Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Na přelomu tisíciletí pobláznily celý svět, ale dnes by po těchto značkách neštěkl ani pes.
V naší sérii článků o zapomenutých módních značkách jsme se již věnovali dvěma hlavním kategoriím módy, bez kterých se kdysi neobešel šatník ani jednoho z nás. Jako první jsme si tak zavzpomínali na legendy hip hopu v čele se značkami jako Fubu, Rocawear nebo Mass DNM, které následoval výběr skate brandů typu Adio, DC nebo Osiris.
Pouliční móda na přelomu tisíciletí však nabízela mnohem víc než jen chleby a široké kalhoty. Několik značek, o kterých jsme snili, se tak nedají zařadit jen do jedné kategorie, ale při pohledu na jejich dobové kousky tě určitě ovládnou pocity nostalgie.
V tomto článku se dozvíš:
Co znamená název značky Kenvelo
Které ze zapomenutých brandů existují pod novým jménem
Kterou zapomenutou značku oživil před pár lety raper Skepta
Proč založil řetězec New Yorker právě značku Fishbone
Kenvelo – 1991
Pokud jsi už četl některý z našich článků o zapomenutých značkách, určitě víš, že jejich neúspěch měl většinou dva jednoduché důvody. Buď vyšly kolekce značky z módy, nebo jejich majitelé rozházeli všechny peníze a svůj brand rozprodali investorům, kteří ho nedokázali udržet na tehdejší úrovni.
Příběh Kenvelo, jedné z prvních značek vyšší střední třídy, která pomotala hlavy i tisícům Čechů, je tak čistým příkladem špatného vedení a nepodařených byznys rozhodnutí.
Málokdo ví, že Kenvelo je dodnes považováno za českou značku. Kolem roku 1990 ji totiž v Praze založili Izraelec Dany Himi a Michael Saul, tehdy ještě pod názvem Himi's Jeans. Himi se stal později jediným vlastníkem firmy a se svými jeansy měl v plánu zaútočit na celý svět. V roce 1996 prošla značka rebrandingem, jehož výsledkem bylo legendární Kenvelo, ale příběh tohoto názvu je stejně zajímavý jako samotný úpadek značky.
Když se na setkání manažerů firmy CTC Sportswear (pod kterou patřila značka Himi 's Jeans) rozhodovalo o novém názvu vlajkové značky jeansů, každý ze zúčastněných měl právo říct k návrhům buď ano, nebo ne. Setkání však trvalo déle, než se čekalo a po několika neúspěšných pokusech tak David Dahan (pozdější spolumajitel CTC) navrhl hebrejský výraz Ken-ve-lo (כן ולא), který znamená „ano i ne“.
Firmě CTC se zpočátku vůbec nedařilo a během prvních let existence značky Kenvelo končila v milionových ztrátách. Přelomovým se však stal rok 1999, kdy se firma CTC přejmenovala na Kenvelo CZ a slogan „Kenvelo anywhere“ ovládl celý domácí trh. Do té doby totiž značka komunikovala pouze v printových médiích s cílem přilákat zákazníky na své nízké ceny. Od doby, kdy se však v televizi kolem roku 2001 objevil první spot se zmiňovaným sloganem, Kenvelo bylo najednou považováno za trendovou značku pro mladé.
Období její největší slávy trvalo zhruba 5 let.
V období zavádění první televizní reklamy skončila firma s obrovským ziskem, ale v roce 2005 se opět utápěla v milionových dluzích. Jelikož původní firma byla zadlužená, odkoupila ji společnost K2. Tu přitom vlastnil samotný Dany Himi a David Dahan spolu s italským podnikatelem Piofrancescem Borghettim.
Podobné machinace se udály v následujících letech hned několikrát. Firmy střídaly majitele, majitelé střídaly značky a vyvrcholením byl moment, kdy Borghetti odvolal Himiho z pozice jednatele firmy a hype okolo značky Kenvelo kompletně upadl.
I když oficiální stránky už dávno nefungují nebo nebyly posledních 10 let upraveny, Kenvelo stále žije. Původní slogan bys však hledal marně, protože značka prošla rebrandingem a dnes tak existuje pod názvem KVL by Kenvelo. Své kolekce prodává v síti prodejen Fashion Point a dokonce funguje i na sociálních sítích. O samotných designech nebo kvalitě se však ani nevyplatí mluvit.
Fishbone – 1992
V dnešní době je běžné, že módní značky začínají s tradiční kombinací tričko + mikina, ale před 50 lety se za vrchol tzv. streetwearu považovaly jeansy. Právě s nimi se tak rozhodli podnikat Tilmar Hansen a Michael Samson, kteří v roce 1971 otevřeli na severu Německa první obchod s názvem New Yorker.
Přidej se do klubu REFRESHER+
Co se dozvíš po odemknutí?
