Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Alexej Navalnyj se v půlce ledna vrátil domů do Moskvy, kde ho zatkli a nyní odsoudili na tři a půl roku vězení. Navzdory pokusu o vraždu novičokem však svůj boj proti Vladimiru Putinovi nevzdává.
Vladimir Putin odmítá vyslovit jeho jméno. I když se k němu musel vyjadřovat už mnohokrát, nikdy na veřejnosti nevyslovil jméno Alexej Navalnyj a zřejmě to tak i zůstane.
Ruský prezident jednoho ze svých největších kritiků a politických oponentů postupem let srážel stále níž a níž, ale Navalnyj se vždy vyšplhal nad hladinu a většinou se mu podařilo odrazit natolik, že svou nově získanou popularitou prorazil předchozí ú a roveň popularity.
V tomto článku si přečteš:
Jak se Navalnyj změnil z malého blogera na vůdce desítek tisíc protestujících
Co mu vyčítají na nacionalistických názorech
Kdy muslimy přirovnával ke švábům
Jak ho poprvé odsoudili za zpronevěru, která ho po letech doběhla
Proč pokračuje v protestech, i když už skončil ve vězení více než 10krát
Proč se Vladimir Putin prý bojí vyslovovat jeho jméno
Nyní však přišel kritický zlom. Alexej Navalnyj se v polovině ledna po téměř půlroce vrátil zpět do Ruska, kde ho zatkli okamžitě po příletu na letišti a provizorně odsoudili na 30 dní.
Důvod? Navalnyj se pravidelně nehlásil u svého probačního pracovníka, což bylo jednou z podmínek, které musel opoziční lídr dodržovat během běhu svého podmíněného trestu. V minulosti byl potrestán mnohokrát.
Navalnyj sice u soudu argumentoval, že se u probačního pracovníka chtěl přihlásit hned druhý den ráno po příletu, ale soud to nezajímalo. Tentokrát ho odsoudili na tři a půl roku nepodmíněného vězení, což může znamenat trvalý zánik celého hnutí, které Navalnyj poctivě budoval od základů celé roky. Vězení ho však může proměnit i na mučedníka. To ale ukáže až čas, informuje BBC.
Alexej Navalnyj se snažil zaujmout ruskou společnost od přelomu tisíciletí. V té době vstoupil do politické strany Yabloko, v níž se postupem let vypracoval na jednoho z lídrů. Vstoupil do ní v roce 2000, kdy poslanci Státní dumy měnili zákon o tom, kolik procent potřebuje strana na vstup do parlamentu.
Působil v ní až do roku 2007 a vypracoval se na jejího moskevského náměstka, jenže mezitím jakoby pochopil, že cesta za politickou slávou bude vydlážděná spíše sociálním hnutím než tím politickým, píše BBC.
Navalnyj se nikdy netajil tím, že se považuje za hrdého ruského nacionalistu, ale postupně tento svůj pohled zmírňoval či upravoval. V roce 2006, kdy napříč Moskvou chtěly pochodovat tisíce podporovatelů krajně pravicových organizací, Navalnyj prohlásil, že je proti „jakékoliv etnické nebo rasové nenávisti a xenofobii“, ale i tak žádal moskevskou radnici, ať pochod povolí, uvádí The Atlantic.
Muslimové jsou švábi, kterých je třeba se zbavit
V reakci na Navalného návrat do Ruska vyšlo na povrch starší video, ve kterém opoziční politik vypráví o svých postojích vůči muslimskému obyvatelstvu. V něm odmítá zvýšenou míru imigrace muslimů do Ruska, a dokonce muslimy přirovnává ke švábům. Nelíbilo se mu ani to, když uprostřed Moskvy umožnila vláda postavit obrovskou novou mešitu.
Když v roce 2008 vypukla válka mezi Ruskem a Gruzií, Navalnyj několikrát Gruzínce nazval hlodavci, což je rozšířená slovní hříčka mezi obyvatelstvem, ale kromě toho vyzýval, aby na Gruzii ruská armáda zaútočila raketami. Těchto svých vyjádření o pár let později litoval. Navalný se jako nacionalista projevil i v otázce anexe Krymu.
Krym? Ten je ruský, už bych ho nevrátil
Za agresi na Krymu sice Putina zkritizoval, jenže v rozhovoru pak prohlásil, že i když Rusko tento poloostrov odtrhlo od Ukrajiny, nevidí důvod, proč by ho mělo vrátit. „Realita je taková, že Krym je nyní část Ruska,“ konstatoval tehdy.
