Po krátké pauze ti přinášíme naše horké tipy na desky, které ti tento týden nesmí uniknout.
Týdenní nášup těch nejlepších desek, které vyšly v době od 13. do 17. září, je zde. největší událostí, jak jsi asi mohl předpokládat, byl debutový release fenoménu dnešní doby Lil Nas X, věnovali jsme se ale i arizonskému tělesu Injury Reserve, které vzpomíná na svou zesnulou třetinu a také jsme se trochu rozparádili u sólového debutu poloviny City Morgue.
1. Injury Reserve – By the Time I Get to Phoenix
Možná ještě trošku v závětří, každopádně velice zajímavé uskupení, které je třeba přestat ignorovat – a to ať už chtěně, nebo nechtěně. Arizonští Injury Reserve v sestavě Stepa J. Groggs, Ritchie With a T a Parker Corey začali více prosakovat do hip-hopových vod v roce 2019 se svým debutovým albem Injury Reserved, což bylo poté, co jim na mixtapu Floss tři roky předtím hostoval chicagský Vic Mensa, následně odjeli tour s The Underachievers a Ho99o9 a také zvládli vlastní headline tour s baltimorským JPEGMAFIA.
Přišel ale červen roku 2020 a Stepa J. Groggs z blíže neznámých důvodů zemřel. Z tria se stalo duo, v éteru na chvíli zavládlo ticho a až ve středu 15. září vyšla deska By the Time I Get to Phoenix. Experimentální hip-hop plný vášně, prazvláštních hippie pocitů, točení hlavy a bílého šumu je sáhnutím do minulosti, vzpomínkou na Jordan Groggse, a možná také trochu ventil veškerého nahromaděného smutku. Pokud ti přijde vhod něco jako „akustický cover“ 100 gecs, tohle bude pro tebe číslo jedna.
2. Lil Nas X – Montero
Na co sáhne, to je zlato. Lil Nas X je prvním afroamerickým interpretem v americkém hip-hopovém prostředí, který již od začátku přiznal, že je gay. Nyní přichází s albem, které nese jeho křestní jméno a v němž je vidět, že hodlá překopat staré pořádky a to od základů.
Od roku 2019, kdy vystřelil do vesmíru se svým trackem Old Town Road, kde „popularizoval country rap“ a přitáhl spoustu očí, se mnoho změnilo. Dvaadvacetiletý umělec s miliardami poslechů na kontě ještě před vydáním debutové desky lákal na svůj release singly MONTERO (Call Me By Your Name) a INDUSTRY BABY s Jackem Harlowem, kterých se okamžitě zhostily sociální sítě. Výsledek? Jen další masivní views a popularita.
S ní však přichází i kritika. Obvykle z vlastních řad, která taky může někdy zamrzet. O ní psal ve středu Kid Cudi, jedena z největších legend zámořského hip-hopu, pro TIME. Cudi komentoval zařazení Lil Nas X mezi 100 nejvlivnějších osob roku 2021. „Lil Nas X je novým zlomem v myšlenkách, se kterými koketuji již od doby co jsem začínal: být k sobě upřímný a kašlat na to, co si myslí ostatní. To je něco, co teď potřebujeme,“ uvedl.
„Když jsem viděl tweet, v němž byl Nas kritizován za to, že na desce nespolupracoval se žádným černošským mužským interpretem, zamrzelo mě to. Nas odpověděl, že možná chtěl, ale možná nikdo nechtěl spolupracovat s ním,“ napsal Cudi a uvedl, že doufá, že se zámořský hip-hop homofobie brzo zbaví. Momentálně musí tomuto popovo/rapovému nášupu stačit spolupráce s Megan Thee Stallion, Jackem Harlowem, Dojou Cat, Eltonem Johnem a Miley Cyrus. Slova zde ale moc nezmůžou, doporučujeme poslechnout.
3. ZillaKami - DOG BOY
Do třetice rap, ale trochu něco říznějšího. Něco, co zní, jako motorová pila v uších. Newyorkský rapper ZillaKami byl v minulosti znám spíše jako ghostwriter nechvalně proslulého duhového rapera 6ix9ina, byla by ale škoda kvůli tomu ignorovat jeho hudbu. Jako například album DOG BOY.
Nepříjemný, naštvaný, a burcující (t)rap metal, s nímž se mohl fanoušek seznámit již na projektech tělesa City Morgue se SosMulou, byl přemostěn i do nové desky, která vyšla v pátek. Pokud bys hledal záruku kvality, kvůli které na desku kouknout, v playlistu najdeš i sloky od Lil Uzi Verta a Denzela Curryho.
Na nás ZillaKami vždy působil jako trochu anarchistický a jemně střelený interpret, který se snažil probudit podobné šílenství po rap metalové muzice, jako se podařilo Nirvaně v 90. letech s grungem. Album doporučujeme na běhání, do posilovny nebo na trénink MMA.