Kde si můžeš stále koupit věci od značky Fishbone
Jaká parta mladíků stála za vznikem No Fear a proč začali šít
Co udělal jeden známý raper a jak je to proslavilo
Jaký obchodní řetězec prodává produkty No Fear dodnes
Když se k nim o pár let později přidal Friedrich Knapp, aktuálně jeden z nejbohatších německých byznysmenů, New Yorker začal otevírat nové prodejny po Německu a postupně expandoval i do okolních zemí. V té době ještě nebyl New Yorker definicí fast-fashion, ale jen běžným prodejcem jeansů od různých značek. Situace se však začala měnit kolem roku 1992, kdy na scénu přišla značka Fishbone.
Fishbone měl totiž firmě SHK Jeans GmbH přinést zcela novou skupinu zákazníků a s odstupem času můžeme říci, že jejich plán se podařil na výbornou. Estetika značky by se dala v 90. letech vyjádřit slovy jako hip hop, skate, rave nebo grafitti a přesně to si tehdejší mladá generace žádala.
V té době se zároveň New Yorker dostával do zemí, které do té doby o „americké“ módě jen snily. V Česku se např. první pobočka New Yorkeru otevřela v roce 1998, na Slovensku až v roce 2004. Úspěch byl tím pádem zaručen a o kapsáčích s rybičkou jsi možná svého času snil i ty.
Na rozdíl od podobných uměle vybudovaných značek měl (a dalo by se říci, že stále má) Fishbone poměrně dlouhou životnost. Mezi elitou pouliční módy se značka držela více než 15 let a stejně jako Kenvelo je stále naživu. Její aktuální vzhled je už sice jen velmi slabým odvarem tehdejší slávy, ale Fishbone se i v roce 2020 prodává v New Yorkeru po boku novějších značek z jejich dílny jako Amisu, Smog nebo Censored.
No Fear – 1989
Značka No Fear pochází z USA a její příběh je doslova jako z amerického filmu. Parta teenagerů s vášní pro motocross je ochotna obětovat cokoli jen proto, aby si mohla žít svůj sen. Během jarních prázdnin roku 1984 se vydají závodit na Floridu. V 80. letech se nosily kraťasy extrémně krátké, což jim nevyhovovalo, a tak se rozhodnou ušít si vlastní s délkou akorát nad kolena. Po kraťasech je však taková poptávka, že z Floridy se vrátí kluci s šicími stroji namísto motorek.
Původně nesla značka název Life's a Beach a zaměřovala se pouze na kraťasy. O dva roky později (a o několik tisíc dolarů bohatší) se parta odstěhovala z Floridy a protože skateboarding v té době zažíval první boom, rozhodli se založit novou značku. Bad Boy Club by se dal z dnešního pohledu označit jako klasický příklad lifestyle značky, která spojovala všechny jejich vášně a názory. Před koncem 80. let o podobném konceptu však téměř nikdo neslyšel a logo Bad Boy způsobilo pořádné šílenství.
Jak to však v každém správném americkém filmu bývá, parta kluků, která se dostane v průběhu pár let k milionovým obratům, nemá žádné zkušenosti s účetnictvím. Kvůli úvěrům a nesplněným závazkům vůči distributorům tak přijdou o obě značky a začnou od nuly.
Řešením jejich situace měla být nová značka s názvem No Fear, kterou sice začali budovat bez peněz, ale zato s množstvím cenných zkušeností. Během prvních tří let se pomalým tempem snažili opět etablovat na scéně motocrossu, kde jejich logo Bad Boy a bláznivé kraťasy Life's a Beach dobře znali. S No Fear to však nešlo tak snadno, jak si mysleli.
Mark Simo, Brian Simo a Marty Moates však byli v mládí prostě ve správný čas na správném místě a po skateboardingu jim tentokrát pomohl hip hop. Raper Ice-T si totiž dal jejich kšiltovku během rozhovoru v televizi CNN poté, co vydal kontroverzní song s názvem Cop Killer. Díky tomuto momentu narostly obraty značky v roce 1992 o 100 milionů dolarů. V následujícím období prodával No Fear milion triček měsíčně, čímž se stal kultovní záležitostí.
Značka rostla podobným tempem dalších 10 let a o její odkoupení projevila zájem dokonce i společnost Nike. Odmítnutí této nabídky později Mark Simo pořádně litoval. Namísto odprodání firmy se totiž rozhodl rozšiřovat svou produktovou linii, a to v době, kdy se začaly značky specializovat pouze na jeden výrobek. No Fear měl tolik produktů, že je nestíhal vyprodat za plnou cenu. Tím pádem se kolekce dostávaly do outletových prodejen a to znamená konec pro každou nezávislou značku.
V roce 2011 vyhlásili zakladatelé bankrot a následně je odkoupil britský řetězec Sports Direct, který jejich produkty prodává dodnes. Z původní myšlenky brandu toho pochopitelně mnoho nezbylo, ale jedním z mála světlejších momentů posledních let byla alespoň spolupráce s raperem Skepta. Pod názvem No Fear Forever dal raper v roce 2017 dohromady 22dílnou kolekci odkazující na kořeny značky, jejíž logo se mu jako mnohým z nás vrylo do paměti ještě v dětství.