Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Rozhodli jsme se využít toho, že jsme v zahraničí, k boji proti polské vládě a barbarskému zákonu o umělém přerušení těhotenství, říká Jolanta z českého kolektivu Ciocov Czesia. Týdně pomáhají polským ženám zprostředkovat interupce v Čechách.
„Toto je válka!“ Hlásaly transparenty rozzlobených Polek na několikatisícových protestech. V Polsku se poslední měsíce navzdory lockdownu konaly obrovské demonstrace. Vyvolal je říjnový zákaz potratů.
Zdroj: Getty Images/Omar Marques
Polky o umělé přerušení těhotenství mohou žádat pouze v případě incestu, ohrožení života matky a znásilnění. „Interrupci z důvodu znásilnění ovšem předchází dlouhý a bolestivý proces,“ říká spoluzakladatelka kolektivu Cioca Czesia Jolanta.
Skupina aktivistek a feministek z Cioca Czesia pomáhá Polkám se zprostředkováním interrupcí v Česku. Kolektiv funguje pár měsíců, od říjnového zákazu umělého přerušení těhotenství. Týdně je žádá o pomoc deset až patnáct žen.
Česko je záchrannou stanicí pro polské ženy zejména díky flexibilnějšímu zákonuo umělém přerušení těhotenství. Ten umožňuje jít na interrupci do 12. týdne těhotenství bez uvedení důvodu. V Polsku musí naopak žena dokázat, že šlo o znásilnění.
Přidej se do Refresher Clubu
Co se dozvíš po odemknutí?
Proč chodí Polky na interrupce do Česka
Co způsobil tvrdý zákon o umělém přerušení těhotenství v Polsku
Jaká je situace s potraty a reprodukčními právy na Slovensku
„Ženy mohou být znásilněny i v manželství. V takovém případě je pro ženu často skoro nemožné dokázat, že k němu došlo,“ kritizuje polský systém Jolanta. Proto je podle ní pro Polky mnohem jednodušší jít na zákrok například do ostravské nemocnice, kde někteří zdravotníci dokonce mluví polsky a ženy tam nemusí udávat důvod svého rozhodnutí.
Navzdory zákazu umělého přerušení těhotenství prostřednictvím zákroku u lékaře je legální, aby ho žena provedla sama. Do 12. týdne těhotenství si mohou na internetu objednat speciální tabletky, které ho vyvolají. Tabletky jim ale nesmí darovat ani koupit nikdo jiný, jen ony samy.
Takovou metodu si podle aktivistky Justíny Wydrzyńské z infolinky Aborcyjny Dream Team zvolí až 80 procent žen v Polsku, které jsou nechtěně těhotné. Podle ní si namísto léků ženy často objednávají i speciální bylinné čaje, které jim zaručí interrupci, nebo si vyrábějí koktejly s velkým množstvím vitamínu C.
„Na infolinku nám volají mladí lidé a říkají, že užili 20 pilulek vitamínu C nebo ibuprofenu. Po užití takového množství léků nedojde k přerušení těhotenství, ale mohou mít jiné zdravotní problémy s játry nebo ledvinami,“ řekla aktivistka v rozhovoru pro portál aktuálně.cz.
Kolektiv Cioca Czesia poskytuje Polkám zejména poradenství o konkrétních českých nemocnicích, užitečné informace o cestovních opatřeních během lockdownu nebo psychickou podporu. Prostřednictvím crowdfundingu jim dokáží poskytnout i finanční prostředky. Dobrovolníci z Cioca Czesia dělají pro polské ženy vše zdarma.
„Štvalo nás, že jsme se kvůli pandemii nemohli z Česka připojit k obrovským protestům, které byly doma v Polsku. Rozhodli jsme se ale využít toho, že jsme v zahraničí, k boji proti polské vládě a barbarskému zákonu, který prosadili,“ vysvětluje aktivistka Jolanta.
Kolektiv Cioca Czesia podpořili i čeští a slovenští ilustrátoři kampanís designy na tričkách. „Prodali jsme skoro 600 triček,“ říká nadšeně Jolanta. Výtěžek z prodeje putoval na finanční pomoc ženám, které se rozhodly cestovat do Česka. Dodává, že tuto iniciativu podpořili zejména Češi, ale minimum Poláků.
Jolantinou hlavní motivací založit tento kolektiv byl její hněv vůči polské vládě.
