Ať se děje, co se děje, nový týdenní přehled hudby tu prostě bude!
Hudba je krásná věc. Někdy ti polaská ušní bubínek, jindy ti jej zkřiví a deformuje. Dokáže ti vyvolat dávno ztracené nálady nebo udržet jeden konkrétní pocit na delší dobu. Variací je nesčetně a fantazii se meze nekladou a podobně nepředvídatelné jsou také naše týdenní přehledy, z nichž jeden ti právě přinášíme. Kdyby byl život stereotypní, tak není.
Proto se u nás dozvíš o novém albu kanadských legend Billy Talent, na což navážeme českým hip hopem z mikrofonu Jamese Colea, aby jej vystřídala hrdelní zpěvačka, která představuje kulturu domorodých žen za polárním kruhem. Zajímavé, že? Tak si to pojďme poslechnout.
Billy Talent – Crisis of Faith
Fanoušci kanadské rockové skupiny, jejichž základna příznivců je i v České republice obrovská, nemusí mít ani po šesti letech strach – ačkoliv pětice hudebníků v čele s frontmanem Benem Kowalewiczem nevydala po Afraid of Heights žádnou ucelenou desku, v pátek vydaný projekt Crisis of Faith je přesně to, co posluchači ve svých uších chtějí.
Billy Talent, v Česku známí hlavně hity jako Fallen Leaves, Red Flag nebo Surrender sice nechali svá punk-ish léta spojená s nespoutaně divokými vystoupeními a od nich se tvořícím zvukem evidentně za sebou, každopádně dobrou zprávou zůstává, že se svému ikonickému zvuku nezprotivili. Od roku 2012 a projektu Dead Silence, v němž nastavili nový, upravený směr svého hudebního směřování, jsou konzistentní.
Nalijme si čistého vína. Poté, co vám je po pětačtyřicítce, máte děti, rodiny, zdravotní problémy či řešíte další překážky dospělého života, je přece jenom těžší hlásat rebelii, jasně se vymezit proti systému, vymetat kluby svou divokostí a vášnivostí a jít do všeho po hlavě. Je ale nutno dodat, že i přes evidentní vyspělost, k níž pomáhá i dokonalá starost o zvuk v podání Iana D'Sa, dozrání Kowalewiczových textů a poklesu „surovosti“ či jakési autentičnosti místa a času najdeme v jejich hudbě stále to jádro, kvůli kterému jsou Talenti Talenty.
Crisis of Faith nabízí punkovější antisystémovky, motivační songy pro utlačované a ty, kteří vybočují z řady (I Beg To Differ (This Will Get Better), Judged), protáhlé Kowalewiczovy zpěvy, jasný podpis D'Sa při komponování kytar, k nimž se v poslední době přidávají i pomalé baladovky dokonce spojené se smyčci (The Wolf). Slýcháme metafory o zkažené víře, protiválečná stanoviska, rozohnění se nad neférovostí společnosti, ale i o naději, že bude líp.
Nový desetistopý projekt je svěžím produktem, na který se můžeš na skoro čtyřicet minut spolehnout. Někdo tuto dobu využije na teleportaci do doby před rokem 2013 a rovzpomíná se na lepší dny, někdo si Crisis of Faith implementuje do reality. Přece jen se jedná o téma, mluvíme-li o pandemii, fakenews a rozkolu ve společnosti, které je nyní opravdu aktuální..
