Policisté běželi těsně za mými rodiči. Mohli je zastřelit, popisuje vojenský převrat v Myanmaru studentka Yoon

Země písečných pláží, vzácných buddhistických chrámů a krvavých protestů. V oblíbené turistické destinaci došlo v noci 1. února k vojenskému převratu. Z demokratického Myanmaru se stala vojenská diktatura. 

Vojenští generálové nařídili zatčení barmské premiérky Aun Schan Su Ťij, dalších členů vládnoucí demokratické strany a stovek aktivistů. Aby se nešířily informace mezi obyvateli, vypnuli v celé zemi internet. 

Situace se vyostřuje. V sobotu 27. března podle BBC zastřelili v ulicích Myanmaru více než sto lidí včetně dětí. Média tento den označila za nejsmrtelnější od vojenského převratu v zemi. Od vypuknutí převratu celkově zahynulo už přes 500 lidí.

„Chtějí v nás vyvolat strach,“ vysvětluje studentka Yoon z Myanmaru. Kvůli vojenskému puči zůstává v holandském exilu. „To je jejich jediná strategie.“

Yoon se v Nizozemsku věnuje podpoře barmských demonstrantů. Spolu s dalšími aktivisty organizuje protesty před zahraničními ambasádami. Pokud by se vrátila domů, pravděpodobně by ji zatkli rovnou na letišti. „Je možné, že bych byla politickým vězněm. Za pořádání protestů by mě mohli mučit.“

Rodina Yoon prožívá vojenský převrat na vlastní kůži. Yoon si s nimi volá každou noc, aby se ujistila, že jsou v pořádku. V telefonu někdy slyší střelbu.

Donucena žít v exilu

Yoon je usměvavá mladá dívka, ze které navzdory všemu vyzařuje klid. Kvůli svému vyznání patří v buddhistickém Myanmaru k diskriminované menšině muslimů. 

„Nemohla bych pracovat ve státní správě ani v žádných oficiálních funkcích,“ vysvětluje. „Muslimy na takových pozicích nechtějí,“ říká pro Refresher.

Yoon se plánovala po studiu interkulturní komunikace v Groningenu vrátit do Myanmaru a zaměstnat se v neziskové organizaci, která spolupracuje s policií na zlepšení vnitrostátních systémů.

Jako jedna z mnoha mladých Barmánců ale musí po vojenském převratu zůstat v exilu. Hledá si práci, aby finančně zajistila sebe i své rodiče. Bojuje za svou zemi ze zahraničí a čeká, až se politická situace nezlepší. 

„Pokud bych se vrátila, zatkli by mě rovnou na letišti. Je možné, že bych byla politickým vězněm. Za pořádání protestů by mě mohli mučit,“ vysvětluje se smutkem v hlase.

Osudná noc pro Myanmar

Prvního února spaly Yoonina matka se sestrou v Rangúnu klidným hlubokým spánkem. V noci jim najednou zazvonil telefon. Z Holandska volala Yoon se zprávou o převratu.