Co se stalo se značkami jako Kenvelo, No Fear nebo Fishbone?

V naší sérii článků o zapomenutých módních značkách jsme se již věnovali dvěma hlavním kategoriím módy, bez kterých se kdysi neobešel šatník ani jednoho z nás. Jako první jsme si tak zavzpomínali na legendy hip hopu v čele se značkami jako Fubu, Rocawear nebo Mass DNM, které následoval výběr skate brandů typu Adio, DC nebo Osiris.

Pouliční móda na přelomu tisíciletí však nabízela mnohem víc než jen chleby a široké kalhoty. Několik značek, o kterých jsme snili, se tak nedají zařadit jen do jedné kategorie, ale při pohledu na jejich dobové kousky tě určitě ovládnou pocity nostalgie.

Kenvelo – 1991

Pokud jsi už četl některý z našich článků o zapomenutých značkách, určitě víš, že jejich neúspěch měl většinou dva jednoduché důvody. Buď vyšly kolekce značky z módy, nebo jejich majitelé rozházeli všechny peníze a svůj brand rozprodali investorům, kteří ho nedokázali udržet na tehdejší úrovni.

Příběh Kenvelo, jedné z prvních značek vyšší střední třídy, která pomotala hlavy i tisícům Čechů, je tak čistým příkladem špatného vedení a nepodařených byznys rozhodnutí.

Málokdo ví, že Kenvelo je dodnes považováno za českou značku. Kolem roku 1990 ji totiž v Praze založili Izraelec Dany Himi a Michael Saul, tehdy ještě pod názvem Himi's Jeans. Himi se stal později jediným vlastníkem firmy a se svými jeansy měl v plánu zaútočit na celý svět. V roce 1996 prošla značka rebrandingem, jehož výsledkem bylo legendární Kenvelo, ale příběh tohoto názvu je stejně zajímavý jako samotný úpadek značky.

Když se na setkání manažerů firmy CTC Sportswear (pod kterou patřila značka Himi 's Jeans) rozhodovalo o novém názvu vlajkové značky jeansů, každý ze zúčastněných měl právo říct k návrhům buď ano, nebo ne. Setkání však trvalo déle, než se čekalo a po několika neúspěšných pokusech tak David Dahan (pozdější spolumajitel CTC) navrhl hebrejský výraz Ken-ve-lo (כן ולא), který znamená „ano i ne“.

Firmě CTC se zpočátku vůbec nedařilo a během prvních let existence značky Kenvelo končila v milionových ztrátách. Přelomovým se však stal rok 1999, kdy se firma CTC přejmenovala na Kenvelo CZ a slogan „Kenvelo anywhere“ ovládl celý domácí trh. Do té doby totiž značka komunikovala pouze v printových médiích s cílem přilákat zákazníky na své nízké ceny. Od doby, kdy se však v televizi kolem roku 2001 objevil první spot se zmiňovaným sloganem, Kenvelo bylo najednou považováno za trendovou značku pro mladé.

Období její největší slávy trvalo zhruba 5 let.

V období zavádění první televizní reklamy skončila firma s obrovským ziskem, ale v roce 2005 se opět utápěla v milionových dluzích. Jelikož původní firma byla zadlužená, odkoupila ji společnost K2. Tu přitom vlastnil samotný Dany Himi a David Dahan spolu s italským podnikatelem Piofrancescem Borghettim.

Podobné machinace se udály v následujících letech hned několikrát. Firmy střídaly majitele, majitelé střídaly značky a vyvrcholením byl moment, kdy Borghetti odvolal Himiho z pozice jednatele firmy a hype okolo značky Kenvelo kompletně upadl.

I když oficiální stránky už dávno nefungují nebo nebyly posledních 10 let upraveny, Kenvelo stále žije. Původní slogan bys však hledal marně, protože značka prošla rebrandingem a dnes tak existuje pod názvem KVL by Kenvelo. Své kolekce prodává v síti prodejen Fashion Point a dokonce funguje i na sociálních sítích. O samotných designech nebo kvalitě se však ani nevyplatí mluvit. 

---

Fishbone – 1992

V dnešní době je běžné, že módní značky začínají s tradiční kombinací tričko + mikina, ale před 50 lety se za vrchol tzv. streetwearu považovaly jeansy. Právě s nimi se tak rozhodli podnikat Tilmar Hansen a Michael Samson, kteří v roce 1971 otevřeli na severu Německa první obchod s názvem New Yorker.