„Naštvalo mě, že země, která má tak blízko k církvi, prosadila tak barbarský zákon. Pokud by slyšeli příběhy žen, které musí porodit a pak se po porodu dívat na to, jak jim umírá dítě, otevřelo by jim to oči,“ vysvětluje.
„Hněv nás motivuje, abychom pracovali tvrději, abychom pomáhali zajišťovat základní lidská práva,“ vysvětluje Jolanta.
Zdroj: Unsplash/Clay Banks
Chyby v zákoně
Přestože Polky jezdí kvůli interrupcím i na Slovensko, mnohem více z nich si na tento zákrok vybere právě Česko.
„Na Slovensku musí ženy čelit mnoha překážkám v přístupu k bezpečným interrupcím. Jednou z nich je například 48hodinová čekací lhůta, která je zcela zbytečná a nesmyslná,“ kritizuje zákon o umělém přerušení těhotenství platný na Slovensku politoložka a aktivistka z organizace Možnosť voľby Adriana Mesochoritisová.
Dodává, že právě čekací lhůta může způsobit, že ženy nestihnou podstoupit zákrok v zákonem stanovené lhůtě. Zejména ty, které se o svém těhotenství dozvědí později. Další problém je podle ní v tom, že interrupce není hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
„Tento úkon stojí průměrně okolo 270 eur (sedm tisíc korun — pozn. red.). Mnohé ženy si prostě nemohou dovolit zaplatit tuto částku, zadlužují se, jejich chudoba se prohlubuje,“ říká Adriana Mesochoritisová.
Kromě úhrady interrupce je na Slovensku problém i to, že podmínkou provedení interrupce u mladých dívek do 18 let je informovaný souhlas jejího zákonného zástupce. Podle politoložky toto nařízení omezuje právo mladých žen blízkých věku plnoletosti svobodně rozhodovat o svém těhotenství. Obzvláště problematické to může být, pokud otěhotní v důsledku sexuálního násilí ze strany svého zákonného zástupce.
„Toto jsou největší chyby v zákoně o umělém přerušení těhotenství. Slovensko přitom k odstranění těchto překážek vyzvalo už před lety i OSN,“ dodává Adriana Mesochoritisová.
Slovenská společnost vnímá interrupci jako nějaké stigma. V ženách se tak záměrně vyvolává pocit viny a studu. Často se takové chápání podle aktivistky přenáší i na zdravotnický personál, který přitom jen vykonává svou práci a pomáhá ženám naplňovat jejich práva.
Hrozí Slovenkám polský scénář?
Zdroj: TASR/Jakub Kotian
Koalice na čele s hnutím OĽaNO již vícekrát nastolila téma potratů. Poslední návrh přišel v říjnu 2020 od poslankyně Anny Záborské. Pokoušela se o zpřísnění zákona o umělém přerušení těhotenství, jelikož navrhla, aby měla žena na rozmyšlení si interrupce namísto 48 hodin až 96. Návrh sice neprošel, ale Anna Záborská se nevzdává. Prohlásila, že ho podá znovu.
„Poslední roky v parlamentu můžeme pozorovat používání takzvané salámové metody, kterou využívá i paní Záborská. Její podstata spočívá v tom, že neprosazují přímo zákaz, ale snaží se dostat do zákona změny, které postaví před ženy takové překážky, že prostě nestihnou stanovenou lhůtu 12 týdnů. Čili de facto to bude pro ně znamenat zákaz,“ vysvětluje politoložka Adriana Mesochoritisová.
Tyto překážky podle ní už teď vyhánějí ženy ze Slovenska do zahraničí, kde musí platit za interrupce ještě vyšší poplatky. Podobně jako v Polsku, i na Slovensku zákon o umělém přerušení těhotenství zapomíná na chudé ženy. Na interrupce v zahraničí mají totiž peníze většinou jen bohatší ženy. Ty chudší mohou podle aktivistky sáhnout i po podomácku vyrobených prostředcích a ohrozit tak své zdraví.
„Na Slovensku nedojde k přímému zákazu interrupcí. Obávám se ale toho, že se budou znovu předkládat návrhy pod záminkou pomoci ženám. Ve skutečnosti půjde pouze o znemožnění přístupu k bezpečným a legálním interrupcím,“ vyhodnocuje situaci na Slovensku Andrea Mesochoritisová.
Podle ní sice nehrozí na Slovensku stejný scénář jako v Polsku, ale cesta postupného kladení překážek při bezpečném umělém přerušení těhotenství. Ta může v konečném důsledku rovněž vést k zákazu interrupcí.