Ani kdyby se stal prezidentem, tak by se podle vlastních slov nepokoušel poloostrov vrátit zpět Ukrajině. „Je Krym nějaký sendvič podávaný ze strany na stranu? Nemyslím si,“ vysvětlil. Sympatie k nacionalismu jako bloger zdůraznil podporou ozbrojování běžných obyvatel země. Prý musí mít potřebné nástroje na obranu před teroristy z jihu, uvádí The Moscow Times.
V kontextu těchto názorů proto veřejnost ze západu vnímá Navalného zejména jako hlavního politického rivala Vladimira Putina namísto svého ideologického spojence. Silné nacionalistické cítění a dehonestující vyjádření na adresu několika menšin žijících v Rusku by tak mohly v budoucnu podkopat pozici Navalného mezi evropskými lídry.
Zajímavě proto působí změna rétoriky z minulých let, kdy šéf týmu opozičního politika veřejně podpořil legalizaci manželství párů stejného pohlaví, přičemž homosexualita patří v Rusku mezi tabu témata. Navalnyj dokonce v červnu 2020 podpořil hnutí Black Lives Matter bojující proti rasismu ve Spojených státech amerických, píše Eurasian.
Za mřížemi byl už více než desetkrát
Alexej Navalnyj skončil za mřížemi více než desetkrát. Často si odpykával kratší několikadenní či týdenní tresty za organizování nepovolených protestních akcí. Když ale v roce 2008 začínal blogovat s cílem, aby poukázal na nekalosti v nejbohatších státních společnostech, zřejmě netušil, kam ho tyto aktivity dostanou, uvádí RFERL.
Jako vystudovaný právník prokoukl, jak v Rusku funguje propojení vlády s největšími firmami. V roce 2008 proto svou blogovací kariéru odstartoval vyšetřováním na vlastní pěst. Nakoupil si akcie pěti státních firem Rosneft, Gazprom, Gazprom Neft, Lukoil a Surgutneftegas, díky čemuž jako „spoluvlastník“ těchto firem začal tlačit na transparentnost ve financích. Nepochodil.
Následující roky strávil vyšetřováním případů zneužívání politické moci a korupce, upozorňuje Aljazeera.
Na stejné vlně pokračoval až do roku 2012, kdy zveřejnil informace o kauzách dotací pro čečenského diktátora Ramzana Kadyrova či vicepremiéra Igora Šuvalova, jehož obvinili z korupce. Tehdy narazil na odpor oligarchů Romana Abramoviče a Alisher Usmanova, kvůli čemuž se zřejmě pomalu dostával do hledáčku Vladimira Putina.
Ten, jehož jméno se nesmí vyslovit, smáli se Putinovi
Přidej se do klubu REFRESHER+
Co se dozvíš po odemknutí?
Proč se Vladimir Putin prý bojí vyslovovat jeho jméno
Jak ho poprvé odsoudili za zpronevěru, která ho po letech doběhla
Proč pokračuje v protestech, i když už skončil ve vězení více než 10krát
Jak mu zničili sen osobně vyzvat Putina na politický souboj
Postupná změna z internetového lídra na skutečnou postavu ruské opozice přišla na přelomu let 2012 a 2013. Nově získané postavení Putin nikdy nepotvrdil veřejně, protože odmítá vyslovit Navalného jméno a neustále ho po otázkách nazýval frázemi jako „určitá politická síla“ nebo „tento pán“, uvádí The Guardian.
Až na jedné recepci v roce 2013 se ho novinář Alec Luhn přímo zeptal, zda Navalného jméno schválně nevyslovuje. „Ne, proč? Alexej Navalnyj je jeden z lídrů opozičního hnutí,“ konstatoval prý Putin. Na veřejnosti před objektivy kamer však jméno Alexej Navalnyj nevyslovil.
Že nový lídr ruské opozice leze vládní straně do zelí, pochopili čelní představitelé režimu. Od roku 2011 na svém blogu vyzýval své podporovatele, aby v parlamentních volbách za žádných okolností nehlasovali za Putinovu stranu Jednotné Rusko. Namísto toho pro stranu vymyslel chytlavé motto „Strana gaunerů a zlodějů“, což se mnohým Rusům zalíbilo natolik, že přezdívku používají dodnes, píše BBC.
