéru. Pamatuji si, jak v dokumentu Česká RAPublika v roce 2008 makal, tehdy jako zástupce newschoolové vlny, na prvním albu Airon Meidan. A zatímco tehdy teprve začínal, o čtyři roky později už objížděl s DJ Wichem republiku a refrény na Loket z vokna, Number 1 nebo Je mi to fuk znali tehdejší teenageři nazpaměť.
Těmito hity si vybudoval fanbase, ale taky svůj specifický styl zahrnující jeho ego, peníze, rap, sex i dříčství. Právě poslední vlastnost je u Ektora už neodmyslitelná – i díky ní můžeme dnes sledovat vyzrálého rapera ve skvělé formě, který ukazuje, že dávno není tím, čím byl kdysi.
Z pokoje v paneláku na střechu mrakodrapu.
Na celém albu neuslyšíme žádný autotune, ani žádného hosta. Deska bez hostů bývá obvykle odvážná věc, na které může interpret buď vyhořet, a nebo naplno ukázat svůj um.
Vybalancovat toto riziko se pak dá kratšími skladbami, což v poslední době dělá více raperů – „uposlouchatelnější“ kratší stopáže skladeb a jejich menšího počtu, takže si vyberou jen ty nejlepší pecky, které fungují jako celek.
„Z pokoje v paneláku na střechu mrakodrapu.“ Deska Original startuje stejnojmennou energickou dvouminutovkou. V ní Ektor zmiňuje, že mu už od roku 2010 říkají, že se ztratí jako ostatní. Jenže o dekádu později tu pořád hraje a plní sály, přičemž není sezónní. Je to štěstí? Ne – jak sám říká – je to hlavně o práci. A právě tato pracovní honba za úspěchem, jakožto motor i motivace je jednou z nejdůležitějších Ektorových vlastností.
Následuje skladba Hranice, ve které dominuje Wichův beat. Je to připomínka toho, jak spolu dva interpreti mnohokrát spolupracovali už v minulosti a tato kolaborace jim sedí. I když je skladba považována za jednu z nejlepších, mě osobně mnohem víc sedla další – Gram pod nosem, která mi připomněla starší oblíbenou skladbu Pikain.
„Za posledních deset let jsem tolikrát slyšel, že rýsuju čáry, že jsem tomu skoro sám uvěřil, hehe, trubky vyjetý,“ rozebírá raper palčivé téma šňupání drog, které dnes k zábavě mládeže patří, kvalita drog však není nikterak vysoká („kdyby to byl aspoň kokain, tak nejste tak strašně“). Ektor je osobní a autentický – sám šňupání neholduje a když řekl první ne, tak udělal dobře, protože vnímá, jak spousta hvězd kolem něj kvůli tomu vyhasla.
Ještě osobnější je pak Deal z hora, kde Ektor vzpomíná na své mládí. „Fotr neni, tak to musíš dát ty,“ dozvídáme se na albu. Stejně tak vzpomíná na časy, kdy byl „plnej hejtu, strachu z prohry v křeči“. Možná tady začal být raper tak fascinován úspěchem. Rodinu pak zmiňuje i ve skladbě Ulice, která je o tom, jak Ektora naučila ulice hýbat se v byznysu.
Někdy udělal i špatné věci, ale žádá, abychom to nedávali za vinu jeho mámě, spíš těm, se kterýma vyrůstal. Když jsem tuto skladbu slyšel poprvé, tak jsem tady naplno pocítil, že i když je z ulice a má „Balkán v sobě“, už je starší (letos mu bude 35 let), a tak i mnohem umírněnější – stejně jako jeho deska.
Následuje chytlavý singl, který už fanoušci znají – Do pěti, a pak pornografický love song o trojkách „2+1“. Ektor se proslavil svými tracky o sexu, a tak tady na tuto tradici navazuje. Vyhýbá se nudné klasice a experimentuje s polozpívanými verši do r'n'b beatu, což je zajímavá rovina, kterou by do budoucna klidně mohl více využívat.
Následuje třetí předem odhalený singl Teď tady, kde interpret rozebírá, jak důležité je se naučit žít v aktuální moment, i když to moc lidí neumí – většina se totiž utápí v minulosti nebo přemýšlí nad budoucností, ale to nejdražší, co máme, je teď a tady.
Zasloužený momenty, to bezesporu Říkali, že život neni fér, nevěř tomu Někdy daruje umělecký dílo bez vady Hledáme to, přitom se to děje teď tady.
Následují dvě klasičtější ektorovky Sedm cifer a Stát hrdě, které jsou zároveň posledními dvěma tracky z alba. A zatímco první jmenovaná je klasická „flexovačka“, která za předchozími skladbami příliš nevyčnívá, Stát hrdě je lehce protisystémová („benga nikdy nepomohly, systém nikdy nepomoh – samý klacky pod nohy, prej neni šance nebo co“) rozloučení s albem, které si jdu okamžitě přehrát znovu. A ještě to párkrát udělám.
Ektor v osobnějších rovinách
Asi před půl rokem jsem se během rozhovoru s Wichem bavil o tom, proč tu v Česku nemáme v mainstreamu nějakého českého Rytmuse. Prostě interpreta, který by pronikl i mimo rapovou subkulturu, ale přitom stále zůstal rapu věrný. Tehdy mi odpověděl, že jsou Češi na rozdíl od Slováků mnohem introvertnější a že Rytmus je „kompletní balíček“.
Nejblíže tomuto statusu má Ektor – přestože nikdy nevystupoval v televizi mezi tradičními celebritami, mezi posluchači je známý a na internetu trhá rekordy. Možná je to tím, že Ektor ví, co dělá a svůj hudební produkt si stihl za více než dekádu vyladit.
Ačkoli by někteří posluchači mohli namítat, že by mohl být klidně v hudebním experimentu odvážnější a jít více za svou komfortní zónu, já toto od Ektora nečekám. Nikdy nebyl pro undergroundové edgy posluchačstvo a ani nikdy nebude. To však neznamená, že nemůže ujít kus cesty a hudebně se posunout.
Z alba je cítit progres a vědomí, že moc dobře ví, co dělá a že to dokáže udělat dobře. Hudebně se už neztrácí. Je správné, že zná své publikum a přitom se zvládá vyvarovat některým plytkým schématům, které jeho tvorbu v minulosti potkaly. Atmosférou naopak navazuje na album Alfa z roku 2017.
Ektorovi se podařilo vytvořit desku, na které vynechal mnoho svých zaběhlých vzorců a přesunul se do mnohem osobnější roviny. Dokončil to, co načal už na předchozím projektu Alfa.
Právě tímto dostál názvu svého alba Original a připravil zajímavou, poslouchatelnou a umírněnou desku. V Ektorově repertoáru by mohlo jít o nejpřelomovější desku od dob Detektora. Vyplatilo se počkat a dát mu dostatečný prostor na to, aby se mohl projevit. Dáváme 8/10 a dodáváme, že tu bezesporu máme aspiranta na první příčky v žebříčku nejlepšího alba roku.
Ektor – Original (2020)
1. Original 2. Hranice 3. Gram pod nosem 4. Deal shora 5. Ulice 6. Do pěti 7. 2+1 8. Teď tady 9. Sedm cifer 10. Stát hrdě
