Spousta indicií nasvědčuje tomu, že se na Milevsku našel kus železného hřebu považovaného za ten, jímž byl přibit na kříž Ježíš Kristus.
Čeští archeologové vypátrali v Klášteře Milevsko zbytky relikviáře se zlatou cedulkou, na níž bylo vyryto IR, a železný hřeb. Veškeré poznatky a indicie, které se doposud odborníkům podařilo sesbírat, naznačují, že by kus železa mohl být hřebem, jenž lidé tehdy považovali za jeden z těch, kterými byl na kříž přibit Ježíš Kristus. Informuje Aktuálně.cz.
Jako bychom se přehoupli do scénáře dobrodružného filmu s Indiana Jonesem či jinými lovci pokladů. Tento příběh je však skutečný a má kořeny v jižních Čechách. Podle Aktuálně.cz totiž čeští vědci přišli na objev, který, pokud se potvrdí jeho pravost, se může klidně stát objevem století.
Vypadá to tak, že archeologický tým, pod vedením Pavla Břicháčka, našel v dutině na jaře objevené tajné chodby kostela svatého Jiljí v Klášteře Milevsko takzvanou pašijovou relikvii v podobě části jednoho ze tří hřebů, jimiž měl být přibit na kříž Kristus.
Důkazem mají být okolnosti, za kterých byl hřeb nalezen. Stalo se to během průzkumu středověkého trezoru, který byl právě v kostele nalezen v tajné chodbě. Uvnitř schránky byla nalezena dutina, kterou archeologové prozkoumávali speciální kamerkou. Zde našli zbytky dřevěné schrány, zlatý křížek a destičku s nápisem IR.
Až po složité operaci vyjmuli z dutiny i šesticentimetrový kuse železa, který byl evidentně odseknut, a k jeho rozšiřující části byl tausován zlatý křížek. Tausováním, jakožto starou zlatnickou technikou, se vykládá jeden kov druhým kovem jiné barvy za studena. Na křížku bylo napsáno IR, což může být latinská zkratka pro Iesus Rex neboli Ježíš Král, ještě důležitější je však skutečnost, že schrána předmětu byla z ryzího zlata. Ve středověku se do zlata balily pouze ty nejcennější relikvie.
Část dřevěné části proto vědci poslali na radiokarbonovou analýzu, na níž se zjistilo, že pochází z doby kolem čtvrtého století. Tehdy začal, kvůli císařovně Heleně, celosvětový shon právě po pašijových relikviích. Podle svatého Ambrože měla Helena relikvie nalézt 13. září roku 326.
Do Říma měla císařovna přivést údajné trny z Kristovy koruny, část jeho kříže, a dva ze tří, přestože se někdy mluví o čtyřech, hřebů, kterými měl být na kříž přibit. Dále tabulku z Ježíšova kříže s nápisem „NAZARENUS“ a příčný trám z kříže polepšeného zločince. Relikvie jsou dodnes uloženy v Římě, každopádně hřeby měl císař Konstantin nechat rozsekat na několik částí a obdarovávat jimi důležité návštěvy. I kvůli této štědrosti je jeden z úlomků vsazených do zlata součástí Svatovítského pokladu.
Pokud někdo v minulosti byť jen ohlásil objev jedné z nejcennějších křesťanských relikvií vůbec (včetně Longinova kopí, kterým měl být probodnut bok umírajícího Ježíše Krista), místo, na kterém byl nalezen, se stalo hojně navštěvovaným, generovalo zisk a prestiž, a bylo obvykle vyhledávanější než korunovační klenoty. Kdo ví, jaká budoucnost čeká jihočeský klášter.
