Očekávaná filmová adaptace knihy Co Dante neviděl od Alfréda Wetzlera v režii úspěšného Petra Bebjaka. Vyplatí se ji vidět na velkém plátně?
U novinky režiséra filmů jako Čistič, Čára, Trhlina či seriálů Za sklem nebo Slované budou mnozí v kině znuděně oddychovat nebo se nervózně vrtět na sedačce. Zpráva zaručeně rozdělí publikum. Zatímco běžný divák odrostlý na blockbusterech bude rozzlobeně nebo zklamaně (ale zejména zbytečně) hledat ve Zprávě více akce a nejraději by zrychlil tempo, náročnější divák se nechá radostně unášet inovativním vyprávěním a formálními experimenty.
Zpráva je vysloveně autorský film. Citlivě a precizně natočený. Přesně tak, jak si zvolené téma vyžaduje. Zatímco Peter Bebjak ve svých předešlých filmech, ale i seriálech (s výjimkou minisérie Herec, která je brilantní) mírně, ale stále viditelně kalkuloval s diváckými očekáváními a snažil se vyprávět příběhy co nejkonvenčněji a nejpřístupněji pro co nejširší spektrum lidí, jeho nejnovější drama o holocaustu je vskutku „artovou“ záležitostí odlehčení od žánrových šablon a předvídatelnosti.
Hladoví, žízniví, vyčerpaní
Vypráví příběh dvou mladých Židů Alfréda Wetzlera a Rudolfa Vrby, kterým se podařilo během druhé světové války uprchnout z nacistického vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau v polské Osvětimi. Prošli však peklem, jaké si člověk neumí a vlastně ani nechce představit. Sedmého dubna 1944 se oba ukryli na území tábora v jámě pod spoustou těžkých dřevěných břeven, aby přečkali tři dny v zimě, hladoví, žízniví a maximálně vyčerpaní.
Právě tři dny nacisté hledali ty, kteří se pokusili o útěk, přičemž konec hledání ohlásila siréna. Po jejím odeznění se pustili na dlouhou a nelehkou cestu přes hory za hranice na Slovensko, skrývajíc se nepřátelským hlídkám. I když nemohli a v bolestech odpadávali, poháněla je touha znovu se naplno nadechnout svobody a odhalit hrůzostrašná zvěrstva páchaná nacisty. Toužili zachránit další životy. Věřili, že někdo přece jen dokáže zastavit to šílenství.
Komorní, psychologické drama o oběti
Za roky strávené v táboře měli zápisky o počtech lidí v transportech, poznámky o fungování tábora a označení nádob s cyklonem B, jedem používaným v plynových komorách na vraždění tisíců lidí. Jejich zpráva se proměnila na 32 stránkovou výpověď o životě v koncentračním táboře. Vrba s Wetzlerem ji nadiktovali židovským představitelům v Žilině, čímž zachránili desetitisíce životů. Bebjakova Zpráva však není jen příběhem těchto dvou skutečných hrdinů. Je také o těch, kteří v táboře zůstali, obětovali se, přijali svůj osud, pomohli jim utéct a zabránili prozrazení pod nátlakem vojáků.