V roce 2011 sice Navalnyj aktivitou na blogu možná volební zisk Jednotného Ruska mírně oslabil, ale nešlo o žádný radikální propad. A i kdyby šlo, zřejmě by se opozice k moci nedostala, protože parlamentní volby provázelo podezření z manipulace hlasů a podvádění ze strany vlády.
Zapřísahal se, že do boje s Putinem vstoupí osobně
Navalnyj se proto zapřísahal, že se do politického souboje pokusí vstoupit on sám. Chtěl vyzkoušet, zda popularita nahromaděná na internetu přerostla do reálného světa.
Mezi lety 2011 a 2012 vedl Navalnyj množství protestů proti režimu Vladimira Putina, což mu dodalo sebevědomí. Chystal se proto vládnoucí elitě udělat čáru přes rozpočet, když ohlásil svou kandidaturu ve volbách na moskevského starostu. Kdyby se mu jako opozičnímu politikovi podařilo v roce 2013 vyhrát a přebrat magistrát Moskvy z rukou kremelského kandidáta, možná by šlo o krok, kterým by postupně mohl začít bořit vliv Jednotného Ruska. To však překazil soudní proces, píše The Guardian.
Jak nechat odsoudit opozičního blogera
Alexej Navalnyj v této době působil jako poradce guvernéra Kirovské oblasti v Rusku, což nebyla velmi významná pozice. Režim si všímal, jak kariérně roste, ale zakročit nebylo nutné. Když však mobilizoval desítky tisíc lidí na protestech proti Putinovi, Navalnyj začal čelit nátlaku.
Na stole leželo obvinění z toho, že Navalnyj jako poradce guvernéra zosnoval podvod na krádež dřeva. Zpronevěřit měl přes lesnický závod Kirovles 10 tisíc kubíků dřeva. Navalnyj se měl obohatit o stovky tisíc korun, podle obvinění způsobil závodu škodu za 16 milionů rublů, informuje Pravda.
Potopené šance na prezidentskou kandidaturu
Za zpronevěru dostal pětiletý trest 18. července 2013. Případ se však začal zmítat v chaosu. Vyvrcholil pozastavením trestu, přičemž Navalnyj přesto podal stížnost až na Evropský soud pro lidská práva, který v roce 2016 rozhodl, že opoziční politik měl právo na spravedlivý soud, které mu odepřeli. Nejvyšší soud Ruska proto verdikt zrušil, ale počátkem roku 2017 Navalnyj narazil opět, uvádí BBC.
Soud v Kirovu v roce 2017 opětovně verdikt potvrdil přes výhrady ze strany Evropského soudu pro lidská práva, a tak Navalnyj odešel s pětiletou podmínkou. Tento trest podle ruského právního systému znamenal, že Navalnyj se nemohl ucházet o žádnou volenou funkci následujících deset let, a tak si mohl Vladimir Putin vydechnout.
Jen málokdo sice věřil, že by Navalnyj získal dostatečnou politickou podporu na to, aby mohl volby vyhrát nebo Putinovi intenzivněji konkurovat, jenže jeho neustálá přítomnost ve volební kampani by mohla image prezidenta vážněji poškodit a dodat Navalnému na legitimitě. Zřejmě to ruský režim nechtěl dopustit.
Zpronevěra bez způsobené škody, která ho stála svoboduNejnovější 3,5letý trest však dostal za něco jiného. Navalnyj čelil ruskému soudnímu aparátu společně se svým bratrem Olegem i v roce 2014, kdy obžaloba tvrdila, že zpronevěřili v přepočtu vice než 10 milionů korun ruské pobočce známé kosmetické firmy Yves Rocher.
Za zpronevěru dostal Navalnyj v prosinci 2014 3,5letý podmíněný trest, zatímco jeho bratr Oleg musel jít na stejnou dobu za mříže, protože ho odsoudili za praní špinavých peněz a podvod, objasňuje Fashion Network. Navalnyj se podle rozsudku musel až do konce roku 2020 pravidelně hlásit u svého probačního pracovníka. Jelikož se však půl roku po otravě novičokem léčil v Německu, na setkání nechodil. A právě kvůli porušení těchto pravidel nyní skončil za mřížemi.
