Německé vládní autority nechtějí přispívat ke zvyšování vojenské přítomnosti, která podle nich může mít za následek zkomplikování mírových jednání.
Německo zastavilo iniciativu Estonska, které v pátek dostalo k mobilizaci povolení od amerického ministerstva zahraničí. Zprávu přinesl jako první deník Wall Street Journal.
Nový německý kancléř Olaf Scholz na páteční tiskové konferenci připomněl, že jeho země se dlouhodobě drží strategie neexportování smrtících zbraní.
Německé vládní autority nechtějí přispívat ke zvyšování vojenské přítomnosti, která podle nich může mít za následek zkomplikování mírových jednání. Německo tak nenásledovalo krok Velké Británie či Polska, které již zbraně vlastní výroby na obranu Ukrajiny v rámci zahraniční pomoci poskytly. Estonský ministr obrany Kristo Enn Vaga podle DW nadále doufá, že povolení k použití zbraní dostane, protože operaci na Ukrajině považuje za strategickou pomoc spřízněné zemi.
Tři pobaltské státy v pátek vyjádřily podporu Ukrajině poskytnutím techniky americké výroby, raket země-vzduch Stinger a Javelin. Ve společném stanovisku jejich představitelé vyjádřili naději, že jejich pomoc „zvýší schopnost Ukrajiny ochránit své teritorium i obyvatelstvo v případě napadení Ruskem“. Litevský ministr obrany Arvydas Anusauskas však zdůraznil, že „Ukrajina snad poskytnuté zbraně nebude muset nikdy použít“.
Rusko během pátečního diplomatického setkání s představiteli USA ústy ministra zahraničních věcí Sergeie Lavrova zopakovalo podmínky ultimáta a nedeklarovalo invazi. U hranic s Ukrajinou však zůstává mobilizováno asi 100 tisíc vojáků jeho armády.
Stockholmský mezinárodní institut pro mírový výzkum považuje Německo za jednoho z největších výrobců zbraní a připomíná, že jejich výrobu v období mezi lety 2016 a 2020 zvýšilo o 21 %.
