Krize dopadla obzvláště tvrdě na ty, kteří to měli těžké už před ní.
Pandemie nemoci Covid-19 dopadla tvrdě na každého z nás. Nejtvrději ale na ty, kteří již před ní patřili mezi nejvíce znevýhodněné sociální skupiny. Na romskou menšinu a její přístup ke vzdělání, zdravotní péči nebo na pracovní trh má stávající krize obzvláště silný vliv. Prohlubuje již stávající potíže. Informuje o tom rakouský deník Die Presse.
S problémy se potýkají Romové po celé Evropě. Jsou nejvíce znevýhodněnou sociální skupinou ve většině členských států EU, obzvláště ve východních zemích. Deseti až dvanácti milionů Evropanům romské národnosti nepomohla ani nová strategie pro romskou menšinu, kterou loni představila Evropská komise.
Romové mají ze všech měřených skupin nejhorší přístup ke vzdělání, zdravotní péči a práci. Příčinou jsou rasismus a předsudky majoritního obyvatelstva. Problémem podle Die Presse je, že existuje malá vůle se situací něco dělat a politici naopak ve svých kampaních rádi využívají skrytý rasismus.
Bez internetu není výuka
O tom, že pandemie nemoci Covid-19 stávající problémy ještě prohlubuje hovoří studie Evropské sítě romských organizací, která vznikla na základě více než 1 500 rozhovorů s evropskými Romy v sedmi státech EU, Turecku a šesti zemích na Balkáně. Většina respondentů neměla spolehlivý přístup k vodě, plynu, elektřině, internetu a komunálním službám. Mnoho Romů přišlo o příjmy a podstatná část z nich neměla zdravotní pojištění.
Kvůli absenci přístupu k internetu se navíc velká část romských dětí nemohla účastnit dálkové výuky, a tak promeškaly v některých případech i celý školní rok.
Evropská unie se snaží situaci řešit, ale výsledky zatím vidět nejsou. V roce 2011 byl sice přijat strategický rámec pro romskou menšinu, ale nic podstatného změna nepřinesla. Evropská komise je si toho vědoma, a tak loni přijala zmíněnou novou strategii, která je v platnosti do roku 2030.