Navalnyj tehdy po verdiktu tvrdil, že celý případ je vykonstruovaný, aby mu Vladimir Putin zkomplikoval cestu do politiky. Znovu se na základě stížnosti angažoval i Evropský soud pro lidská práva, který v roce 2017 prohlásil, že oběma bratrům upřeli právo na spravedlivý proces. Zajímavý je přitom fakt, že společnost Yves Rocher již v roce 2014 veřejně uznala, že jí nevznikla žádná škoda.
Jak kosmetická firma hrála Putinovi do karet
Alexej Navalnyj proto společnost s bratrem zažalovali přímo ve Francii. „Je pro nás velmi důležité, aby francouzská spravedlnost uznala, že tato záležitost je kompletní politický výmysl a že Yves Rocher tímto chováním hrál Putinovi do karet,“ zlobil se tehdy opoziční politik. Společnost pouze konstatovala, že původně měli podezření na podvod, které se nepotvrdilo, uvádí Fashion Network.
Nepomohlo mu ani zveřejnění rozsáhlého vyšetřování o aktivitách tehdejšího premiéra Dmitrije Medveděva s názvem He Is Not Dimon to You. V podobném dokumentárním stylu, jakým Navalnyj nahrál i video o údajném paláci Vladimira Putina, odhaloval, jak se měl Medveděv obohacovat na státních penězích, ale ten mu ani neodpověděl.
Dokument nezpůsobil na vrcholu ruského režimu žádné výraznější otřesy, i když Navalnyj vyburcoval tisíce odpůrců vládního režimu zejména v Moskvě a Petrohradě. Už tradičně demonstrace skončily hromadným zatýkáním, pokutou pro Navalného, ale také 15denním pobytem za mřížemi, informuje RFERL.
Navzdory stížnostem, že potvrzený trest za údajnou zpronevěru v dřevařském závodě Kirovles musí být zrušen, jelikož Navalnému dal za pravdu Evropský soud pro lidská práva, opoziční politik ani tentokrát nepochodil. Režimu vyhovovalo, že po pravomocném rozsudku podle zákona ztratil právo kandidovat ve volbách na příštích deset let. Navalnyj ale porážku odmítal uznat, a tak prohlásil, že kandidovat bude navzdory oficiálnímu zákazu v paralelní kampani.
Ruská volební komise mu kandidaturu v prosinci roku 2017 opravdu zakázala. Jako pravomocně odsouzený trestanec podle jejích pravidel nesměl kandidovat. Tento krok tehdy kritizovalo mnoho vlád z celého světa a mezi nejhlasitější kritiky patřila samotná Evropská unie, ale opozičník už šanci kandidovat zpět nezískal. Svou kampaň tak vedl jen symbolicky a Vladimir Putin samozřejmě vyhrál.
Navalnyj nachytal vlastního vraha
Otrava Alexeje Navalného novičokem loni zburcovala odpůrce režimu Vladimira Putina. Lékaři po vyšetřeních na berlínské klinice potvrdili otravu látkou, kterou vyvíjely tajné služby za dob Sovětského svazu a dnes k ní mají přístup pouze elitní složky ruského bezpečnostního systému. Navalnyj však minulý prosinec nachytal v telefonátu přímo jednoho ze svých vrahů.
Ruský špion Konstantin Kudrjavcev si s Alexejem Navalným, tedy mužem, kterého měl za úkol podle šetření portálu Bellingcat odstranit, přes telefon vyprávěl dlouhých 48 minut. Měl si myslet, že mu zavolal nadřízený – poradce šéfa ruské Národní bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa. Ve skutečnosti však své přiznání vyprávěl Navalnému, píše Bellingcat.
Ten ho v telefonátu dokonce nachytal díky barvě boxerek. Právě do spodního prádla mu měli agenti ruské tajné služby FSB umístit jed novičok, který začal účinkovat po několika hodinách na palubě letadla na lince mezi městy Tomsk a Moskvou. Nouzově přistáli v Omsku, kde rychlá reakce zdravotníků zřejmě Navalnému zachránila život. Jak agenta opozičník nachytal? V telefonátu mluvil o šedých boxerkách, ale Kudrjavcev ho opravil, že novičok vkládali do těch modrých.
Nemohl zůstat zbabělcem v cizině
Málokdo rozuměl, proč se Alexej Navalnyj rozhodl po úspěšném vyléčení z otravy vrátit do Ruska. On však tušil, že kdyby zůstal v zahraničním exilu, tak by veškerá snaha a vliv vyprchaly. Vladimir Putin by ho zřejmě označil za zbabělce, což Navalnyj odmítal podstoupit. 17. ledna proto doletěl do Moskvy, kde ho policie okamžitě zatkla a provizorní soud odsoudil na 30 dní vězení.
Z dočasného trestu se nakonec 2. února stal nepodmíněný trest na tři a půl roku za údajnou zpronevěru. Navalnyj tak po dlouhých letech doplatil na kauzu Yves Rocher. Opozičníkovi tak prozatím nezbývalo, než trest odnětí svobody se vztyčenou hlavou přijmout a odvolat se proti němu, píše The Guardian.
Vladimir Travič jako ustrašený malý mužík v bunkru
Ve své závěrečné řeči si připravil mnoho štiplavých poznámek adresovaných přímo Vladimiru Putinovi. „Dejme si trochu matematiky. V roce 2014 padl verdikt a nyní je rok 2021 a v tomto případě mě stále pronásledují,“ poukazoval na nespravedlnost procesu Navalnyj, uvádí Denník N.
Vladimir Putin je podle něj vystrašený malý mužík žijící v bunkru, kterému podle vlastních slov způsobil smrtelnou urážku, když otravu novičokem přežil. Prý je Vladimir Travič: „Nikdy se neúčastnil debat. Vražda je jediný způsob, jak umí bojovat. Do historie se zapíše jako travič,“ konstatoval rozzlobený politik. Do vězení ho poslali na tři a půl roku, ale protože si v minulosti již část odseděl v domácím vězení, za mřížemi zřejmě stráví necelé tři roky.
Putin si může v Rusku nadále dělat, co chce
Odsouzení Alexeje Navalného již odsoudily Spojené státy americké i Evropská unie. Šéfredaktor portálu Antipropaganda.sk Matej Spišák rozsudek označil za zklamání, které se však dalo očekávat.
„Rusko tímto krokem jen potvrdilo, že opoziční názory v zemi nejsou vítány. Jsem však velmi skeptický ohledně vlivu EU nebo USA na vnitřní záležitosti Ruska. Přestože Západ dával velmi hlasitě najevo svou nespokojenost s ruskou spravedlností, výsledek je téměř nulový,“ vysvětluje.
Ať už Navalnyj urážel Vladimira Putina jakýmkoli přívlastky, Spišák říká, že pozicí prezidenta zřejmě neotřese. „Z jistého pohledu můžeme považovat odsouzení Navalného za zajímavý aspekt ruské propagandy. Putinův režim, tedy i samotný prezident, tímto krokem světu ukázal, že si doma mohou dělat, co chtějí. Bez ohledu na to, zda jejich kroky někdo na Západě odsoudí, či nedejbože potrestá. Kreml tak demonstroval svou sílu a vyslal kritikům jasný vzkaz,“ hodnotí situaci v Rusku.
Odsouzení Alexeje Navalného, ale už i prvotní zatčení po příjezdu do země a zveřejnění dokumentu o údajném Putinově paláci, vyvolalo v mnoha ruských městech hromadné demonstrace. Protestující obyvatele nezastavila ani pandemie koronaviru. Spišák upozorňuje, že i když se dezinformační weby snaží rozsah protestů zpochybnit, demonstrovalo se po celé zemi.
Nejde o protesty pár liberálů v Moskvě a Petrohradě
„Je mimořádně náročné zhodnotit, jak se situace v Rusku vyvine. Vidíme, že protesty pokračují. I když nejde o masové protesty, můžeme identifikovat jednu zajímavost. Protesty se uskutečnily po celém Rusku – ve více než 100 městech. Nelze tedy mluvit o tom, že protestovalo jen pár liberálů v Moskvě a Petrohradu,“ vysvětluje.
Nemyslí si, že tentokrát dokáží tisíce protestujících Rusů vytrvat v boji proti otáčivé mašinérii ruského režimu s Vladimirem Putinem v čele. „Stát se tváří, že se nic neděje a ignoruje požadavky protestujících. Když je to nutné, bezpečnostní složky shromáždění násilně potlačí. Takto to pokračuje, dokud se vůle občanů nevyčerpá,“ uzavírá slovy, že na politickou situaci v Rusku zřejmě odsouzení Navalného ani probíhající protesty nebudou mít zásadnější vliv.